Mlikova komentáře u knih
Možná osloví zasvěcené. Mne nudila, ale kniha je výtvarně moc hezká.
Mně se kniha líbila, čte se rychle, i když autor vážil každé slovo, je zde spousta hříček, chytrého humoru i napětí. Četla jsem ji s chutí a potěšením, moje první kniha od Jana Jandourka, určitě ne poslední.
Mívala jsem ráda v dětství, krásné popisy přírody. Ale dnes mi tam to střílení už vadí...
Držím ji jako historickou vzpomínku, je děsná, i když grafická úprava je zajímavá.
Krásná kniha, takové dnes zrovna nevycházejí, oceňuji, že jsou v ní samé ilustrace a ne fotky. Koupila jsem za směšnou cenu v antikvariátu a mám z ní radost.
Četla jsem z té řady všechny, proto jsem dočetla i tuto. Ale kniha mne moc nebavila, neustálé duševní monology - ještě k tomu dost nepravděpodobné, omílání starých věcí dokola a dokola, zdá se mi, že postavy nejednají často věrohodně, je tam spousta "omáčky". Jako nějaká telenovela. Je to teprve druhá kniha ze všech, která mne nenadchla, příští třeba bude zase skvělá...
Líbila se mi povídka Případ Boží spravedlnosti, Skončeme u Adama, Hřbitovní flóra. Ostatní už tak ne.. A Most jsem vůbec nemohla číst, i když chápu, že pro někoho může být nejlepší.
Tak tohle je první z knih mé oblíbené spisovatelky, která mě moc nenadchla. Spousta stránek je věnovaná jen neustálému přemítání jednotlivých postav, vše se opakuje znovu a znovu... místy mne kniha nudila. Tak se těším na další.
Tak já nevím. Podle mne příliš dlouhé, zbytečně opakovaná líčení stavů hlavní hrdinky atd. Když srovnám třeba s knihami E. S. Gardnera, v nich nebylo slovo zbytečné. Kdo se ztotožňuje rád s hlavní postavou, ať to radši nečte , pořád se jí něco zlého děje. Ale děj byl zajímavý, i když opravdu někdy za vlasy přitažený. Proskákala jsem se ke konci.
Některé povídky se mi líbily, některé moc ne. A na okraj: ten název znamená Praha hlava království.
Asi jste četla jen anotaci (kniha vyšla za komunismu). Chce to číst celou knihu. A ta neznámá řeka prý vykazuje podobnost s řekou Nižnaja Tunguska.
Slabý odvar z prvních knih z Londýna. Ušito horkou jehlou, možná přímo na objednávku německého města Trevír? Snad příští bude lepší... Dříve jsem kupovala jednu knihu za druhou, nyní si je radši napřed půjčuji z knihovny. Tuhle si domů nekoupím.
Na knihu jsem narazila náhodou - než pořídím vnoučatům novou knihu, tak do ní aspoň předem nakouknu, jaká bude. Ovšem tady nezůstalo u nakouknutí - kniha mne bavila a občas dojala a vůbec potěšila , takže jsem byla kapitolu za kapitolou zvědavá, jak to bude dál... až jsem ji dočetla celou. Svět dětí i starosti dospělých, zvířecí kamarádi, příroda, škola a hodná paní učitelka - hezká čtivá knížka. Příběh samozřejmě skončí dobře... Jsem zvědavá, jak se bude líbit dětem, když tak zaujala mne
Knihu jsem nedočetla . Už dlouho jsem nečetla nic, co by mne tak znechutilo. Autorka má do Simony de Beauvoir podle mne daleko. Dál radši nebudu hodnotit...
Mě nadchly kresby, výrazy a řeč těla kocoura, nemají chybu. Nebo ty stíny, atomosféra... Jde asi o nějaký tamní druh kočky, český mourek to není. A komiks je humorný, laskavý, moudrý - i poučný. I když není zrovna akční, těším se, až zas knihu otevřu. A to se mi stává málokdy.
Mně to připadalo jako taková pohádka pro dospělé, taková korektní. Je tam všechno - mladá generace a stará generace, domácí i přistěhovalci, zvířata, gayové , zvůle úřadů x pomoc novinářky, téma smrti i narození - Ove všechno vyřeší, no jako v pohádce. Ale musím říci, že se mi kniha četla hezky, to zase ano.
Půjčila jsem si ji omylem v AJ - vzhledem k napínavosti a čtivosti jsem ji přečetla v pohodě a ještě byla ráda, že jsem si procvičila jazyk. Ale nerada bych, aby se mi o těch temných věcech zdálo.
Knihu jsem přečetla, protože mě zajímalo, jak vše dopadne, též mě u ní udržely hezké ilustrace. Ale všechno tam dopadne špatně, docela všechno. Nečekala jsem zrovna červenou knihovnu, ale to bylo i na Dickense snad trochu moc.... No, Zlé časy.