railly komentáře u knih

Po Jordanesovi, Řehořovi z Toursu a Bedovi Ctihodném se nám jako nejmladší z historií "barbarských" království dochovaly Dějiny Langobardů Paula Diacona. Historie nových pánů velké části Itálie jsou dovedeny až do roku 743, přičemž samo dílo bylo dokončeno nejpozději k roku 796.

Paulovy Dějiny stojí za přečtení z několika důvodů. Jednak představuje další zajímavou ukázku etnogeneze jednoho z germánkých kmenů a jejich mýtů, a to tak je byly vyprávěny a intepretovány samotnými Langobardy v druhé polovině 8. století, tedy dvě století po jejich vpádu a následném postupném ovládnutí větší části Italského poloostrova.

Dále je možné pozorovat státotvorbu v samotném jádru Langobardského státu (dnešní Pavie) a dvou nezávislých langordských vevodstvích - Spoletu a Benevetu. Neméně fascinující jsou interakce se sousedními státními útvary Franků, Visigotů a Bavorů. Langobardé se také pravidelně stýkali a potýkali se Slovany, Avary, s papeži v byzantském Římě, s exarchy v Raveně i samotnou Východořímskou a následně Byzantskou říší či Araby (Saracény).

Předkládaný český překlad považuji za velice čtivý, kniha je (jako ostatně všechny z této skvělé edice) opatřena podrobným poznámkovým aparátem, mapami a kvalitními fotografiemi staveb, mincí či rukopisů. Pro zájemce o raný středověk jsou pak Paulovy dějiny přirozenou nutností.

29.06.2024

Církevní dějiny Bédy Ctihodného považuji mimo jiné za příkladnou ukázku tohoto, proč je nesmysl označovat období raného středověku za tzv. "Dark age" tedy temný věk, dobu temna. Dílo dokončené roku 731 by mělo zaznamenávat jeden velký zmar za druhým, čtenář ale velmi rychle zjistí, že to mu tak není.

Křesťanství jako naboženství, světonázor i jako zcela unikátní civilizace se etabluje v místech, kam za dob pozdního impéria pouze prosakovalo. Britské ostrovy získávají vedle králů i biskupy a arcibiskupy. To vše na pozadí aktivní komunikace s papeži v Římě. Theodor z Tarsu občan/poddaný byzantského císařství se stává roku 668 arcibiskupem v Canterbury, naopak několik germánských králů se rozhodne ukončit svůj život jako duchovní v Římě.

Západ Evropy období raného středověku je dobou budování, rostoucího obchodu, zvnitření křesťanství a šíření církevní správy. Je to také doba polemik či aktivního cestování kleriků a rané šlechty. Především je to svět, který pulzuje, září svým vlastním životem, který je rozhodně vše, jen ne temný.

2 25.05.2024

Přehledová práce o všech relevantních císařích římské říše do roku 476 (včetně Zenona). Grantova kniha je určitě vhodná jak pro seznámení se s problematikou Římského císařství, tak i jako pomůcka pro rychlou orientaci (hlavně co se týká tzv. vojenských císařů 3. století a zápodořímských císařů 5. století).

S titulem jsem byl spokojen a vřele ho doporučuji.

1 01.11.2022

Pro každého zájemce o český středověk se přirozoně jedná o povinnost. Zde je třeba vzít v potaz, že hlavně Druhé pokračování Kosmovy kroniky představuje jediný! domácí kronikářský pramen pro 80 let (sic!) české historie (před nástupem tzv. Dalimila a Zbraslavké kroniky).

Nicméně, co se týče této (dosud) nejmodernější edice, ta pod pojem "Pokračovatelé Kosmovi" řadí jednak výše zmíněné Druhé pokračování, ale také díla Mnicha Sázavského a Kanovníka vyšehradského. Pokud jste dokončili Kosmu, Mnich a Kanovník na něj přímo navazují. Poté ale doporučuji sáhnout po Milevském letopisu z edice Memoria medii aevi (exceletní edice nakladatelsví Argo). Milevský letopis totiž chronologicky navazuje právě na Mnicha a Kanovníka (zahrnuje zápisky Vincentia, Jarlocha a kroniku tzv. Ansberta) a teprve poté se vrátit k Pokračovatelům a vyrhnout se na Druhé pokračování.

Co se samotné edice týče, obsahuje stručný úvod z pera Marie Bláhové a Zděnka Fialy. Text je sice opatřen poznámkami, žel není již příliš mnoho (a část z nich připadá na závěrečnou studii) a samozřejmě se u nich projevuje i staří edice (téměř 50 let). Závěrečná studie čtenáře poté seznamuje podrobněji s genezíí Mnicha, Kanovníka a Druhého pokračování.

