Róši Philip Kapleau

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1912 - 2004

Populární knihy

Chránit vše živé
Chránit vše živé
Tři pojednání o zen-buddhismu
Tři pojednání o zen-buddhismu

Nové komentáře u knih Róši Philip Kapleau

Chránit vše živé Chránit vše živé

„Hezké,jemné, všeříkající...“
— 2ndFebruary

Chránit vše živé Chránit vše živé

„Vždy jsem si myslela, že buddhisté jsou minimálně vegetariáni. Když jsem zjistila, že to vůbec není pravda, tak mi dlouho vrtalo hlavou, jak si své masožroutství sami před sebou obhajují a jestli jsme takhle pokřivení jen v Evropě nebo takto fungují i v samotné kolébce buddhismu. Knížka mi odpověděla na všechny tyto otázky. Nejsem buddhistka, ale myslím, že by si ji měl každý Buddhista přečíst!!! Mimo Buddhisty a lidi, kterým nevrtají v hlavě podobné otázky, jako vrtaly mně a navíc se nezajímají o náboženství asi nebude knížka moc zajímat, mě však poskytla vše co jsem chtěla a očekávala, proto dávám plný počet hvězdiček.“... celý text
— tweed

Tři pojednání o zen-buddhismu Tři pojednání o zen-buddhismu

„Prostě a jednoduše napsané... Jenom k pochopení nestačí jen si to přečíst - tedy asi jak komu...“
— Ikkju

Tři pojednání o zen-buddhismu Tři pojednání o zen-buddhismu

„Pár výpisků, první, protože mám stejnou zkušenost na téma toho, co vím, a druhý, protože mi připadá až evropsky komický: – Nábožensky osvícený člověk má zkušenost, že svět jevů, království vědy je jen polovina reality, a nejvyšší poznání, mravní jistota a vnitřní mír přicházejí pouze tehdy, když jsme tento svět forem transcendovali, ale neopustili. Buddhismus jako každé skutečné náboženství je zároveň světský i mimosvětský. věda se zabývá rozměry časoprostoru, světem smyslů a intelektu; náboženství se zabývá vědcem, jeho touhou po sebetranscendenci a seberealizaci. Moudrý vědec ví, že to, co ví, je téměř nic v porovnání s tím, co neví. Potvrzuje to i dr. S. Bhagavantum, fyzik, bývalý předseda Indického vědeckého kongresu a bývalý vědecký poradce indického ministerstva obrany: „My vědci můžeme ve svých laboratořích přísahat na rozum, ale víme, že pokaždé, když jsme zvětšili své poznání, poznali jsme i existenci mnoha jiných věcí, jejichž skutečnou podstatu neznáme. Takže tím, že zvětšujeme své poznání, zvětšujeme také svou nevědomost. To, co víme, stále menší a menší částí toho, co nevíme.“ – Welch dodává, že buddhistická obec, stejně jako celá čínská společnost byla v otázce pověrčivosti velice citlivá. Buddhisté považovali za pověrčivé taoisty, konfuciáni považovali za pověrčivé buddhisty a křesťané považovali za pověrčivé všechny ostatní, a ti byli zase pro změnu považováni za pověrčivé konfuciány a komunisty.“... celý text
— HTO

Přejít na knížky autora