Paulus Diaconus
720 - 799
Nové komentáře u knih Paulus Diaconus
Dějiny Langobardů
„Po Jordanesovi, Řehořovi z Toursu a Bedovi Ctihodném se nám jako nejmladší z historií "barbarských" království dochovaly Dějiny Langobardů Paula Diacona. Historie nových pánů velké části Itálie jsou dovedeny až do roku 743, přičemž samo dílo bylo dokončeno nejpozději k roku 796.
Paulovy Dějiny stojí za přečtení z několika důvodů. Jednak představuje další zajímavou ukázku etnogeneze jednoho z germánkých kmenů a jejich mýtů, a to tak je byly vyprávěny a intepretovány samotnými Langobardy v druhé polovině 8. století, tedy dvě století po jejich vpádu a následném postupném ovládnutí větší části Italského poloostrova.
Dále je možné pozorovat státotvorbu v samotném jádru Langobardského státu (dnešní Pavie) a dvou nezávislých langordských vevodstvích - Spoletu a Benevetu. Neméně fascinující jsou interakce se sousedními státními útvary Franků, Visigotů a Bavorů. Langobardé se také pravidelně stýkali a potýkali se Slovany, Avary, s papeži v byzantském Římě, s exarchy v Raveně i samotnou Východořímskou a následně Byzantskou říší či Araby (Saracény).
Předkládaný český překlad považuji za velice čtivý, kniha je (jako ostatně všechny z této skvělé edice) opatřena podrobným poznámkovým aparátem, mapami a kvalitními fotografiemi staveb, mincí či rukopisů. Pro zájemce o raný středověk jsou pak Paulovy dějiny přirozenou nutností.“... celý text
— railly
