Nové komentáře u knih Roxanne Veletzos
Holčička, kterou tam nechali
„Co mě fakt hodně mrzí je anotace, to není anotace, to je MEGA SPOJLER. Je mi líto, že kniha má 345 stran a z toho já jsem až do strany 290 více méně tušila, co se bude dít a kazilo mi to zážitek ze čtení. Jinak vše ostatní úžasné. Silný příběh, napínavý a umocněný tím, že se jedná o skutečné události. Pro mě zajímavý pohled na dění Rumunsku ve 2. světové válce a po ní. Přiznám se, že v tomto ohledu jsem měla mezery ve vzdělání. Autorka má dar barvitě popisovat prostředí, města, budovy, přírodu, prostě všechno. Díky četní této knihy jsem dostala chuť vypravit se do Rumunska, navštívit Bukurešť, procházet se po bulvárech, obdivovat paláce a architekturu, památky i parky. V Rumunsku jsem byla vlastně jen jednou jako úplně malá, když jsme s rodiči projížděli přes Rumunsko vlakem do Bulharska. Byl to pro mě tenkrát otřesný zážitek, protože podél vlaku stály špinavé děti a žebraly o jídlo. Celou dovolenou jsem tenkrát prosila rodiče, abychom koupili nějaké sladkosti na cestu zpátky pro ty chudáky rumunské děti. Úplně nesouhlasím s tím, že by kniha končila happy endem, tedy záleží na úhlu pohledu. Je samozřejmě úžasné, že se Natalia dokázala dostat pryč z Rumunska a najít své biologické rodiče, kteří kvůli odloučení tolik vytrpěli, ale za železnou oponou zůstali její adoptivní rodiče, kteří ji tolik milovali a byla pro ně smyslem života, no a také Victor, který ji miloval taktéž.“... celý text
— Myš007
Holčička, kterou tam nechali
„Smutný příběh odehrávající se v Rumunsku, poučná kniha o 2. světové válce a komunismu. Teda, tam to také měli lidé těžké.....“
— Lenka276
Holčička, kterou tam nechali
„Krásná kniha, která si určitě zaslouží pozornost. Na mě tam bylo moc druhé světové, radši bych četla o době poválečné, o komunistech. Protože tento režim byl opravdu krutý, kór v Rumunsku.“... celý text
— SilviiM
Holčička, kterou tam nechali
„Více se mi kniha líbila, když se děj posunul do poválečného období, kdy se v Rumunsku ujali moci komunisté (postřelení násilnického sovětského vojáka Despinou, věznění Antona a živoření jeho rodiny po návratu). Příběh byl zčásti inspirován příběhem matky a prarodičů autorky románu. O novodobé rumunské historii něco vím: např. rumunská armáda bojovala do léta 1944 po boku Němců a poté přešla na stranu Spojenců. Ani Němci, ale ani Sověti rumunské vojáky nijak nešetřili. Rumuni se zúčastnili bojů u Stalingradu, na opačné straně je pak na přelomu let 1944/1945 Sověti nasadili do tvrdých bojů v Budapešti, proti Maďarům, historickým nepřátelům Rumunů. Caucescu byl velmi tvrdý diktátor a v roce 1988 na mě velmi depresivně působily "obrazy jeho země", když jsem jel s maminkou vlakem do Bulharska k Černému moři.“... celý text
— Kakho-Oto
Holčička, kterou tam nechali
„Velice dojemný příběh o síle rodinných pout, lásce, ztrátách a obětech. Příběh psaný s citem a něhou... Myslím, že v předchozích komentářích již bylo vše řečeno. Mě osobně také zarazilo, že by v Rumunsku za války řešili křišťál, boty na jehlách apod. Ten důraz na luxus vnímám jako drobné mínus. Záběr románu tvoří takřka dvacet let, proto chápu, že jsou poválečné roky popsány dost zrychleně. Překvapila mě i skutečnost, že Gozovi nechali ve válce chodit sedmiletou holčičku samotnou ze školy domů. Naopak linka s biologickými rodiči a vášnivou láskou mi do celku hezky zapadla. Román je o to hodnotnější, že vychází z příběhu autorčiny maminky. Autentickou připomínkou toho jsou fotografie v závěru knihy.“... celý text
— Micha-Él
Roxanne Veletzos knihy
| 2019 |
 Holčička, kterou tam nechali |
Veletzos je 1x v oblíbených.
Osobní web autora