Mlikova komentáře u knih
Kdysi za mlada se mi kniha velmi líbila. Nyní po letech jsem ji v půlce odložila. Psychologicky perfektně napsáno, nechybí sarkasmy, detailní popisy, ale je jiná doba - nedovedu si představit, že by "přátelé" spolu takto intimně konverzovali, zkoumali a rozebírali své nejhlubší pocity a sdělovali je někdy i jedovatě ostatním, a pak klusali na terapii. Z knihy mám dnes tísnivé pocity, což byl možná i autorův záměr?
Vyvolává vzpomínky na dětství. Škoda, že fotek není víc...
Ze začátku super, ale pak se to strašně táhne... Ke konci jsem už doskákala.
Četla jsem jako eknihu zdarma, četlo se hezky, i když překlad je příšerný.
Autora mám ráda, jak píše... Začátek byl docela slibný, ale dále už někdy trochu nuda, trochu moc sebezpytování... i když mě občas autor nečekaně rozesmál. Ke konci ve squatu mne to zase bavilo víc.
Ve své době úžasné, ale ty satirické povídky se vztahují ke své době.... Už to pro mne není ono.
Koupila jsem náhodou v antikvariátu za cenu menší než jízdenka na tramvaj. Kresby jsou milé, lehce nahozené a přitom dokonale přesné. Občas si knihu tiše prohlížím a představuji si, jak malíř chodil krajinou a pro radost si kreslil.
Kdysi jsme ji měli doma a s kamarádkou ji často četly... záhada, vraždy, tajemný dům, "zelené oči", atd., moc se nám líbila. Koupila jsem ji teď v rámci vzpomínání v antikvariátu a čtu před spaním - je to takové béčkové brakové čtení z 30. letech, docela příjemné.
I když se mi kniha hezky čte a autora mám ráda, místy jsem se trochu nudila...
Konečně knížka pro děti, která je baví, smějí se při ní a kreslí po četbě obrázky. Je milá a vtipná, líbí se i dospělým. Dlouho jsem nemohla zaujmout vnučku pro čtení, až touto knihou.
Snažím se najít knihy, ke kterým bych přitáhla vnučky - ty naše oblíbené, jako je Mikeš, Děti z Bulerbynu atd. je nebaví, že je to nuda. Tuhle jsem si koupila a přečetla, myslím, že by mohla mít u holek úspěch, jen ještě chvíli počkám, je to o starších dětech.
Je to moje dávná srdcovka. Kupovala ji kdysi moje babička, četla ji i máma, já mockrát... všechny díly. Postavy znám zpamětí. Nyní, po letech, jsem znovu knihu otevřela - jak ji budu vnímat novým pohledem, kdy už nás po 89. roce pustili ven a umím si všechno líp představit... vidím děj i vše okolo trochu jinak, ale stará láska nerezaví... Jen mi jdou na nervy obrázky na obálce, ty se mi hodně nelíbí.
Po Kronikách prachu velké zklamání, i když zpočátku to vypadalo slibně.
Začátek byl velmi slibný, no Aaronovitch, ale pak najednou nastala dost nuda bez vtipu a napětí, až ke konci mě to zase začalo bavit, ale některé věci se mi zdály nedotažené, celkově jsem trochu zklamaná.
Kniha je fajn a dobře se čte. Mockrát jsem se u ní smála nahlas. I když občas je to humor hodně černý. Také jsem se ledacos nového dověděla. Mám ji přečtenou ve čtečce a nemažu, ještě se k ní vrátím. Neskutečné hlášky :-).
Kniha se mi moc líbí, jen ty obrázky kdyby byly od někoho jiného, škoda...
Jedna z nejoblíbenějších dětských knížek, a to i v dnešní době, kdy některé starší knížky děti už nebaví. Krásné obrázky.