• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Robert K. Lesniakiewicz

Ztraceni v horách

„Kniha plná nepřehledně uspořádaných spekulací okolo událostí ve slovenských a polských horách. Z jedné strany musím ocenit práci, kterou museli autoři vynaložit, aby tyto příhody a popisy sesbírali z různých knih, filmů a vyprávění. Na druhou stranu na mne působí až směšně snaha vytvořit z nich nějaká tajemství a paranormální jevy, když je zde zcela možné je všechny snadno vysvětlit přirozenými příčinami jako hypoxií, hypotermií, hypoglykemií, únavou, blbostí, zločinem, alkoholem, letadly atd., ale to bychom asi nebyli textem tak zaujati, že.“... celý text
— čef

---

Ztraceni v horách

„Upozornění: Kdo se na tuhle knížku těší a nechce si to pokazit, nečtěte prosím můj komentář. Je totiž silně subjektivní… Domnívala jsem se, že půjde o literaturu faktu, a protože Vysoké Tatry jsou moje zamilované hory, bez rozmýšlení jsem po knize v knihovně sáhla. Zklamání velké, kniha je totiž neuvěřitelnou směskou z různých pramenů převzatých informací a příběhů, sešitých hodně horkou jehlou. Autoři čerpají ze všech možných pramenů, takže vedle solidních pramenů o různých neštěstích v Tatrách nemají problém citovat takového Jozefa Kariku a úryvky z jeho knihy Propast. Nic proti Karikovi, jeho Trhlinu považuji za výbornou a Propast měla taky něco do sebe, ale jedná se o romány, mysteriózní příběhy, vyfabulované nad rámec skutečných událostí. Tady je spleteno vše dohromady, suchá reportážní fakta se střídají se záhadami s nádechem senzací, solidní popisy horolezeckých neštěstí a smrti pod lavinami jsou smíchány s duchy, ďábly a dokonce mimozemšťany… V knize jsou navíc chyby a nepřesnosti, v jednom odstavci je ztracené ženě 65 let, o dva odstavce dál 55 let. Další kapitolou je překlad. Děs, neumím to vyjádřit jinak. První výtka - proč se překládají názvy hor, dolin, ples do češtiny? Ještě chápu, že se uvádí polský a slovenský ekvivalent, pokud skutečně existují, ale proč do češtiny? Dnes se již zeměpisné názvy nepřekládají. Budu-li popisovat výstup na Mont Blanc, budu psát, že horolezci šplhali na Bílou horu? Navíc překladatel není důsledný, někde se názvy překládají, někde ne; píše se například o výstupu na Kostolík, ale o pár řádků dál už je z něj Kostelík. Ještě beru s přimhouřenýma očima, že „dvojice se zhroutila do hlubin“, ale že „se zhroutila nová helikoptéra“, to už se mi zdá moc. A což tato věta? „Trasa je celkově bezpečná, ale o to náročnější v letních měsících, natož koncem dubna, kdy je v tatranských dolinách sníh.“ Anebo: „…nedorazili jsme na cestu vedoucí do horárny u Tří studánek“. Nepřekládá se horáreň jako myslivna? Něco zní vyloženě československy: „Otec, nechodíme pořád dokola?“ Poslední ukázka: „Že na tomto vyprávění přece jen něco bude, si můžeme uvědomit i při návštěvě kostela Všech svatých v Rabčicích. Ten podle ne zcela zbožné legendy nejenže pomáhal tento chrám budovat a jeho unikátní starobylé zpodobnění můžeme dodnes vidět v interiéru.“ Síla co? Knížku jsem úplně celou nepřečetla, přesto si ji troufám ohodnotit hvězdičkami. Odpad nedávám, přece jen sestavení knihy nějakou práci autorům dalo, ale co je moc, to je moc, a to já nebývám příliš přísná čtenářka. Tak snad za to seznámení s pro mě zcela neznámou Babí horou ve slovensko-polských Beskydech (slovenský název je Babia hora, polský Babia Góra) dávám aspoň tu jednu hvězdičku. -------- Pokud si chcete přečíst opravdu strhující reportáže o záchranných akcích ve Vysokých Tatrách, ovšem bez duchů a senzací, doporučuji výbornou knihu, i když poněkud starší, a to mou srdcovku Akce HS od Jana Suchla, která bohužel vyšla jen jednou, a to v roce 1970. Škoda…“... celý text
— Rade

---

Ztraceni v horách

„Informacemi velmi nabito..ale ty gramatické hrubky....! Dívky viděli... ..ztratily se Justyna a Piotr... Vážně nikdo nedělá korektury?“
— Polík

---

---

Stratení v horách - v Tribeči, na Urale a na iných miestach sveta

„Prvá kapitola bola pre mňa novinka a mohla byť rozpisaná detailnejšie a záver bol nejak useknutý. Druhá kapitola bola o ničom a ani som ju nedočítala. Tretia kapitola o zmiznutiach a úmrtiach v Tribeči zahrňala len to, čo už predtým bolo známe ale oceňujem nové doplnenia o udalostiach posledných 5 rokov, ktoré sa udiali až po uvedení knihy Trhlina, zvlášť má zaujalo to záchranárske cvičenie z roku 2020, to čo sa tam udialo bola pre mňa úplná novinka. Štvrtá kapitola bol tiež sumárum toho, čo bolo už dávno napísané ale pre mňa bola obrovská novinka tie ďalšie nevyriešené prípady, ktoré sa udiali na Urale a tie mohli byť podrobnejšie rozpísané. Škoda, že autori nenapísali jednu knihu o zahadných turistických výpravách odohrávajúcich sa len v Rusku a mohol by tam pridať aj známe nevysvetlené prípady ako boli na Chamar Dabaj, Čivruaj, atď.“... celý text
— moničina

---

Stratení v horách

„Vysoké Tatry mám rada, no mám pred nimi rešpekt. Veľakrát sme tam trávili dovolenky, aj s dcérou. Táto kniha však viac patrí do kategórie fakty ako poviedky, či beletria. Na začiatku je podrobný opis a zoznam stratených, zmiznutých, či ľudí, ktorí v horách zahynuli. Neskôr sa v texte nachádzajú aj rozprávania konkrétnych osôb, výpisy zo záznamov, legendy, či výsledky prieskumov. Od dôb minulých až po súčastnosť/posledný prípad z roku 2021/. Na ufo, či iné podivnosti neverím, preto som túto časť čítala s rezervou. Aj v minulosti ľudia pripisovali zvláštnu moc úkazom ako blesk, či zatmenie slnka, preto si myslím, že tieto záhady sú skôr dodnes neprebádané javy a možno v budúcnosti budeme onich vedieť viac.“... celý text
— lusila