• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Rebeca Wild

Svoboda a hranice, láska a respekt

„Autorka se v knize věnuje velice zevrubně tématu hranic z různých pohledů (hranice a hra, pravidla, respekt, svoboda, láska ad.). Zvláštní důraz klade na nutnost připraveného prostředí, tj. prostředí vhodného pro danou vývojovou fázi dítěte, a dále na vědomé bytí v přítomnosti. Zabíhá do biologie a trochu do systémové analýzy. Čtení nebylo nijak zvlášť záživné, částečně je to překladem (občas poněkud zvláštní konstrukce vět). Nicméně za přečtení a popřemýšlení to stálo. Pokud si je někdo v tématu hranic nejistý a je mu blízké respektující rodičovství (a také třeba alternativní vzdělávání), může to být celkem inspirativní knížka. Ale nečekejte konkrétní rady. "Dospělí, kteří mají mnoho práce a mají sklony k tomu, řešit problémy spíše hlavou než na základě vnímání celého těla a pocitů, často podlehnou pokušení projevovat dětem náklonnost pro ně nejpohodlnějším způsobem. Oslovují děti z veliké vzdálenosti, ze shora, nebo s nimi mluví naléhavě a s opravdovým zájmem, ovšem vlastním logickým a kauzálním způsobem. Když si pak všimnou, že něco není v pořádku, jejich tón bude ještě naléhavější a slova budou ještě více poučovat." "Mnoho rodičů si stěžuje, že jejich dítě vyžaduje pozornost právě ve chvílích, kdy se jim to vůbec nehodí, když se vaří jídlo na plotně, zvoní telefon, přijde návštěva nebo jsou na toaletě. Takový typ chování je na pováženou: má dítě zkušenost, že mu dospělí pravidelně věnují pozornost, aniž by o ni muselo žebrat? Jsou rodiče při péči o dítě vždy přítomní, ne je napůl, s odvráceným obličejem, slovy a myšlenkami úplně jinde?" "Když se usoužení rodiče ptají na "správné hranice", často prosí o všeobecně platné recepty. Ale umění být přítomní, vnitřně aktivní, i když navenek neděláme nic zvláštního, a nacházet přitom spojení mezi vnějšími příznaky a vnitřními souvislostmi nelze předat ani sdělit. K tomu musíme učinit osobní rozhodnutí znovu a znovu stanovovat hranice vlastním starým zvyklostem, setrvačnosti a lenosti."“... celý text
— Petrush

---

Učit se žít s dětmi: Bytím k výchově

„Malá knížka, která se tváří jako alternativní příručka k výchově. Reálně jde ale spíše o filosofickou publikaci s málo praktickými radami, jejíž četba je docela náročná. Autorka píše o tom, jak vytvořit vhodné prostředí pro děti a jak být jeho součástí. Je přesvědčena, že rodič je největší odborník na své dítě a že nepotřebuje žádné příručky a návody na výchovu. Jako problém vnímá, že celé dětství programuje naše vzdělání někdo zvenčí, přitom růst a rozvoj jsou spontánní procesy. V úvodu uvádí důležitost bondingu po porodu a kojení. Popisuje, že slzy jsou pro emoční zdraví stejně podstatné jako třeba moč pro to fyzické. Je tedy podstatné nepotlačovat emoce, nemanipulovat dětmi, nemotivovat je, poskytnout pevné hranice a dodržovat důsledky, nechat děti experimentovat při řešení konfliktů a také nechat je nudit se. Vybrat si ale výše zmíněné prvky ze záplavy nic neříkajícího textu je skoro nadlidský úkol. Skladba vět je minimální zvláštní (možná je to překladem), obsahuje spoustu zbytečných oslích můstků, přirovnání a nelogických propojení. V textu naprosto chybí citace na uváděné výzkumy a zdroje. Praktických rad a tipů je zde jako šafránu a jsou utopené v omáčce. Autorka v podstatě popisuje, co všechno je špatně, ale nedostane se nám žádné rady, jako to dělat lépe. Mnoho názorů a technik je nesmyslných nebo velmi diskutabilních. Zde jen pár "nejzajímavějších": - děti se včasným bondingem se smějí už během prvních dní - nošení dětí je potřeba matky, nikoli dítěte - při klidném těhotenství a přirozeném porodu matka vždy pozná, proč dítě pláče - malé děti manipulují pomocí pláče - problémy s příkrmy jsou způsobeny matčiným strachem o život - dítě musí být v osm v posteli bez ohledu na životní rytmus, aby rodiče měli klid - žena se má držet ženských rolí, pro které byla vybavena intuicí - autorka je proti trestům, nicméně v její popisované ideální škole se trestá běžně - podle autorky by děti nikdy nechodily do žádného kroužku a neměly žádné zájmy“... celý text
— Turmee

---

Učit se žít s dětmi: Bytím k výchově

„Očekával jsem, že tímto kouskem se rychle prokoušu k závěru, ale opak byl pravdou. Bylo tady toho daleko víc k zamyšlení, než se na první pohled mohlo zdát... není snadné dospělým vysvětlit jejich neustálou tendenci předjímat, dirigovat a zakročovat... učíme děti, že obtížné situace zjevně neslouží k tomu, abychom hledali uspokojivé řešení, ale že jde spíše o to dokázat, kdo má pravdu... a mnohem mnohem víc....“... celý text
— Petanee

---