Nové komentáře u knih Roman Turčany
Khaar vzdorující
„Je to temný příběh plný krve, bojů a vnitřností. Autor nepíše špatně, na prvotinu se to četlo fakt lehce.
První polovina mě celkem bavila, po Khaarově svrhnutí do Jámy už to šlo z kopce. Inspirace světem Warhammer musí být jasná každému fanouškovi, což vůbec nevadí, ale následný guláš dalších inspirací, Khaarovy neustálé otázky na Anděla smrti(na jeho místě už bych Khaara dávno zabila), bylo už na mě moc. A cože to z Khaara nakonec vzniklo? Upřímně nevím, po jeho pobytu v Jámě jsem se v tom ztratila.
Kniha rozhodně není špatná, ale mix inspirací to asi zabil nejvíce.“... celý text
— Zathira
Khaar vzdorující
„Start byl docela zajímavý a lákavý. Jakmile jsem pochopila úvod, tak jsem se bavila. Ale druhá půlka sklouzla do divných vod, kde autor míchal co mohl. 2,5*“
— luculi
Khaar vzdorující
„bylo to čtivé,nechutné,ovšem zajmavé a líbil by se mi ještě jeden díl“
— vrana55
Khaar vzdorující
„Možná jsem úplně mimo, ale přišlo mi to jako nepovedený pokus o román ze světa Warhammeru (či WarCraftu). A i když je fajn, že chybějí klasičtí hrdinové na bílých ořích, nějak mi ta schematičnost charakterů docela vadila. Ovšem padouši se umějí ďábelsky smát, na což jsem nenarazil už dlouho. Ono obecně by knize neublížily škrty v přídavných jménech, především mezi těmi, co se ve smyčkách opakují. Výhrady bych měl i stran nepropracovanosti světa, ve kterém chaos vítězí, kde může, přesto si lidé žijí na mnoha místech šťastně a vesele, jako by se nechumelilo.
Jinak ale příjemná spotřebka se slušně krvavým otvírákem a pěkným spádem, který vydrží prakticky do půlky. Od Khaarova zajetí však sklouzne děj k obyčejnému přelévání krve a čekání na finální střet, přičemž hrdina vítězí či prohrává čistě dle potřeby autora, protože počet nepřátel v tom roli nehraje. Výsledek tak připomíná amatérské představení black metalové kapely z Prahy a Mostu, na které jsem zapomněl v okamžiku, kdy spadla opona.“... celý text
— trudoš
Khaar vzdorující
„Temný příběh plný boje, krve a vnitřností. Mělo to slušné tempo a četlo se to celkem samo. První půlka knížky mě bavila celkem hodně, ale od určitého momentu (nechci spoilovat) už to pro mě ztratilo jistou zajímavost a bylo to takové obyčejnější a jednodušší. I tak si myslím, že to na autorovu prvotinu bylo příjemně čtivé.“... celý text
— Alvari
