Pierre Sautreuil

Nové komentáře u knih Pierre Sautreuil

„Jurij Beljajev je grázl a vrah, byl by takový za každého režimu. Bohužel je také srab, který si to nedokáže přiznat a má snahu vše svalit na dobu ve které žil. Jeho obhajoba není nepodobná obhajobě nacistických zločinců z druhé světové války.“... celý text
— Benny215

Prohrané války Jurije Běljajeva

„Fajn, je to napsané fakt dobře, takže tu cenu si to asi zaslouží. Takže jsem chvíli uvažoval i o čtvrté hvězdě. Ale jako sorry, abych se dojímal nad osudem psychopata, který sám sobě nalhává, že je obětí nespravedlnosti, která mu ale náramně vyhovovala, když byl na straně vyhrávajících? Kterému vznešená slova o vlasti, historických právech Ruska a podobné ušlechtile znějící bláboly, slouží k tomu, aby zamaskoval, že mu jde jenom o prachy, kvůli kterým bez mrknutí oka zabije nebo nechá zabít toho, o kom si myslí, že mu na ty prachy chce sáhnout? To fakt ne. Autor zručně využil, že Jurij si do něj projektoval svého mrtvého syna a otevřeně se mu vyzpovídal. I když i v téhle otevřenosti občas probleskly motivy touhy po slávě a návratu na dřívější pozice. Takže slušná kniha o neslušném člověku. 3,5*“... celý text
— vlkcz

Prohrané války Jurije Běljajeva

„Výborná kniha seznámení s válkou v Novorusku (Doněck, Luhansk), vzpomínky Juraje na divoká 90.léta, mafianské praktiky v politice, korupce v policii atd.,nakouknutí do ruské mentality obyčejného člověka,,důvěřuj tomu a tomu , protože jsi se s ním tuhle napil. Kniha není nudná dávám 5 hvězdiček“... celý text
— vvikingg

Prohrané války Jurije Běljajeva

„Skvělá kniha, která mě opravdu upoutala. Výborné doplnění teze "nic není černobílé". Tuto větu totiž jde na Jurijovi krásně demonstrovat. Protože když to zjednodušíme, Jurij je politický extremista vyznávající ideovou kombinaci Hitlera a Stalina (mezi ruskými extremisty celkem oblíbená kombinace, tvořící mj. také velkou část oné slavné "demokratické protiputinovské opozice"), mafián, žoldák, účastník masakrů na Balkáně a bojů na Donbasu... Řeklo by se, že takového člověka nemůžete než odsoudit. A přece, jak začne autor líčit jeho příběh, který je prezentován na základě toho, jak se s ním on sám postupně seznamuje, zjistíte, že dotyčný vlastně není nějaké čisté zlo, ale člověk s příběhem, kterého k jeho činům vedly okolnosti a děje, které mají dlouhé a mnohdy nečekané kořeny. Za vše uveďme například ruská devadesátá léta, která pro každého normálního Rusa musela znamenat dobu totálního ponížení, úpadku a chaosu, a která jsou u nás bůhvíproč prezentována jako doba, kdy se (na rozdíl od Putinova období) Rusko těšilo rozkvětu a svobodě (ok, svobodě možná ano - pokud je tím míněna svoboda kohokoliv zastřelit a cokoliv ukrást). Jurije je vám na konci vlastně líto - nebo vám aspoň není lhostejný. Jinak jde i o výbornou sondu do povahy bojů na Donbasu, do uvažování ruských radikálů, a hlavně do zmíněných ruských devadesátek. Za mě jednoznačně doporučuji.“... celý text
— KejmlP

Přejít na knížky autora