Petr Kolář

česká, 1961

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Petr Kolář

Logika a etika: Úvod do metaetiky Logika a etika: Úvod do metaetiky

Publikace je, myslím, poměrně dobrou učebnicí metaetiky, nebo spíše jakýmsi učebnicovým úvodem do metaetiky. Je mimořádně jednoduše napsaná a šanci pochopit ji má patrně každý, včetně lidí bez jakékoliv předešlé zkušenosti s metaetikou. Dokonce ani logiku nijak zvlášť zvládat netřeba. Stačí tedy snaha zamyslet se a trochu trpělivost s případným pomalejším průchodem. Kniha obsahuje nejen velice jasně popsanou koncepci metaetiky, zvládá nadále i jasně vymezit některé pojmy a problémy, které obor obsahuje. Závěrem se dokonce pokouší o zaujetí vlastního stanoviska k pojetí mravního diskursu, respektive jeho jazyka, na který se kniha primárně soustředí. Neříkám, že bych neměl i některé kritické poznámky. Utilitarismus, respektive konsekvencionalismus není po mém soudu metaetickou kategorií, nýbrž kategorií etickou. A když, je to konsekvencionalismus, rozhodně ne utilitarismus, který je konkrétní etickou teorií, která by měla metaeticky být teprve popsána. Většinou se však jedná o opravdu kvalitní dílo, které mi nepřekonalo Sobkovo Nemorální právo, přeci je to rozhodně užitečné čtení. (A podstatně jednodušší.)... celý text
Set123


Jan Kodes Jan Kodes

Hodně dobrá kniha, jak píše kolega amu, nebyla běžně v prodeji a měl jsem ji vypůjčenou od kolegy v práci. Zaujaly mě na ní dvě věci. Jedná se o dost dlouhý úsek dějin, které se kryjou s částí mého života a bez nějakých návodných a až hysterických sdělení ukazuje dobu takovou, jaká byla. Jan Kodeš byl v dobrém slova smyslu tenisový fanatik. Tenis pro něj byl vším a například jeho vztahy s Lubomírem Štrougalem a Antonínem Himlem byly dány čistě jeho snahou pro tenis udělat, co bylo možné v dané době a za tehdejších politických okolností. V tomto směru byl a je Jan Kodeš morálně podle mého názoru lepší než řada lidí, kteří s režimem spolupracovali. Ta spolupráce jim přinášela hmotný prospěch (především většina osob z oblasti kultury i obecně veřejného života mimo politickou strukturu). Jan Kodeš si svoje peníze vydělal sám a mimo tehdejší Československo a jeho posedlost ve vazbě právě na ony vztahy s tehdejšími politiky se snad nejvíc projevila právě při výstavbě nového areálu na Štvanici, organizaci Fedcupu v tehdejším Československu, ale i při donkichotské snaze "neztratit" Lendla nebo Navrátilovou. Tím se dostávám k vysvětlení řady fám a lží, které život našeho prvního skutečně světového tenisty provázely. Jan Kodeš neničil a nebrzdil karieru Ivanu Lendlovi, jak se "spolehlivě" a "zasvěceně" tvrdilo, ani nebyl za jeho emigrací. Kodeš nebyl odpůrce režimu, ale ani si na něj nikdy nehrál. Ve srovnání s nynějším tenisovým bossem Kaderkou působil vždycky jako člověk, kterému jde o tenis jako takový a ne o vlastní image a hlavně byznys. Jan Kodeš v knize vychází jako uvěřitelný člověk, který žil v určité době a nikdy neztratil svoji tvář. Co se týká jeho kariery, musím zopakovat to, co píše o kus níž amu. Zpochybňovat jeho vítězství ve Wimbledonu je vysloveně hloupé a trapné. Vyhrál Paříž, dvakrát byl ve finále US open a dvakrát ve finále v Římě (ten byl v jeho době cosi jako dneska pátý grandslam). Proč má proboha někdo potřebu v souvislosti s jeho jménem opakovat pořád jenom tuhle jednu jedinou věc? Komplex méněcennosti? Závist? Snaha vyrovnat se s vlastní bezvýznamností? Jan Kodeš byl velká sportovní osobnost, klidně bych ho postavil vedle třeba Zátopka. Díky němu se nevraživě přezíranému sportu přestaly házet klacky pod nohy a tenis se mohl začít rozvíjet a rozšířit na konci šedesátých let do té míry, že se stal druhým nejmasovějším sportem u nás. Znám řadu lidí, co nestáli nikdy na bruslích a nedrželi v ruce hokejku, znám řadu lidí, kteří nepokládají fotbal za sport díky nepřetržité řadě špinavostí a skandálů (nejen u nás), ale znám málokoho, kdo si alespoň jednou nešel tenis vyzkoušet. A to je podle mě do značné míry přes úctu k řadě dalších vynikajícíh tenistek (finalistka Wibledonu Suková) a tenistů (Javorský, Kukal, Hřebec, Zedník) především jeho zásluha. A právě proto, že to v knize takhle není nikde natvrdo napsáno, uvádím to sem...... celý text
jadran


Matchball - Hana Sládková-Koželuhová Matchball - Hana Sládková-Koželuhová

Zajímavý příběh jedné zajímavé ženy a lidí kolem ní. Kniha je nabita historickými informacemi a postřehy ze života v Československu a poté v emigraci.
DNKtt



Jan Kodeš - Tenis byl můj život Jan Kodeš - Tenis byl můj život

Luxusní (i když těžká) publikace, která mapuje sportovní kariéru nejlepšího českého tenisty Jana Kodeše. Již v začátcích jeho sportovní pouti bylo jasné, že drobný, hubený hošík se dovede prosadit i ve střetnutích s těmi staršími. V knize je úsměvná fotografie vítězného Jana po utkání s o dvě hlavy větším soupeřem v žákovském finále. Jan Kodeš byl bojovník, ale také tenisový stratég, který vyhrával těžká 5-ti setová utkání (a že jich bylo). Mnozí podceňují jeho vítězství ve Wimbledonu roku 1973, kdy turnaj bojkotovalo 61 profesionálů. Odpověď Jana Kodeše byla rychlá. Na následujícím Grand slamu v New Yorku smetl 6 soupeřů a podlehl až ve finále turnaje. Koncem 60-tých let vystupoval jako amatér a škarohlídi mu předpovídali výprask v otevřených (open) turnajích . A opět výhry nad nimi , respektive otevřené zápasy . V době, kdy tenisový svaz ČSSR dělal potíže s výjezdy začínající hvězdičky Martiny Navrátilové, ukázal svůj charakter a postavil se na její stranu. Samozřejmě mu to soudruzi nikdy nezapomenuli, zejména po její emigraci do USA. Komentovaná publikace není k sehnání, ale její vlastníci mají dobrý pocit, že mají ve své knihovně skvost.... celý text
1amu