• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Věci, co by mohly vzplát: Básně 2021-2024 - Simona Racková

Na jedné straně zde uhadujeme běžné "banální" úkony a činnosti, které však na straně druhé vždy nějak odhalí svou skrytou poetickou hloubku. Jízda autem, úklid,... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Simona Racková

Přítelkyně

„Překvapilo mě, jak mi kniha sedla, s jakým porozuměním pro autorku jsem ji četla. Po dočtení jsem ji přečetla ještě jednou. Děkuji za možnost legálního stažení zdarma. Už se umím sehnout a podat si to když mi něco upadne a včera jsem při cvičení trochu cítila břišní svaly vyprávěla Dívala jsem se jak jí dorůstají vlasy vidím tě jednou za čtrnáct dní Jitko to jsou skoky jako v kresleným seriálu v každým dílu jsi detailněji nalíčená a máš delší vlasy ale co se s nimi děje když u tebe nejsme? co se děje pak?“... celý text
— Awča

---

Přítelkyně

„Osobní výpověď o vztahu k otci, matce, sourozenci, milenci, manželovi atd. Rozhodně stojí za strávený čas. Kratičké, nic není navíc. Ještěs mě převedl přes málo potoků ještěs mě neviděl nahou brečet ještěs mě nefackoval když jsem měla hysterický záchvat ještěs mě nechtěl i když sis myslel že jo že do masa jo ještěs mě nemiloval A dobře děláš“... celý text
— Afilada

---

Tance

„Zážitkům z Thajska by možná více slušela prozaická podoba. Do té stávající se nepodařilo vpravit dojmy a atmosféru místa natolik, aby se přenesla i na čtenáře. Ve stejně nevzrušivém rytmu se sbírka nese až do konce. Po zavření knihy její obsah rychle mizí v zapomnění.“... celý text
— Lenka4

---

---

Přítelkyně

„Nepoetické střípky z obrazu života připomínají cosi důvěrně známého. Je snadné se s některými situacemi ztotožnit a promítnout do nich vlastní pocity a vzpomínky. Racionálně vedená rovina s absencí velkých emocí je pro to nanejvýš vhodná.“... celý text
— Lenka4

---

Tance

„Nejvíc mi utkvěla jemně dávkovaná, ale dobře působící hravost-uvolněnost, kdy od chmurného tónu i tématu básnička na podnět slova "přírodopis" odběhne ke slovu "dopis", a ten jí zase dodá impuls k nečekanému odskoku úplně jinam. Ale nakonec se všechno propojí; vůle řečí naznačit návaznosti a spojit jednotlivosti do životního příběhu je zřetelná. Vzpomínky na sebe jako na malou holku, pozdější rány, které na čas znecitliví tkáň, touha rány odkrýt, ať z nich prýští, pocit ulovené štiky, která ještě na háčku udává tempo, pocity tlaku a sevření, touha povolit se z něj a vyvázat se... a chvíle, kdy se to daří. Třeba klidným pozorováním druhého při dialogu, až se změní skupenství situace a nastává "nové časování a skloňování". Nebo objevením pocitu možného opojného "propadání, dání" v několika osobních situacích během dnů v přírodě a na cestách.“... celý text
— Bonda