• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Přenesené hory - Tami Fischer

Jejich láska by mohla hory přenášet. Najdou k tomu ale odvahu? Savannu už nebaví mít strach: strach ze světa, z rizik a z lásky. Sní o tom, že bude odvážná, ne... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u knih Tami Fischer

Spálené mosty

„V první řadě mě celkem zmátla obálka - čekala jsem něco z prostředí univerzity, ale dostala jsem něco do stylu mafie a podsvětí (ne, že bych měla něco proti mafiánským příběhům, to ne). Začátek vypadal slibně, ale pak to bylo jako na houpačce - chvilku mě to bavilo, pak zase vůbec. Ella se chovala jako pitomec a často jsem její chování nechápala. Ches byl narozdíl od ní sympaťák, i když to jeho neustálé měnění názorů mě postupem času začalo lézt na nervy.Tomu jiskření mezi nimi jsem ale vůbec nevěřila. Ostatní postavy nebyly špatné, až na Lenny, která mi vůbec nesedla. Naštěstí to zachránilo zhruba posledních 80 stan, kde se konečně začalo dít něco zajímavého. Nerada nechávám série nedočtené, ale po zjištění, že další dva díly nejsou o Sav a Summer, ale o Carle a Lenny, tak se do pokračování nepohrnu.“... celý text
— ElessaRiverbow

---

Spálené mosty

„Četlo se to moc dobře..je to zase něco trochu jiného jsem si říkala..ale ten konec..ten úplně změnil pocit z celé knížky..do dalších dílů nejdu....“
— p. Rochesterová

---

Skryté bouře

„Miluju tuto sérii z Fletcherovi univerzity. Třetí díl, které je záhadné Lenny o, které vlastně nikdo kromě Carly nic neví. Na tenhle příběh jsem se opravdu těšila. Lenny už známe od prvního dílu i když tam jenom tak okrajově, v druhém díle už byla trochu více ale nic jsme o ní nevěděli, prostě jedna velká záhada tahle holka. O Lenny bych jen řekla prostě Wau, její příběh mě opravdu vtáhl do knihy a potřebovala jsem za každou cenu vědět jak tohle všechno dopadne. Tahle holka se oblíká pouze do černého vytahaného a dlouhého oblečení aby nikdo neodhalil co je ke studiu její práce. Musím říct, že bych si k ní tohle zaměstnání netipla vůbec a byla jsem opravdu překvapená celým průběhem jejího života. Nakonec to všechno dávalo smysl, a když se pak začala otevírat ostatním tak jsem se tady tetelila blahem. Creed mi byl sympatický od začátku, taková veselá kopa. Pro svého nejlepšího kamaráda by šel světa kraj a tak to má v přátelství být. I jeho příběh je silný a jsem ráda, že se o něm člověk dozví víc. Oni dva jako nejlepší přátelé, kteří se ale tak milují, až to bolí a ani jeden z nich to tomu druhému není schopný říct. Z knihy: - „Prosím tě, nezačínej zase, jako bys za ty tři roky, o který jsi starší než já, sežral všechnu moudrost světa." - Byli jsme jako vykolejený vlak. Pohromě se už nedalo zabránit a brzdit už se nedalo. - „Čeho se bojíš? Ukaž lidem, kdo jsi. Jestli se od tebe odvrátí, nezaslouží si tě. Kromě toho , lidi si vždycky najdou nějakej důvod, proč se od tebe odvrátit. - „Jme do sebe už roky zamilovaní a stáli jsme v cestě sami sobě. Prostě jsme k sobě měli bejt upřímní."“... celý text
— Zuzíček77

---

---

Spálené mosty

„Tak Spálené mosty aka Stmívání mne zklamalo. Očekávala jsem příběh o nevinné dívce, která se zamiluje do typického rebela, ale že to bude napsané tak nerealisticky a naivně... to bylo překvapením. Hned po několika stranách jsem si všimla, že autorka omlouvá své postavy, jako by tušila, že jejich počínání je za čárou a potřebovala to obhájit. Kniha obsahuje bezpočet vět typu: "Taková jsem nikdy nebyla, proč jsem to udělala. " "Za dobu co Summer znám, nikdy nevlepila nikomu facku" atd.. Vždy, když se udála podivná situace, která působila různým dojmem, ale určitě ne realisticky, to autorka hodila do autu, že to postavy běžně nedělají, ale pojďme si říct. Dát facku bývalému klukovi své kamarádce před plnou jídelnou a vylít mu milkshakes na nohy... to mi přišlo víc než za hranou bez ohledu na důvod. Když zůstanu ještě u těch postav, tak by příběhu prospělo, kdyby nešlo o dospělé lidi nad 21 let, ale o patnáctileté puberťáky. Pak bych asi věčné chichotání, výbuchy smíchu, rádoby vtipné poznámky a hlavně neustále dloubání do žeber, plácání do paže apod. chápala více. Představa, že mi dvacetiletá kamarádka vlepí ránu přes paži, kvůli ironickému vtípku? To je stejně nereálné, jako že by mi v každé páté větě opakovala, jak je moje nejlepší kámoška. Když už to řekl i Creed Chesovi, přišlo mi to fakt ulítlé. (Kluci se totiž určitě běžně často verbálně ujišťují, že jsou nejlepší přátelé.) K tomu Chesovi... nevím, co je tak sexy na tom, že přijde holce do bytu pomlácený kluk a od úst mu teče krev. Asi by mě jako první nenapadlo, že tu krvavou pusu chci zlíbat. Obecně mi postava Chese ani Elly nesedla. Ches byl Edward hadra. Není pro Ellu dost dobrý, musí se od ní držet dál, ale stejně to nedokáže. Ella ho zase nedokáže vymazat ze života a celou situaci vyřeší tím, že se nechá zmlátit a skončí v nemocnici, kde na jejich polibek všichni zvolají "ó"... Korunkou toho všeho je, že se Ches nechával otročit zbytečně a stačilo nastrčit štěnice a mladou holku big bossem a je vymalováno. (To by totiž šéf určitě nemohl vyřešit sám už dřív, potřeboval pěknou volavku.) Bohužel skoro veškeré situace působily jako uměle vyhrocené a neviděla jsem žádnou logiku nebo spojitost, díky které bych zvláštní zápletku obhájila. O přirovnání, špatném překladu a častým překlepech nemluvě. Autorka jednoznačně tématice nerozumí a věta: "Má to co dělat s klany a gangy. (...) mafií a dalšími organizacemi." Úplně vidím, jak to říká drsňák od gangu.. V závěru bych chtěla říct, že dávám dvě hvězdičky za čtivost a jistou dávku napětí. Autorka má určitě talent a hezky pracuje s popisem vnějšího světa, ale měla by dopilovat svůj styl, pokud by chtěla, aby zněl alespoň trochu uvěřitelně. Možná, že kdybych byla o dost mladší, líbil by se mi příběh více, ale zároveň nepodporuji, aby si mladší generace přivlastňovala takové názory. Totiž např., že je super chodit s klukem, co je bez domova a pro - samozřejmě jen čisté účely - se rve v podsvětí.“... celý text
— ellypusik

---

Přenesené hory

„Další krásný příběh. Max se mi strašně moc líbil svým charakterem a Sav byla tak miloučká a stydlivá a i přesto jsem si ji oblíbila a fandila jim, ať jim to vyjde. Bylo skvělé jak oba nacházeli sílu a odvahu sami v sobě, aby se v životě posunuli dál. Byli jeden druhému oporou.“... celý text
— Terka18