Radesan komentáře u knih
Stejně jako u Vlků nejde podle mne s touto knihou začít a to jak u upírské ságy tak u autora jako prvotiny ke čtení vůbec. Bez znalosti původní trilogie máte z děje podstatně méně a budou vám unikat důležité vazby mezi postavami, které kniha spíše doplňuje nežli rozvíjí.
Pár nových postav bylo zajímavých, ale občas jsem nabýval dojmu, že už "je to příliš". V rámci původní trilogie, proč ne, ale v rámci historie.... mi tam pár věcí nejde úplně přes ústa (hromada tanků Tiger, které hlavní postava samozřejmě ovládá bez problémů na první dobrou, naprosté odtajnění upírstva kvůli spoustě okolností, kdy už prostě upíři nemohli zůstat ani náhodou utajeni, o kterém leckdo ví, ale vlastně nikdo o bratrstvu...neví?).
Musím ale uznat, že jsem se bavil a tak jak se mi kdysi to těchto pěti knih z universa upírů Kotlety nechtělo... beru zpět, užil jsem si to a byla to správná odpočinková literatura. Odpočinková literatura.... je přesně to s čím by měli dle mého všichni počítat při čtení těchto knih.
Pokud máte přečtenu původní trilogii tak doporučuju, samostatně.... Vám to spíše příliš nedá. Jedna hvězda navíc za Skadi :P
Po přečtení knihy chápu lidi, kteří chtěli s Kotletou začít, protože slyšeli od jiných chválu a nesedlo jim to zrovna u této knihy. Knihou s tímto autorem zkrátka začít nejde z toho důvodu, že je to vyloženě doplněk k hlavním třem knihám. Při představě, že bych knihu četl bez znalosti hlavní dějové linky bych z ní neměl prakticky nic ( a to jsem původně právě touto chtěl začít kvůli chronologii).
Jako doplnění děje a historie postav je to skvělé a dobře se to čte, ale zrovna tady bych si dokázal představit i 100 stran knihy navíc (upíři Říma jsou pro mne například skvělé téma). Někdo níže knihu pojmenoval jako "brožurka" a ono to vlastně i docela sedí.
Dost často se v tomto opakuji, ale opět bych rád zmínil, že pokud se někdo do Kotlety pustí, musí počítat s tím, že čte odpočinkovou literaturu a hlavně literaturu se sexem, násilím a krví.... po čtení do recenze hodit jak je to nehorázné mi přijde jako neadekvátní reakce nebo absolutní nepochopení toho do jaké literatury se pouštím. Zároveň ale chápu, proč se některým lidem Kotletův styl psaní nelíbí nebo jim nesedí a to je přece v naprostém pořádku. Každý přece čte knihy podle toho jaké má rád a pokud zkusím něco nového a zjistím, že to není pro mě... důležité je, že to člověk zkusil a zjistil, že ho tahle literatura nebaví, no ne :-) ?
Gerhard a Vera .... v tomto ohledu byla kniha skvělá a jsem rád, že postavy dostaly svůj vlastní prostor.
Komiks už jsem nedržel v pacce ani nepamatuji, ale když už jsem jej dostal v ránci vánočního šílenství ke knihám.... Jedna věc je, že mám rád knihy kvůli tomu, že si můžete celý svět "domyslet" podle svojí imaginace, ale tenhle komiks byl fajn v tom, že jsem alespoň viděl svět očima autora a mohl si porovnat nakolik jsem typoval podobu postav podle popisku.
Kupodivu jsem relativně vše trefil až na hlavní postavu. Bez znalosti knihy kimoks nedává smysl, ale jako doprovod je to hezky udělané a nakreslené. Nejsem úplně fanda komiksů, ale tenhla styl grafiky se mi líbil :-) .
Zakončení trilogie se mi líbilo asi ze všeho nejvíc. Neřekl bych, že bych neměl oblíbenější knihy od autora a v porovnání s novou legií se jedná o takového jejího "předka", ale některé postavy mi přišly zajímavé.
V tomto to má se mnou autor jednodušší, protože mám rád ten fiktivní zápas lidstva s různými překvapeními z vesmíru v podobě nepřátelských mimozemšťanů nebo záhadných temných hrozeb jako u Lovecrafta (autory tímto nesrovnávám).
