Nové komentáře u knih Tim Wapshott
Mercury a já
„60% - "I když ho po celém světě milovaly tisíce fanoušků, kteří se s ním ani nesetkali, potřeboval vědět, že ho miluji zrovna já. Díky jeho lásce jsem si připadal výjimečný."
Knížka vzpomínek Jima Huttona na Freddieho Mercuryho, s nímž strávil posledních několik let jeho života (až do smutného konce) jako osoba, kterou lze označit slovem "manžel" víc než kohokoli jiného ve Freddieho životě. Jako člověk natolik blízký slavnému zpěvákovi toho měl určitě co říct (a ne, úplně jsem nepotřebovala znát všechny podrobnosti Mercuryho umírání a smrti včetně těch, které už jsou podle mě za hranou lidské důstojnosti), působivé je třeba to, že z jeho vyprávění není ani v náznaku cítit jakákoli hořkost z toho, že to byl nejspíš právě Mercury, kdo ho nakazil virem HIV (i když Hutton nakonec zemřel na rakovinu plic).
Tím spíš mě překvapuje, že se jeho vzpomínek nechopil nějaký šikovnější sepisovatel memoárů než T. Wapshott. Nečekám, že holič/zahradník bude literární eso, ale novinář by měl být. A přitom kniha je po většinu času opravdu jen kompilací střípků vzpomínek, které na sebe nijak nenavazují a jejich téma se mění doslova v každém odstavci. A tak náhodně přeskakujeme mezi turné s kapelou, nákupy, krátkými záblesky ostatních členů kapely a dalších lidí z Mercuryho blízkosti, kočkami, úpravami Freddieho domu Garden Lodge, cestami, dárky, které Freddie rozdával svým blízkým, prací na zahradě, opulentními večeřemi, dárky, které Freddiemu dal Jim Hutton, jezírky s koi kapříky, dovolenou v Japonsku, večírky, výrobou nábytku pro Freddieho, Mnichovem, drogami, Montreux, poměry v holičství hotelu Savoy, Monsterrat Caballé, obrazy a vyznáními lásky, až přijdou poslední kapitoly, kde Freddie umírá s davem novinářů za zdí svého sídla, a následuje smutné probuzení do reality bez jeho přítomnosti, kdy jsou jeho nejbližší přátelé Jim Hutton, Joe Fannelli a Peter Freestone celkem nemilosrdně vypoklonkováni z domu, a Freddieho nejbližší přítelkyně Mary Austinová z tohoto vyprávění nevychází právě lichotivě.
Ty vzpomínky jsou zajímavé a nesmírně cenné, tím spíš lituji toho stylu, který mě při čtení nedokázal vtáhnout a stránky jsem přelétávala podobně, jako spoluautor bez snahy o udání směru či hlubší pochopení přelétal při zachycování toho, co se mezi Jimem a Freddiem odehrálo.“... celý text
— evismaior
Mercury a já
„Kniha Mercury a já je příběhem Jima Huttona o tom, jak miloval Freddieho Mercury. Jim byl Freddieho milenec i tehdejší obdoba manžela a po zpěvákově předčasné smrti měl potřebu vyzpovídat se ze svých citů i pocitů a zároveň objasnit svou úlohu v záplavě mnoha hlasů. Ve dvanácti kapitolách vypráví o svých začátcích s Freddiem, o složitých částech vztahu, o mnoha známých jménech a předkládá svůj úhel pohledu i zkušenosti. V roce 1994 po svém vydání vyvolala kniha v Británii mnoho kontroverzí, časem se ale na Jima i jeho vzpomínky zapomnělo a zájem byl oživen až v roce 2018 po uvedení snímku Bohemian Rhapsody. S odstupem času už lze hodnotit knihu jinak než v bouřlivé době jejího vydání a nabízí zájemci velmi osobní pohled na velkou hvězdu. Před jejím čtením však doporučuji bližší zájem o zpěvákův život, dost to pomůže orientaci v událostech i ve jménech, které Jim úplně podrobně nevysvětluje, protože tehdy to byla notoricky známá fakta.“... celý text
— katy238
Mercury a já
„Myslím, že na celém světě neexistuje nikdo, kdo by neznal alespoň jednu píseň od kapely Queen v čele se zpěvákem Freddiem Mercurym. Nejslavnější zpěvák všech dob byl nezapomenutelný nejen svým hlasovým rozsahem, ale i charismatem nebo extravagancí. Pokud jste viděli film Bohemian Rhapsody (na který se už nikdy nebudu dívat stejně) s Rami Malekem v hlavní roli, možná jste si řekli, že už máte představu, jaký Freddie byl. Ano, možná víte, jaký byl jako zpěvák, co pro něj hudba znamenala. Ale víte jaký byl ve skutečnosti? Co se odehrávalo v jeho nitru?
Jim Hutton pracoval jako holič. S Freddiem se seznámil na přelomu let 1984 a 1985. Byl to tehdy Freddie, kdo ho sbalil a po první společně strávené noci Jim ještě nevěděl, kdo to vlastně Freddie Mercury je. V partnerském vztahu spolu žili až do Freddieho smrti v roce 1991. Jim se o něj staral až do jeho posledního výdechu.
Z knihy se dozvíte, že Freddie byl takové velké dítě, které vyžadovalo, aby ho lidi kolem něj měli rádi. Miloval nakupování, kočky, zábavu a především svého manžela Jima. Tak právě Jima nazýval před všemi svými přáteli. V době, kdy něco takového nebylo reálné a už vůbec ne legálně možné. Ale takový už Freddie byl.
Z každé maličkosti měl až dětinskou radost a koho miloval, dával mu to najevo ve velkém. Ve chvíli, kdy už věděl, že je HIV pozitivní, také postupně poznával, kteří z jeho přátel jsou ti praví a oddaní. Ne nadarmo se říká, že v nouzi poznáš přítele.
Knihu vám mohu vřele doporučit, pokud chcete nahlédnout do života bohéma, který byl sice zahalen přepychem, ale kterého paradoxně nejvíc dokázala potěšit kytice od manžela k narozeninám.“... celý text
— adela.hol
Mercury a já
„Jim Hutton sepsal vzpomínky na "svého muže" jako kadeřník, ale mně se ten jednoduchý styl docela zamlouval. Byl přirozený, nekašírovaný. Čiší z toho fakt láska, nikoli potřeba se zajistit na stáří. Že byl Freddie posedlý nákupy, se všeobecně vědělo, ale při čtení jsem měla pocit, že mimo hudbu snad nic jiného nedělal, než nakupoval a pařil :). Ale život si bohatě užil. Poslední stránky jsou smutně intenzivní a moc se mě dotkly, úplně jsem Jima viděla, jak stojí u plotu Garden Lodge a modlí se, aby přišla kočička, s kterou se co živý ještě mazlil Freddie. Jen tak mohl snést beznaděj a prázdnotu. A Mary... bylo by jistě zajímavé přečíst si i její vzpomínky, ale z pera Jimova nevyšla zrovna jako studnice empatie.“... celý text
— kleozpatra
Mercury a já
„Přečteno pomalu na jeden nádech. Ke konci ukáplo několik slz. Doporučuji.“
— vilamotylkova
