Nové komentáře u knih Tchien Taj-lin
Zvrácený osud
„Tak to byla síla. O Číně, jak jsem o ní nikdy nepřemýšlela a ani si to neuměla představit. A ten závěr, to jsem opravdu nečekala.“
— lencin
Zvrácený osud
„Nedokážu pochopit absurdní jednání postav, ani ještě absurdnější náhody. Připadá mi to spíš jako samoúčelnost a oslí můstky, než jako umělecká licence. S mravním vyzněním rovněž nesouhlasím, těžko ale můžu autorovi upírat nárok na jeho hodnotový systém. Bezbřeze materiální touhy plynou snad z odlišného prostředí, které mi asi nepřísluší hodnotit, rozpačitě tak nad knihou krčím rameny.“... celý text
— jitrnic
Zvrácený osud
„Kniha plná lidství, pokory, tolerance, ale i naděje a touhy. Každý se snažíme svým dětem dát pro život to nejlepší, ale rodiče v této knize neváhali nad žádnou obětí. Lidské osudy se tady vzájemně propojují a celou knihou se prolíná obrázek Číny - velké země, kde člověk nemá žádnou důležitost, natož když je chudý a pochází z venkova.“... celý text
— Sidonia
Zvrácený osud
„Trochu jiná Kniha proměn. Wang Čchang-čch', jediný syn vesnické rodiny Wangů, skládá příjímačky na vysokou školu. Úspěšně, leč bezúspěšně. Na tuto křivdu (jejíž kořeny se jakoby mimochodem dozvídáme až úplně na konci románu a je to jako rána mezi oči) se nabaluje celá řada událostí, které proměňují osudy i povahu všech jeho blízkých. Sledujeme, jakými šílenými způsoby se v nefunkčním systému pokoušejí vydobýt si spravedlnost a životní naději nejen příslušníci rodu Wangů, ale i jejich známí či sousedé. V Číně se za všechno platí, kdo nemá dostatečný kapitál, je odsouzen k nekonečnému marnému pachtění a nebo skončí u prostředků nelegálních, ale zato výnosnějších. A nebezpečných. Čchang-čch' se snaží neklesnout, udržet se nad vodou, splnit synovskou povinnost, vyhovět ženě, zajistit syna, ale toto úsilí ho postupně proměňuje. S čím vším se je člověk ochoten smířit? Co všechno je ochoten obětovat? Z jeho vnitřního monologu ke konci knihy, když se snaží učinit nesmírně těžké rozhodnutí, mě úplně mrazilo. Ve malém prostoru svého života dospívá v zásadě k přesvědčení, že svoboda je otroctví a válka je mír. Ale i to je málo, musí zajít ještě dál. Tragédie jednoho z miliardy, tragédie miliónů bez šance na úspěch. Tento krutý, pozvolný příběh, mě nutil číst téměř bez dechu, a stejně mi na konci dokázal ještě vyrazit dech. Musím říct, že dvojsmyslný český překlad názvu románu je geniálně výstižný.“... celý text
— vandalka