Kniha mne držela více méně po celou dobu a i když už jsem zhruba v polovině ztrácel chuť, posledních cca 50 stran mne zase vtáhlo, protože jsem chtěl vědět, jak příběh dopadne. Na to, že jsem Nářezy nikdy původně neplánoval číst (a ještě mám dva pro rozšíření děje před sebou) jsem byl spokojený. Čte se to rychle a po literatuře trochu těžšího kalibru se mi u Nářezů zatím příjemně odpočívá.
Vím, s čím jsem do toho šel a na to, že si někteří čtenáři stěžovali, jak je trilogie naprosto vulgární... upřímně nepřijde mi. Někde bych sexuální scény vypustil, protože mi nepřišli nikterak obohacující v rámci děje nebo dotváření vztahů postav, ale prostě "tam byl", ale že bych kvůli tomu řekl, že je kniha extrémně zvrhlá.....asi mám jiný práh bolesti.
Myslím si, že má pan Kotleta i lepší knihy. Bavilo mne to, ale oproti jiným knih tohoto autora je to takový průměr. Je zde pár nových informací ohledně příběhu a hlavně cením nějaké podrobnější info i Gerhardově minulosti.
V zásadě nechci spoilerovat, ale řekněme, že jsem si vyhlédl pár postav, kterým jsem fandil a jujky, všechny umřeli... doufám, že se v tomto trendu nepojede i v dalším díle, ale přijde mi, že druhý díl zkrátka trpí tím, že dělá pouze podestýlku dílu třetímu, kde do sebe vše zapadne.
Sexuální scény zde jsou zkrátka proto, aby zde byly... nepřijde mi, že bych v tom cítil mezi postavami emoce nebo že by dokonce ony sexuální scény sloužili k prohloubení vztahu postav, v jiných knihách mi přijde využití těchto scén (a to nic proti nim v zásadě) šikovnější.
V rámci série proč ne, jsem rád, že jsem ji přečetl (čte se opravd příjemným tempem), ale pravděpodobně se k ní už nevrátím.
Od Kotlety jsem toho četl hodně a popravdě jsem se "Nářezům" vyhýbal kvůli dojmu z recenzí, že jako první knihy budou ještě více sprostější, pouze o přesunech z místa A do B a na sílu vtlačených sexuálních scén a hlášek.
Popravdě řečeno to bylo příjemné oddechové čtení, sem tam nějaký zvrat v ději a zásadně... oblíbím si postavu, umře. Oblíbím si jinou postavu na kterou se upnu...umře. Jak tady pár lidí psalo... od pár prastarých upírů bych čekal lepší strategii boje a myšlenkové pochody, ale zase na druhou stranu bych vlastně i očekával, že 700 let života povede jak k dobrým vlastnostem, tak těm špatným (rozežranost, neopatrnost....).
Sexuální scény mi nevadili, naopak mi přišlo, že oproti tomu co jsem čekal na základě jiných přečtených autorových knih je to ještě v pohodě. Za extrém je rozhodně nepovažuji a kdo má pocit, že jsou příšerně silné nebo pubertálně praštěné....extrémního na nich není nic, extrém si představuji úplně jinak, ale asi je to o jiném práhu bolesti. Pubertálně praštěné to občas je a na slovo kun...ka už jsem si díky autorovi vypěstoval vyloženě averzi, ale zase ruku na srdce, každý kdo se s autorem někdy setkal musel vědět do čeho jde.
Jsem mile překvapen, po náročných knihách (a některých rozečtených) jsem potřeboval odpočinkovou literaturu a tu jsem dostal. Novější kousky jsou podle mne opravdu dál, ale prozatím mne baví celá série, kterou dozajista dočtu.
Pana Kovaříka znám jako autora už od popisu historie antického Řecka, kde se mi jeho styl psaní natolik zalíbil, že jsem chtěl pokračovat. Co mě zajímalo bylo hlavně období před válkou s Kartágem, tedy samotný vznik Říma a vývoj z malého města až po metropoli antického světa.
