Tith Sotheavy

Přidat do oblíbených Koupit knihy

kambodžská, 1970

Nové komentáře u knih Tith Sotheavy

Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou

„Dílo nenadchne svou literární stránkou, je vyprávěno deníkovou formou malé holčičky, ale když to člověk přijme, jde o děsivou zpověď, ze které mrazí. Asiaté jsou prostě krutí a komunisti dvojnásob a tohle to opět dokazuje. To, že se vraždí příslušníci jednoho národa za to, že někdo nosí brýle, je už ale fakt dost i na mě. Ale druhá část je oddechová, popisuje její cestu do Československa, její studia a paradoxně mě zaujala víc než ta první půle. Jak tu fungovali Kambodžští studenti, zajímavé. Dále pak ta výchova dívek, které musí poslouchat na slovo a být oddanými ženami, to je něco, co by nám tady pomohlo. Hlavním posláním žen je uspokojit manžela, kterému musí každý večer masírovat záda a u postele musí mít vždy nějakou tekutinu, kdyby dostal žízeň. hehe A pak taky to popisování svatebních obřadů mě vykolejilo - "průměrná" Kambodžská svatba musí stát 600 000dolarů a být pozvány stovky až tisíce hostů. Nebo ty námluvy. A když mluví o tom, že jejímu manželovi v Čechách dovolila po 1 roce vztahu, aby jí vodil za ruku a po 2 letech, že si může přivonět k její tváři, tak jsem ležel. Jako fakt je to strašně zajímavá knížka a vůbec nelituji, že jsem se do ní pustil. Kambodža je jiný svět a ty dívky jsou opravdu krásné, ověřoval jsem si to na youtube:-)“... celý text
— koubin007

Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou

„,,Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Vladimír Procházka Sotheavy Tith,,230str-9b.Autentický pribeh maleho dievčaťa, ktoré prežije trojročné Pol Potove šialenstvo kedy zlikvidoval tretinu svojho obyvateľstva.Ľudia boli uvrhnutý do táborov podobných koncentračným,kde hrozila krutá smrť za pár zrniek ryže...,,Druhý den si strýc na kraji polí vykopal hrob. Potom dozorci svolali celou osadu, aby se šla podívat, jak budou zloděje popravovat. Strýcovu nemocnou ženu a obě malé děti postavili do první řady. Nám otec účast zakázal, ale já neposlechla, vylezla jsem na nedaleký strom a všechno jsem pozorovala. Tatínkův bratr, který s opuchlým obličejem skoro ani nebyl k poznání, si musel kleknout na kraj hrobu, zabijáci vzali tlustý dřevěný klacek, a tím mu rozbili hlavu. Z rozbité lebky vystříkl mozek. Katům mohlo být tak čtrnáct, patnáct let. Popravovali chladnokrevně, jako by při tom vůbec nic necítili. Zabít člověka neznamenalo víc než zašlápnout žábu. Ani přihlížející nesměli plakat. Museli křičet: „Hurá ONKA.“ Křičely to i strýcovy malé děti. Jen já na nedalekém stromě mohla plakat,,“... celý text
— matogeminimato

Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou

„Místy jsem knihu musela odložit abych si slzami neponičila stránku, opravdové zlo je jenom v nás samotných. Obdivuhodný, skutečný příběh. DÍK!“
— Termina

Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou

„Když jsem nedávno četla Svědectví o životě v KLDR, byla jsem zděšena z autenticity vyprávění lidí, kteří byli součástí severokorejského režimu. Ovšem ani reálný hyenismus a zvěrstva asi nemají hranice, o čemž mě přesvědčila právě tato kniha o jednom z nejkrutějších režimů v dějinách lidstva – o vládě Rudých Khmérů v Kambodži. Je to opět jen pro lidi s pořádně silným žaludkem, několikrát jsem musela knihu na chvíli odložit a trochu to vydýchat. Ale je to bohužel realita, žádný smyšlený a zvrhlý thriller. Hlava mi fakt nebere, jak v této ne zas tak nedávné minulosti mohl něco takového dopustit – slova jako právo na život, lidskost, důstojnost přestaly existovat, protože pozbyly jakéhokoliv významu a vlastně neměly žádný obsah. Co se týče ženy, která tento příběh vyprávěla - vůbec nechápu, jak si po takových prožitcích vůbec mohla zachovat zdravý rozum. Nejparadoxnější na celém jejím životním osudu mi připadá to, že přes všechny hrůzy a zvěrstva, které zažila, měla oproti dalším milionům lidí vlastně štěstí….tím, že vůbec dokázala přežít. I když je to (vzhledem k často podrobným popisům nelidského utrpení) čtení mimořádně těžké, myslím, že takové knihy jsou strašně důležité. Minulost se nedá vymazat, je důležité o takových věcech vědět a vždycky by měly být obrovským mementem pro budoucnost.“... celý text
— Pavlina50

Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou Přežila jsem peklo čili Posnídal jsem chilli s kambodžskou princeznou

„O masakru v Kamodži se toho opravdu mnoho nevědělo. Tehdejší režim vnitřní problematiku nepustil na veřejnost. Souhlasím se všemi 4 - 5* a knihu doporučuji“
— GYROTOURBILLON

Přejít na knížky autora