Na jedné straně jsem rád, že máme k dispozici překlad těchto pramenů v moderní češtině, nicméně kvalit (zejména poznámkového aparátu a příloh), které nabízí Edice Momeria Medii aevi, Pokračovatelé Kosmovi nedosahují.

19.09.2022

Důležité upozornění na úvod! Tato kniha není vhodná pro začínájící zájemce o raný středověk. Tuto knihu profesora Charváta bych rozhodně doporučil až pokročilejším nadšencům.

A důvod? Příběhy dávného věku je dílo polemické (a to silně), pan profesor argumentuje s jinými odborníky (ale i sám se sebou), a ucelenějšího narativu se dočkáme až na stránkách věnovaných závěru knihy (proto snad to mírné rozčarování u některých recenzí). Nicméně za sebe mohu říci, že se mi tato práce líbila. Ne se všemi tezemi se dokážu ztotožnit, přesto považuji knihu za obahacující a vřele ji doporučuji (byť s výhradou, že máte už něco načteno, včetně dřívějších prací prof. Charváta).

2 18.09.2022

Chcete-li s někým reálně diskutovat o současném Rusku, znalost této knihy je nezbytným předpokladem pro všechny zúčastněné strany diskuze.

5 12.05.2022

Dílo Galla Anonyma bylo tímto poněkud záhadným autorem (snad původem z Francie) sepsáno asi mezi léty 1112 a 1117 (o nejspíše dvě léta později začně sepisovat svoji Kroniku Čechů Kosmas). S Kosmou ostatně nepojí Galla jen časový horizont ale i to, že i on své dílo rozdělil do 3 knih.

Nicméně, pokud máte za sebou přečtého Kosmu, a rádi byste pokračovali Gallem, tak zde musím upozornit na několik specifik této písemné památky.

Gallus (narozdíl od Kosmy), chtěl oslavit jednoho konkrétního člověka (polského knížete Boleslava III. Křivoústého), který byl na navíc v době psaní tohoto díla v nejlepších létech, a Gallus jeho glorifikaci podřídil v podstatě vše. Jelikož je tato kronika vyjma I. knihy věnována životu Boleslava III., tak její obsah tvoří především nepřetržitá šňůra bitev s Pomořanci, Čechy, Němci apod. a nad tím vší visí neustálý konflikt se starším nevlastním bratrem Zbyhněvem.

Narozdíl od Kosmy také nečekejte data. Kosmas se držel určité chronologické linie, a ke svým vstupům psal (více méně přesné) letopočty. To u Galla nečekejte. Ten často skáče v času i prostoru z místa na místo, takže se vyžaduje pozorné čtení a mít po ruce Kosmu, který vám občas pomůže v orientaci.

Jinak i toto fascinují dílo je povinností pro každého zájemce o středověk. Jedná se opět o součást velice kvalitní edice nakladatelsví ARGO, čili: 1) Výborná úvodní studie z pera prof. Wihody, 2) Podrobný poznámkový aparát, 3) Mapy

3 26.04.2022

Kosmovova kronika pokrývá české dějiny od jejich mýtických počátků (k tomu skvělá kniha D. Třeštíka Mýty kmenu Čechů) až po rok Kosmovy smrti (1125).

Pro českého zájemce o středověké dějiny je tato kronika výborným odrazovým můstkem pro další studium. Dílo (jako ostatně všechny středověké kroniky) je to nesmírně fascinující a umožňuje čtenáři vhled do politické krajiny raně středověkých Čech, stejně tak ale reprezentuje uvažování zástupce českého kléru v první čtvrtině 12. století.

Konečně, proč by měl zájemce přistoupit právě k této verzi od nakladelství ARGO a ne k jiných verzím ? Jednak všechy verze používají více či méně modifikovaný překlad Karla Hrdiny, ale je to verze nakladatelství ARGO, která navíc obsahuje skvělou úvodní studii, ale hlavně velice podrobný poznámkový aparát, který dovysvětluje některé reálie, případně upozorňuje na Kosmovy omyly či na pasáže, které převzal z Bible či antických autorů. To dle mého názoru velmi obohacuje jak čtenářký prožitek, tak i ulehčuje další studium tohoto skvostu.

4 24.04.2022

Lze doporučit pro mírně pokročilé zájemce o raný středověk ve střední Evropě. Kniha obsahuje zejména výborné pasáže "německé" východní politice a jejích proměnách v 10. a na počátku 11. století. Za velice podnětné považuji i pasáže obsažené v dodatcích, které se věnují tzv. Bílému Chorvatsku a Bílému Srbsku.
Část věnovanou Slavníkovcům lze na druhou stranu s ohledem na novější práce (Sláma, Lutovský) považovat spíše za překonané.
Plný počet neuděluji jen proto, že mi některé závěry prof. Dvorníka přišly přeci jen příliš idealistické (což je ovšem na kontext doby, kdy dílo vznikalo, pochopitelné).