Co je pro mne podstatnější je, že mi kniha vyvrátila pár mnou uvažovaných mýtů o Římu jako takovém a hlavně dodala ucelenější informace o Pyrrhovi, o povaze střetů dvou naprosto rozdílných typů armád (manipuly a falanga) nebo třeba o Římu jako vyloženě expanzivní agresivní republice, což kniha svým způsobem vyvrací (a díky za to).
Prostě kvalitní čtení z období, které mne zajímá hned po anitckém Řecku nejvíce, doporučuji.
Ten plný počet bodů není kvůli autorovi nebo kvůli hlubokomyslnému uznání, ale kvůli popisu situace, se kterou se potýkám celý život. Jak autor několikrát po sobě zmínil...vysvětlit to lidem, kteří nidky nic takového nezažili je nesplnitelný úkol, není to zkrátka možné, ale většinou se podle toho alespoň dobře pozná míra empatie druhých.
Sebevražda je pojem, který skutečně v nejhorších fázích mé deprese zněl jako vysvobození. Nedá se popsat, jak se snažíte být veselejší a šťastnější, ale Vaše vlastní mysl Vás k tomu zkrátka nepustí.... ten pocit, že se nemůžete cítit alespoň trochu nad věcí nebo šťastní i když Vám celé Vaše okolí přímo háže polštářky a veselé plyšáčky pod nohy.... je drtící.
Trvalo mi dlouho, než jsem zjistil, že se nejedná o "pokleslou náladu" a zdevastovanou sebelásku, kterou jsem žertovně odhazoval jako královskou korunu, které nejsem hoden. Každý den se probouzíte s pocitem, že nic nemá smysl, přemýláte co se ve Vašem životě pokazilo a jak jste k ničemu i kdyby jste zrovna vyhráli miliardu... a tak je to den za dnem dokud Vás to nepohltí zaživa...obrana o vlastní vůli neexistuje.
V posledních momentech člověka chrání jen pud sebezáchovy a to tak, že hodně.... víte i tak, pokud člověk vnitřně necítí důvod ke své vlastní existenci.... dokáže se na základě racionální úvahy časem dopracovat k tomu, že není důvod k žití. Jediné, co Vás pak drží na živu jsou přátelé a nebo rodina.
Deprese je pomyslné dno existenciální krize člověka.... na toto dno každý spadne z jiných důvodů, ale výsledek je vcelku stejný....bojujete o život, který vzhledem k nesnesitelné vnitřní bolesti a marnosti nedokážete kvalitně žít.
Největším strachem co v životě prožívám není selhání v businessu nebo občasné nepohodlí, ale to, že se může zase někdy vrátit tento zhoubný nádor zvaný deprese...
Začátek knížky byl teda pořádný hukot .... jedna věc je, jaká dáma tuto knihu sepsala, druhá věc je, že vcelku hezky poukazuje na fakt, že bez ohledu na to odkud pocházíme..... každý z nás občas v hlavě tyto myšlenky podléhající stresu, nekontrolovatelnému hněvu a agresi má.
Druhá stránka věci je, že jsou na světě skutečně lidé, kteří uvažují a jednají v reálném životě tak, jak autorka popsala (a skutečně tito lidé chodí kolem nás). První polovina knihy pro mne byla slabší, ale druhá byla velmi zajímavá, paradoxně nejvíce se mi líbila povídka poslední. Otevřenost autorky je vyloženě vítaná (těžké situace nepřikrášluje, prostě Vám situaci flákne naprosto syrovou tak jak se "skutečně" stala).
Kdo hledá v knihách brutálnost a těžkou realitu bytí, zde ji stoprocentně najde.
Dočteno a jako fanoušek universa jsem rád, že jsem sehnal úplně novou originální knihu v češtině. Jak už pár lidí dříve psalo, kniha je pro fanoušky Deus Ex, pro kohokoliv jiného postrádá význam, protože návaznosti jsou tady důležité ( i když chápu, že fandy cyberpunku by to i přes to lákat mohlo, nevím, jak by bez hry pobraly vztahy postav a situaci v popisovaném světě). Někdy se děj vlekl, ale celkově... s puštěným soundtrackem ze hry se mi to četlo dobře. Čeština na prvních stránkách je peklo, ale od cca 20té strany mi to přišlo více méně v pohodě, nicméně takhle knihu vydat.... Podle mne v rámci daného světa provedl autor dobrou práci. Popis chování postav i reakce okolí s hlavní postavou je skutečně jako z herního prostředí onoho světa. Za mne pro fanoušky určitě ano, pro milovníky cyberpunku bez znalosti souvislostí ze hry.... spíše ne.
