Tanja Kinkel

německá, 1969

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Tanja Kinkel

Stíny nad Alhambrou Stíny nad Alhambrou

Prozatím nejslabší počin, co jsem doposud od autorky četla (Dcery Říma, Synové vlčice). Kniha ve mne zanechala pocit, že jde prvotně o romantický příběh mladé dívky, jehož kulisu vytváří historická (pro nás čtenáře historická) událost. Jenže pro mne je prvotně interesantní právě ona historická událost – dobytí Granady, toto slavné završení reconquisty. Zatímco narůžovělá romantika mne nudila, nudí a s vysokou pravděpodobností nudit bude. Zde jde navíc o romantiku prznící hororový žánr, tedy „Kráska a Zvíře“ na postmoderní způsob“ neboli všemožné variace na pár „smrtelnice a upír“ (například „smrtelnice a vlkodlak“, „smrtelnice a zombie“, …. ). Jak bylo řečeno, historie je upozaděna, a musí být, vzhledem k rozsahu knihy; zkrátka autorka si zde vzhledem k dějinám na sebe vzala přílišné břemeno a neměla sil donést jej do cíle. Boje, provázející pád poslední bašty muslimské víry na Pyrenejském poloostrově jsou brány „letem světem“. Propracovanější prostředí maurského dvora kontrastuje s letmým, povrchním vystižením atmosféry dvora panovníků katolických. Krom toho je pohled na katolickou stranu téměř štítivý, to irituje, jakkoli chápu, že příběh vypráví dívka vychovávaná v muslimské víře.... celý text
brigita1501


Dcery Říma Dcery Říma

Kdyby román nabízel více napětí a vzrušení pro lepší představivost čtenáře.Juliovsko -claudiovská dynastie je námětem,který se sám vybízí k napsání výborného románu.Něco tomu chybělo,čekala jsem více.... celý text
Paulika419


Dcery Říma Dcery Říma

Tato kniha mi teda úplně nesedla. Možná je to jen moje chyba že jsem se prostě neorientovala v těch rodinných vztazích a tím to dělalo knihu pro mě složitější na čtení. Jako příběh takový byl pěkný, knihu jsem dočetla, protože mě zajímalo jak dopadnou trpaslíčci. To byla dějová linka která mě velmi zaujala.... celý text
Evkae36



Dcery Říma Dcery Říma

Tentokráte nás Tanja Kinkel zavede do Říma na sklonku vlády Gaia Julia Octaviana, prasynovce Gaia Julia Caesara, prvního občana státu, známého spíše pod svým čestným titulem Augustus. Za průvodce nám poskytla mladičkou Římanku Tertii, prodanou pro svůj trpasličí vzrůst svým otcem-rolníkem do otroctví. Spolu s ní dorazíme do životem kypícího města Říma. Nahlédneme do života nejrůznějších vrstev římské společnosti. Pobudeme mezi těmi nejnižšími (otroci, kurtizány, kejklíři, …) a vyšvihneme se až na tehdejší římský společenský „Olymp“, mezi příslušníky juliovsko-claudiovské dynastie. Příbuzenstvo prvního občana Říma poznáme v době, kdy je jejich mocenský souboj o nástupnictví téměř dobojován. Příliš hráčů ve hře již nezbývá. Tertia se dostane do domácnosti ženy, která ve „hře o trůny“ ještě zůstává - Augustovy vnučky Vipsanie Julilly, tímto se zároveň stane nedobrovolnou, nicméně aktivní a prohnanou, součástí zmíněného smrtelně nebezpečného klání. Někteří z jeho aktérů budou těm, kdo četli knihy od Roberta Gravese (případně zhlédli seriál) o koktavém „hlupákovi“ Clau-Claudiovy známi. Veskrze je tento „římský“ román velmi inteligentní historickou exkurzí do života nejlidnatějšího města tehdejšího světa: ukřičené hemžení chudinské Subury, zdánlivý poklid uhlazeného, nelítostného Palatinu. Autorka přichází s originální intrikou, s mimořádně neotřelým nápadem, jak by mohl vypadat pokus o konečné vítězství v závodě o absolutní moc. Nenudí ani pasáže, které se boje o mocenských půtek přímo netýkají: chod veřejného domu, život domácích otroků, římské malířství (vůbec jsem netušila jaký význam Řím malířskému umění přikládal), básnictví (zastoupené Ovidiem Nasem), apod. I s tímto autorčiným dílem spokojenost, římské prostředí (taktéž skvělý román „Synové vlčice“) jí evidentně svědčí. „Příběhy jsou pro něj skutečností“, pomyslela si. „Nevidí rozdíl mezi skutečným otrokem a zamilovaným. Proč by pro něj měl existovat rozdíl mezi mrtvými ve staré básni a mrtvými někde v Germánii, když žádné neviděl na vlastní oči.“ „V paměti se vynořily příběhy, s nimiž vyrůstala: první Brutus, ten, jenž vyhnal z Říma krále, zabil své syny, když to vyžadovala bezpečnost města. A před ním zabil Romulus bratra Rema také kvůli Římu. Žádná oběť není dost vysoká pro blaho otčiny …. Je to něco velkého, když někdo obětuje svou rodinu pro mír v zemi. Ale je to velikost boha beze stopy lidskosti. …. ochota obětovat lidi pro svou ctižádost ji rozzuřila, avšak ctižádost byla malá a lidská a dokázala ji pochopit. Nedovede ale pochopit boha, jenž už nevidí lidi, nýbrž jenom stát.“... celý text
brigita1501


Dcery Říma Dcery Říma

Po dlouhé době kniha, kterou jsem měla problém odložit! Historický román jak ho mám ráda: drží se známých historických fakt dané doby, přitom je zpříjemněn domyšlenými drobnostmi. V tomto případě tedy byla ta “drobnost” životní příběh otrokyně, ale asi víte, co myslím.... celý text
Bakana