2 23.04.2022

Četl jsem před více jak deseti lety a celé pasáže z této knihy mě od té doby provázejí. Bulgakov dle mého názoru dokázal tímto dílem překročit tu zvláštní čáru, kdy se z vynikajícího stává geniální.
Všem nicméně z celého srdce toto veledílo doporučuji!

14 21.04.2022

Skvělá studie odpovídající požadavkům moderní historické vědy!
Kniha je rozhodně určena pro pokročilé zájemce pro historii ale určitě stojí za přečtení.
Autor čtenáře seznamuje s pohledem na česko-říšské vztahy v 10. a 11. století. Jako pramennou základu využívá (a čtenáři představuje) německé prameny (český Kosmas zůstal bohužel opomenut), a to jak do češtiny již přeložené (díky skvělé edici nakladatelství ARGO Memoria medii aevi) jako Kronika Dětmera z Merseburku, tak i prameny dosud nepřeložené - např. dílo Lamperta z Hersfeldu.

Jádro studie se pak opírá o chápání mezinárodní vztahů mezi "Němci" a "Čechy" doby 10. a 11., stol. včetně konceptu věrnosti a přátelství a výborně narušuje schémata vybudovaná ve vypjaté atmosféře po druhé světové válce českými historiky (hlavně V. Vaněčkem).

Z této knihy jsem byl upřímně nadšený a s radostí dávám plné hodnocení.

29.03.2022

Kniha je stručným přehledem problematiky vážící se ke knížeti/králi Svatoplukovi I. vládci tzv. Velké Moravy. Nicméně je potřeba upozornit na několik nešvarů, kt. se v této práci objevují.

Jednak chybí poznámkový aparát. To je ovšem problém za situace, kdy doc. Havlík uvádí poměrně specifické údaje týkající se rozlohy území Velké Moravy či velikosti armád.

Druhý problém spočívá v celkem úzkém záběru, kterým je Svatoplukův život a doba (druhá polovina 9. stol.) zkoumána. Havlík sice zmiňuje širokou paletu osob (franské i byzantské císaře, papeže), ale problém spočívá v tom, že pokud nejste poučený čtenář, tak hrozí horší orientace v textu. Naopak pokročilejší zájemce o historii bude dle mého názoru postrádat hlubší analýzu tohoto tématu.

Do třetice mi chybí větší zapojení a zhodnocení výsledků archeologických výzkumů (byť tak Havlík na několika místech činí).

1 27.03.2022

Omluvte určitou kýčovitost mého příspěvku, ale je to zkrátka "velmi čerstvé".
Knihu jsem četl od počátku února 2022 jako poslední z celé pentalogie. Před přečtením zcela poslední kapitoly zahájila ruská vojska 24. 2. 2022 invazi na Ukrajinu. V ten moment nejen tato kniha, ale celá pentalogie pro mě nabyla zcela nového významu.
Všem, kdo chtějí poznat "Východ" tuto knihu moc doporučuji. Nepomůže Vám ho pochopit, to podlě mě ani není snad možné (to se musí nejspíš jedině prožít), ale aspoň o trochu víc porozumět...
A čemu jsem porozuměl já? Že, jedni jsou uražení a ti druzí, zase ponížení...

7 25.02.2022

Malcolm Todd byl především archeolog, a jak už to u archeologů bývá (srov. české práce pana doktora R. Turka či prof. Z. Měřínského), jejich práce bývájí hůře čitelné. Nicméně se domnívám, že tato práce si stále zachovává dobrou úroveň přístupnosti. Proto bych ji doporučil i začínajícímu zájemci o pozdně antickou/raně středověkou Evropu. .

Jedná se o práci spíše průřezovou, nicméně obsahuje velice podnětné myšlenky a důležité poznatky. Navíc jsem zaznamenal, že je na tuto práci často odkazováno v anglických odborných pracích, což myslím podtrhuje její kvality.

Hvězdu srážím za určitou neukotvenost textu. Uvědomuji si, že vytvářet "nadstavbový" příběh germánů je v podstatě nemožné, nicméně mi přišlo, že autor až zbytečně moc skákal od tématu k tématu.

16.02.2022

Knihu lze doporučit začínajícím zájemcům o českou středověkou historii. Vyjma úvodní studie, kterou sepsal Dušan Třeštík, je zbytek knihy zpracován J. Čechurou, který sepsal všechny medailonky vladařů (některých českých knížat, králů ale také několika jejich žen + byl do knihy zařezen i Sámo).