Po přečtění asi chápu, že od této knihy jiní čtenáři (včetně mě :D ) čekali něco trochu jiného. Sociální výzkumy tohoto typu jsme kdysi s přáteli dělali taky a jak je vidno, moc se toho nezměnilo :D. Ale co už pro mne zajímavé bylo je pohled ženy na danou problematiku. Zápletka kolem jejich přátel byla po čertech nebezpečná hra. Za mne dobré krátké počtení sem tam proložené nějakou menší pikantností se vcelku příjemným zakončením. Jedná se spíše o psaný příběh autorčina výzkumu nežli popis úchylek nebo "erotic pleasure story".
Skvělý počin a musím říct, že jsem se bavil. Někde sice byly slabší momenty, ale vykreslení atmosféry středověku je prostě parádní.... středověk byl zkrátka krutý a líbí se mi jak je paní Neomillnerová schopná popsat pocity postav a to, jak je daná doba postupně semele. Co se sexuálních scén týče......kdyby jich bylo méně, nevadí ale kdo jsem, abych posuzoval libido jiných? :D ....mně se popis těchto scén v knize líbí, opravdu ano, mají to nepopsatelné ...."něco".
Co mne trochu mátlo je občas velmi svižný střih mezi událostmi a občas mi chvíli trvalo než jsem se zorientoval jak se postavy dostali sem či onam....ale jinak.....skvělá práce.
Je škoda, že už Kosek nebude mít další příběhy. Okultismus, temná magie a sexualita jsou pro mne kombinace jako magnet. Co se týče povídek, Jezinky byly asi nejlepší a ten konečný " lesbian battle" byl prostě parádní :D. Poslední povídku jsem již četl v jiné knize a i když mne to zezačátku trochu namíchlo..... pochopil jsem proč ji autor vlastně přidal a rozumím tomu.
Upřímně bych si přál pokračování, ale.... třeba to po Koskovi převezme jeho dcera až se Frantovi někdy zasteskne po starých známých.
Rozhodně nechci knize kazit krásné hodnocení od ostatních uživatelů, jen mi pár povídek výrazně nesedlo. Jsem rád, že jsem dostal možnost se do tohoto žánru zasvětit a asi v budoucnu zkusím i jiné díly, ale asi to nebude úplně můj šálek čaje. Povídky, které se mi líbili jsou Legenda o truchlivém mořském bohu a Smrt je důsledek života. Úplně nejlepší je pak Trpaslík, u kterého jsem se hodně nasmál. U některých jsem.... řekněme přemýšlel proč vůbec vznikly.
Upřímně nedokážu říct, jestli mne kniha natolik bavila, že bych ji s přehledem doporučil všem. Nápady v ní jsou zajímavé, ale občas jsem se nemohl zbavit pocitu, že musí být někteří autoři zhulení pod obraz :D
Škoda, že není kniha v tištěné podobě. Rozhodně je sexuálních úchylek více nežli na 500, ale děkuji panu Novákovi za soupis těch "nejznámějších". V některých se občas člověk sám pozná, ať už si to přizná či nikoliv.... u některých naopak... nevidím zhnusení, spíše hluboké nepochopení co na to lidi vzrušuje, ale to je každého věc.
Rozhodně příjemné počtení pro člověka, který se zajímá o lidskou psyché v těch zvrácených podobách a také pro ty, kteří si chtějí rozšířit obzory co se úchylek a deviací týče.
Upřímně se sám sobě divím, že jsem o těchto sbornících neslyšel dříve. Nemohu ani popsat, jakou radost mi udělalo, když jsem si při čtení uvědomil, že je tu spousta mladých i starších lidí, kteří mají velkou představivost a fantasii. Jen jedna povídka byla slabší, ale upřímně.... kašlat na to, jsem rád, že tu knihy jako tyto máme. Hned jsem kupoval další! Koupi jsem bral jako podporu pro další ročníky (já vím, jedná se o knihu z roku 2013).
