Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko
ruská, 1845 - 1936
Populární knihy
/ všech 47 knihNové komentáře u knih Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko
Na slavných cestách
„Zatím nejhorší kniha od tohoto autora. Většinu povídek jsem jen prolistoval.“
— braunerova
Přeludy bahna. Část II.
„Po návratu do Ruska vede Starohrad-Směcký marnotratný a prázdný život na dluh, ostatně stejně jako jeho bývalí spolužáci. Autor se zjevně nechal inspirovat románem Zločin a trest.“... celý text
— braunerova
Přeludy bahna. Část I.
„Mladý Lev Starohrad-Směcký odjíždí po ukončení studií za svou matkou do Nice. Tam žije mnoho bohatých Rusů a také Lev sní o životě v přepychu. Zajímavá byla návštěva Monte Carla, ale mnoho stránek jsem jen zběžně pročetl.“... celý text
— braunerova
Kupředu IV
„Kupředu, kupředu. Začíná ruská ofenzíva. Autor popisuje urputné boje v kazanlyckém údolí, bitvu u Šejnova s Wessel pašou 28.prosince a rychlý postup ruské armády na Zagoru. Carští generálové se už vidí u modrých vln Bosporu. Turecké a albánské obyvatelstvo prchá k Adrianopoli. Ustupující bašibozuci vraždí Bulhary a zanechávají za sebou spálenou zem. Z blaženého "Údolí růží" se stává údolí smrti. Kniha končí masakrem uprchlíků na chasköjském poli.
"Vítězství! Kdo se jím bude vychloubati, tímto vítězstvím nad dětmi, nad dvaceti tisíci dětí a žen? V kterém chrámu může se konati díkuvzdání za toto vítězství a kdo je vítěz, jenž by chtěl do svého věnce vplésti nový vavřín s jménem Chasköje? V noci byl mráz. Tisíce dětí pomrzlo."“... celý text
— braunerova
Hoře zapomenuté pevnosti, svazek 2
„Na celé tetralogii je znát, že autor zná události jen v idealizované podobě z vyprávění svého otce. Některé části, jako třeba osvobozovací expedice, jsou popsané celkem reálně, samotné obléhání patři spíše do dobrodružné literatury pro mládež. Zajímavá byla fakta o průběhu kavkazských válek a výstavba Tiflisu, dnešního Tbilisi, guvernérem Voroncovem. Dančenko je sice ruský nacionalista, krása kavkazské přírody a hrdí Lezginci mu ale učarovali.
"Podrob se, kníže, Rusové jsou silní.
Pak ať opustí naše hory a odejdou domů. My je nevolali.
Po právu dobyvatele a prolité krve vládnou jimi.
Krev vyvolává krev, to víš. Na krví zbrocené zemi vyrůstají mstitelé. A ať jsem kdekoliv, vždy uslyším jejich volání."
Ruská kolonizace Kavkazu probíhala ve stejné době jako osidlování západu USA bílými přistěhovalci. O útlaku Indiánů se točí filmy, vydávají knihy a čtenáři píší rozhořčené komentáře. Počet obětí kavkazské genocidy se odhaduje až na 8 milionů lidí, tedy zhruba polovinu tehdejší populace. Rusové se nikdy neomluvili a miliony obětí etnických čistek jsou všem ukradení. Sám autor k tomu napsal:
"Sentimentální způsoby mírnosti, tak okouzlující v petrohradských salonech, ukazovaly se zde jako nevhodné. Bylo třeba šířit strach a ukázat svoji sílu. Slitování podle mínění horala znamenalo slabost. ... Ruská expedice se pohybovala jako cyklon, jako smršť. Vše při setkání s ní hynulo a za ní zůstávala poušť."“... celý text
— braunerova
Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko - knihy
1904 | Po stopách Maurů III |
1936 | Královna Tamara I |
1936 | Za daleké bratry I |
1936 | V ohni a bouři I |
1929 | Dva deníky – Volná láska |
1937 | Strážné ohně I |
1936 | V ohni a bouři II |
1936 | V ohni a bouři III |
1937 | Strážné ohně III |
1931 | Horští orlové |
Žánry autora
Literatura světová Novely Povídky Romány Válečné Literatura naučná
Štítky z knih
19. století Turecko války Rumunsko carské Rusko Bulharsko královny Kavkaz Čečensko Dagestánci
Němirovič-Dančenko je 0x v oblíbených.