Plný počet nedávám proto, že zejména v části věnující se přemyslovským knížatům, se Čechura dopustil značného množství faktografických chyb (na tom se nejspíše podepsal fakt, že se specializuje zejména na pozdní středověk a raný novověk.)

Malé minus náleží také za ilustrace, které doprovází každý medailonek a reprezentují osobu, k níž se daný medailonek vztahuje. (Přiznám se, že bych raději viděl něco ve stylu Pérezových obrazů znázorňující vizigótské krále, ale to už je spíše otázka vkusu).

1 16.02.2022

Mýty kmene Čechů osobně považuji za vrchol celoživotní práce Dušana Třeštíka. Ten se již ve svých dřívějších pracech zabýval našimi nejranějšími dějinami (ať se již jednalo o samotné Čechy či počátky Velké Moravy), zde jde ovšem ještě o krok dál. Třeštík zde vlastně překračuje "klasické dějiny" a jde ještě hlouběji tam, kde je minulost skryta pod vrstvou mýtů. Navíc se mýty kmene Čechů dochovaly značně torzovitě - v zásadě jen v Kosmovi a Kristánově legendě, o to víc oceňuji myšlenky a poznatky, které Třeštík v této knize formuloval.

Zde je snad vhodné zmínit a upozornit, že zejména tuto knihu Dušana Třeštíka není vhodné číst, pokud nejste seznámeni s danou problematikou. Všechny tři studie zahrnuté v této knize, jsou velmi erudované ale také značně komplikované. Třeštík činí na mnoha místech exkurzy (zavítáte s ním na Balkán, do Skandinávie, Irska či na Rus), odkazuje na mnohé písemné prameny (vedle notoriet jako Kosma a Kristián, třeba spis De Administrando Imperio byzantského císaře Konstantina VII. či v zásadě zeměpisný dokument tzv. Bavorského geografa). Takže velmi doporučuji po této knize sáhnout, pokud jste skutečný milovník středověké historie, který o ní již něco málo ví.

Poslední poznámka směřuje ke Kristiánově legendě. Třeštík ji považoval za autentický pramen z konce 10. stol. a i v této knize k ní takto přistupuje. Nicméně prof. Kubín opět před pár lety autenticitu Kristiánovy legendy zpochybnil (dle něj se jedná o falzifikát z pol. 12. stol.). Spor o Kristiána je poměrně zajimavý a doporučuji si k němu nastudovat literaturu a před četbou této knihy si na něj udělat vlastní názor.

4 16.02.2022

Tuto knihu považuji za velmi užitečnou pro zájemce o středověkou Evropu. Kolektiv (možná překvapivě německých) historiků zde podává stručný přehled všech francouzských králů, počínaje Odem (vláda 888-898) a konče Karlem VIII. (vláda 1483-1498).

Jsou to přehledové dějiny králů, takže narozdíl od podobné knihy Francise Rappa (Svatá říše národa německého od Oty Velikého po Karla V.), zde nejsou exkurzy věnující se určitým fenoménům (např. rozvoji měst, vývoji francouzské středověké společnosti apod.), kniha je skutečně postavena na osudech jednotlivých králů (a tím i více či méně na osudu středověké Francie).

Tuto knihu bych rozhodně doporučil sehnat domů do knihovny, protože je výborná právě pro situace, kdy při čtení jiné historické práce narazíte na jméno některého francouzského krále a nebude schopni si ho hned zařadit. Příspěvky mají obvykle délku mezi 10 až 20 stranami, takže pro zorientování bohatě stačí.

Její přečtení na "jeden zátah" nicméně může vést (zejména u nepoučeného čtenáře) k určitému zahlcení reáliemi (přece jen tato kniha pokrývá na cca 350 stránkách období trvající 600 let !).

1 16.02.2022

Kraft... Nevím proč, ale tahle vedlejší postava mě fascinovala nejvíc z celého románu. Jinak jako všechno od Dostojevského, je i tohle dílo dar z nebes.

05.10.2021

Excelentní studie. Asi nejlepší kniha od profesora Wihody. Tohle dílo bych ale určitě doporučil spíše poučenému čtenáři. Je proto nejen dobré mít určité znalosti o prvních třech českých králích, ale také o politické situaci v Čechách na konci 12. a počátku 13. století. To samé platí pro Svatou říši římskou. Stejně tak je dobré se orientovat v českých (a popravdě i němekých) historicích zabývajících se českým středověkem od 18. století až po současnost, protože pan profesor s nimi v knize často polemizuje. Čtenáři je pak odměnou další malý dílek do té fascinující skládačky, kterou názýváme historie.

1 17.09.2021