Upřímně jsem štěstím bez sebe, když vidím, kolik lidí, kteří nezapomněli snít a tvořit si své vlastní světy ještě máme....snad se mohu počítat mezi ně, byť jsem zatím nic nevydal :D.
Celá edice dočtena.... a musím říct, že mé nejoblíbenější jsou druhý, čtvrtý a poté první díl. Stín z času má stejnou vlastnost jako všechny ostatní knihy, ale až u této jsem si jí začal více všímat.....popisy....dlouhosáhlé popisy všeho a všude, díky čemuž můžete i na 5 stran prakticky zapomenout na příběh, občas by mi zkrátka nevadilo mít o něco kratší představu o místě nebo o putování z místa A do místa B. To není stížnost, jen když už máte na krajíčku a už už vidíte za roh události, autor Vám do toho hodí odklad v podobě "popisu místnosti, ve které se postava nachází, včetně vroubkování baterky a inkoustu použitého při psaní poznámek oné postavy" :D.
Stín nad Innsmouthem, V horách šílenství.... jsou asi nejlepší povídky z celé knihy, konkrétně události ve městě Innsmouth jsem s postavou prožíval naplno. Obě povídky mne vtáhli do děje a s podporou temné hudby....skvělé.
Poslední povídka...měla zajímavý efekt. Už už jsem ztrácel pozornost, když tu náhle zase udeřil takový nenápadný a kradmý strach ze ztráty jistoty a bezpečí....že nás zase nějký naivní idiot vystavil nebezpečí kvůli zvědavosti...a kvůli této zvědavosti všichni jednou jako rasa skončíme.....ale co na to říct, možná, že jsem po přečtení tolika úryvků z Necronomiconu .....vidím černou věž starého kostela... a jednou si pro mne přijde....Y'AI'NG'NGAH,YOG-SOTHOTH H'EE-L'GEB F'AI THRODOG UAAAH...
Od tohoto autora jsem četl prvně a musím říct, že je to naprosto skvělý zážitek. Ani u jedné povídky jsem si neřekl, že je pro mne výrazně slabší a nemá nějaký "hezký mindfuck" ke konci příběhu. Pěkné sci-fi povídky z více úhlů pohledů. Každá je jiná, každá je svým způsobem orientovaná na jinou "situaci" lidstva ve světě a hlavně.... každá má spád. Za mne doporučuji všem milovníkům sci-fi, v rámci české scény krásný počin.
Přemýšlím, jak napsat svůj názor, aniž bych spoileroval :-D.
Nicméně v zásadě.....postavy se o něco sblíží, děj se posouvá dál a jedná se o "seriál", který s radostí dojedu až do konce. Tenhle díl obsahuje také pár hezkých "mindfucků" v tom nejlepším slova smyslu. Je to jediný "seriál", který si ke mně v záplavě kilotun Netflixů a Amazonů našel cestu.
Doporučuji a už se těším na další díl :-). I když to úplně nesouvisí s kvalitou obsahu, líbí se mi knižní balení a jako celek vypadá zkrátka dobře a kvalitně.
Zatímco Mass effect je moje herní srdcová záležitost, která oproti Dragon age vede....... v knižním podání je prozměnu Dragon age nesrovnatelně silnější zážitek. S každou další knihou je příběh lepší, postavy zajímavější a emocionálně lépe zpracované a hlavně....děj...... děj je podstatně hlubší a na jeho konci marně hledám další stránky, abych se dozvěděl víc!
Rád bych řekl, že zatímco fantasy scénu ovládají Páni prstenů a Hobiti, Zaklínači, Warcrafty a mnoho dalších profláknutějších světových titulů.....je zde pětice knih z universa Dragon age, které je svým způsobem skvělé, svět Thedas je nádherný a přitom se spoustou temných zákoutí, pokřivené morálky a zla.... zla, které se mnohdy rodí z těch nejušlechtilejších myšlenek.
Poslední knihu jednoznačně doporučuji... ještě více nežli ty předchozí. Zase usednu k poslednímu dílu Dragon age, tedy Inquisition a budu tam zmínky o těchto postavách hledat......dokud alespoň nějaké nenajdu...