• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Robert Carter

Bílý plášť

„Série dočtena. Komentuji zároveň 2. a 3. díl: tendence oproti 1. dílu klesající, konec celkem dobrý. Mám z toho smíšené pocity - bylo tam plno nápadů, hodně zvratů, vypravěčský styl autora je skvělý... Chlu, Lotan a jeho oči, okno do druhého vesmíru... ale vzor "ten skvělý Gwydion opět jen přísně shlíží na Willa, co zase vyvedl, i když se tak snaží" už se mi začal zajídat. Maskull je najednou slabý, z původně extrémně silného záporáka... to jsem taky moc nepochopil, stejně jako rozdvojené dvojče úplně na konci. Will je samozřejmě oproti začátku již zkušený kouzelník, ale přestože je Gwydion veskrze sympaťák, bylo tam toho pořád až moc. Anebo několikrát opakované schéma "honíme se za Kameny, abychom zastavili jejich působení, ale skoro nikdy se to nepodaří". Muselo tak padnout na můj vkus zbytečně moc hlav, přestože poslání příběhu je zásadní - naprosto a nekompromisně protiválečné. Tři hvězdy si zaslouží, přesně kvůli této nosné myšlence. Ale kvůli některým zmíněným pasážím mohlo být lépe. Historické zasazení perfektní (Merlin, Artuš), stejně jako v 1. díle. "To nezapadá do toho, co víme." "Tak to asi víme špatně." "Will si v duchu zoufal, neboť si uvědomil, jak hrozný bude svět, kde budou napříště hodnoceni lidé podle měřítek, jež jsou sama o sobě bez hodnoty."“... celý text
— RyonMathrin

---

Armada

„Utopené v omastku a extrémně přesolené. V knize je všechno. A vše je dovedené ad absurdum a vrcholně neuvěřitelné. Postavy se na ploše Atlantiku naprosto náhodně potkávají, unikají na poslední okamžik z hořících lodí, poučují královny a vysmívají se inkvizici. Autorova bujná fantazie však došla v okamžiku vymýšlení jména hlavního hrdiny. Tak si našel na wikipedii informaci, z jakého města pocházel Francis Drake a voila. (Sir FD se v románu taky vyskytuje, ale proti našemu hlavnímu hrdinovi je to takový divizní břídil). Až mě zase popadne touha po slaných dálavách, moc a moc rád se vrátím k dalšímu Aubreymu.“... celý text
— bleekemolen

---

Řeč kamenů

„Tahle kniha mi padla do ruky vlastně náhodou. Zaujal mě název. A musím říci, že to bylo velmi příjemné překvapení. Příběh je zasazen do kulis poartušovské Anglie a přesto, že jsou názvy schválně zcela změněny, jsou zde zmíněna reálná historická a prehistorická místa a stavby (megality, bílý kůň ve Wiltshire...). Příběh mladého Willa je poutavý a podle věku hrdiny by se možná kniha dala zařadit do skupiny fantasy pro mládež... pokud mládež i dnes ocení delší popisy, dlouhá vysvětlování fungování magie a méně akce. Ale to je právě silná stránka knihy. Klidnější tempo jsem si užíval. Průběžné vysvětlování, jak funguje magie v tomto imaginárním světě by se mohlo zdát moc dlouhé, ale dokázalo vtáhnout a šlo velice do hloubky. Navíc pokaždé mistr Gwydion doplnil něco trochu nového. To mě na knize bavilo snad nejvíc, všechny ty souvislosti. A pak také to, že úkolem hrdinů bylo válce zabránit. I ta akce se tu najde, soubojů je v knize několik. Nebylo tu ale zbytečné a přehnané násilí. Pro mě to byl báječný čtenářský zážitek a mnohá moudrá slova mistra Gwydiona by měla zaznít i v běžném životě. Pokud máte radši akčnější fantasy a/nebo nehovíte delším popisům a vysvětlování, asi byste ubrali jednu nebo dvě hvězdy. Za mě však zasloužený plný počet, právě i kvůli svému protiválečnému poselství. „Závist i lítost: obojí je ztrátou času a ponižuje tě.“ „Když máš dost dovednosti v pažích a vědomostí v hlavě, není třeba vykopávat ze země železo. Sama volně nabízí vše, co moudrý člověk může potřebovat.“ „O magii musíš vždy žádat, nikdy ji nesmíš přivolat. Vždy ji chovej v úctě a nikdy ji nepoužívej přezíravě. Když budeš žádat, dělej to otevřeně a upřímně, neboť jen upřímný člověk má právo pronášet mocná slova.““... celý text
— RyonMathrin

---

---

Odvaha

„Divila jsem se, že u knihy není ještě žádný komentář. On není (až na 1 výjimku) u žádné autorovy knihy. Po pročtení zajímavé anotace a natěšení však po přečtení celé třetiny knihy už asi tuším proč. Období 1787-1793 ve Francii z pohledu nejmladšího anglického kapitána válečného loďstva zákonitě muselo být opravdu dramatické. Nicméně v podání autorově přetrpíme nejprve nekonečně se táhnoucí romantickou zápletku na samém začátku knihy (skoro 100 stran), na niž naváží - ale úplně jiným stylem - roztříštěné a zhuštěné hrdinovy výlety v politickém a vojenském duchu (Anglie, Francie, Švédsko, Finsko, Konstantinopol...), které nepřispějí ani k čtivosti ani k pochopení celého kontextu bouřlivé doby v celé Evropě a Turecku. Samotná revoluce je jen letmo zdálky připomenuta pár údaji a do toho Napoleon na pozadí vede řeč s tajemným signorem. Nevydržela jsem ani do poloviny. Navíc autor není ani historik, ani si asi nelibuje jen a pouze v tomhle období dějin, a nepřičinil ani historickou poznámku na konci, jak je zvykem - jak blízko či daleko se držel od známých skutečností. Je mi líto, ale nad 45% to nepůjde a další jeho knihy už nevyhledám.“... celý text
— soukroma

---

Bílý plášť

„Velice zajímavá kniha. Dobré nápady: s lorkem, s magií, se dvěma světy, tak odlišnými a zároveň propojenými. Potěšila mě poznámka autora, že použil k inspiraci skutečné názvy míst a měst v Anglii. I postavy mají původ ve skutečné minulosti. Za to tedy velký plus. Jen bych knihu zkrátila o některé popisy, které byly zajímavé,ale příliš dlouhé. Za to tedy ubírám hvězdy. Možná, že by se mi kniha více líbila, kdybych četla také díly předchozí.“... celý text
— Dáduše