• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Roman Ludva

Smrt a křeslo

„V textu to rachotilo – tak nepatřičně – jako byste tam vůbec neměli být – „Nepatříš sem!“ - hned na prvních stránkách se ozývá kovově duté „Na-shle-da-nou!“, až to studí, stejně, jako podzimní krajina /přitom tak krásně poeticky popsaná, takže si okamžitě všimneš toho protikladu …“Tma průhledná lampami obemykajícími parčík leží líně nebo se napichuje na stromy, zakrývajíc flekatý, proděravělý koberec uschlého trávníku. Zrzavá kočka jako pomeranč se choulí …“/. V krátkém, hodně melancholicky laděném a v podstatě intimním příběhu jsem okamžitě poznala nezaměnitelný (originální a pro mě zajímavý) autorův jazykový styl, jako v nedávno čtené Ženě sedmi klíčů, tady ovšem pro mě podobnost končí. Žena sedmi klíčů mě totiž svým příběhem (tedy nejenom stylem, ale i postavami a dějem) chytla v podstatě od prvních řádků – zajímavý příběh posazený do zajímavých kulis, to se ale u Smrti a křesla neopakovalo – po prvních asi 50ti stránkách (a to je dost, když jich má příběh celkem jen cca 150) stále nezajímavý hrdina a vlastně tak i děj. Téma smrti a lidských emocí je téma hodně náročné, a objektivně hodnoceno, musím uznat, že se Ludvův styl k němu dost dobře hodí, a vlastně mu sedí – vyzdvihnout bych měla asi nejvíc to, jak do až nejjemnějších nebo nejintimnějších nuancí zachycuje emoce – v jeho podání to pak vytváří takovou klidnou, líně se povalující atmosféru, jak už jsem řekla, hodně melancholicky laděnou. No, a subjektivně hodnoceno – nejvíc se mi líbily jeho popisy prostředí, ovšem příběh už pro mě nezachránily. Stačilo to na to, abych těch cca 150 stran dočetla a z příběhu si něco svého zajímavého odnesla, takže mu budou muset stačit tři matné hvězdy, jak zbylé trouchnivějící listy třesoucí se na podzimním už téměř holém stromě. "Barva schází, pane Vlku, všude kolem prázdné tajemství ..."“... celý text
— alef

---

Žena sedmi klíčů

„„Jsou jako šachové figury …“ Tušíš tajemství … od prvních řádků, cítíš všudypřítomné napětí … už od prvních řádků, vlastně to víš, že za těmi zdánlivě obyčejnými věcmi, za těmi všedními událostmi běžného dne … se skrývá, drama? Smysl dění se dá interpretovat různě … Knížka pana Ludvy je pro mě dalším letošním překvapením … tohle mě totiž fakticky dostalo! Příběh se zasekl do mysli – svým od prvopočátku udržovaným napětím, tušením něčeho, co se skrývá za řádky! … hlubší, temnější pravda? Chceš vědět! O lidských emocích, které se tu odkrývají až na ohlodanou kost! Motivace je rozebraná až do nejposlednějšího závitu mysli - je totiž naprosto klíčová – je středobodem příběhu, který nekompromisně odkrývá, co koho pohání k jednání, co koho nutí k tomu jak, se chová … tak, co je to? … touha po moci, lásce, uznání, pomstě? Všechno, úplně všechno se nakonec ukáže! Příběh totiž odhaluje dost o lidském charakteru a o tom, jak zásadní vliv má na mezilidské vztahy. Co tě vede tomu, jak se chováš? Co tě vede k tomu, co děláš? Co tě vede k tomu, jak o tom uvažuješ? Na to se budeš při čtení ptát! Všichni hrdinové příběhu spolu interagují, nějakým způsobem se k sobě chovají, je to sofistikovaně zamotaný propletenec vazeb - vždycky za tím něco hledej – najdeš! Najdeš skryté - snahu chránit tajemství, snahu odhalit pravdu … motivace se totiž často střetávají, s tím bys měl počítat – někdo touží po bohatství, druhý zase po spravedlnosti, třetí po klidu, každý chce něco jiného, každý je konfrontován s motivacemi těch druhých. Z jejich střetů pak vychází nová odhalení a nové zvraty … To je důvod, proč si mě příběh k sobě přitáhl, chtěla jsem vědět … koho pohání vášeň, koho touha, kdo intrikuje, kdo využívá, kdo manipuluje, kdo balancuje na hraně … „Ten příběh by měl být pozvedanej prostředím, barevností různorodých – často i protipólných – kulis.“ … „napřed se mi zdálo, že tu všechno je záměrně nechávaný, aby si to rostlo po svým. A že je do toho zasahovaný jenom opatrně, jen aby všechno tady mělo jakousi rámcovou fazónu. Ale pak jsem pochopil, že to tak vůbec není, že ta omšelost, místy až jakási zamřelost a melancholie tady nevznikly samy od sebe … ten ´klidnej smutek´ je vycizelovanej, jenom se leskne…“ Rozhodně zkusím další z autorových příběhů … „ostatně scénář se mi líbí od samého počátku“.“... celý text
— alef

---

Falzum

„Poeticky psané detektivky, nezvyklé, libí se mi.“
— Mlikova

---

---

Stěna srdce

„Zaujalo mě prostředí výtvarné tvorby, výstavních síní, muzeí, soukromých sbírek i historických souvislostí. Docela jsem si užívala popisů tvorby, děl i míst.“... celý text
— Magdalena5

---

Falzum

„Věnovala jsem knize dva dny a vůbec nelituji, líbilo se mi propojení záhad, vláčků, krajiny, výtvarného umění a postav dvou diametrálně odlišných detektivů, kterým to myslí.“... celý text
— Magdalena5