Vít Olmer
česká, 1942
Populární knihy
/ všech 6 knihNové komentáře u knih Vít Olmer
Waterloo po česku
„Překvapuje mě, že kniha stará přes 20 let tu nemá žádný komentář. I v mé knihovně si ji dosud málo čtenářů půjčilo. Nejsem televizní fanoušek, takže autora a známého režiséra moc neznám. Ještě že na konci knihy je seznam jeho tvorby, ano pár filmů jsem viděla. Kniha je vlastně tvorbou zatím autorova poslední filmové verze. Obsahuje povídky, jak píše sám režisér, ze života. Námět čerpal ze svých tří manželství. Nejvíce se mi líbila povídka Svatozář a Bílá punčoška. Mezi jednotlivými povídky je interview s herci, kteří ve filmu hráli. Za mě kniha průměr.“... celý text
— Naďa2411
Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře
„Romeo ze vsi, rajského procesí. Příjemce daru vnitřního bohatství, který nepodlehl ĎÁBLOVĚ PASTI.
Povodily si jej svody, když zradil váž/e/nost máje. JARNÍ VODY. Jemné vlnky v bouřlivých proudech hadích krajek grófky. Nedostál slibu polibků. Nezpečetil na prsteníčku cit. Podzim života za to sklízí slzy. Setrvává. V rozlehlé opuštěnosti. Osudná vášeň v cukrkandlových rukavičkách.
Za volantem fantom, co se vozí po krás/k/ách hor, až je z toho mord. Dáši další HOLKA NA ZABITÍ.
Režisér hravých neřestí bez závoje, faulů jednoho pana Fauna. Návykových "carpe diem," působících JAKO JED.
Kapacity s city ve svěráku se ptal: "CO JE VÁM, DOKTORE?"
Nový dědic morrisvillské modré krve.
Osudový muž, milenec let. Vítaná modla, která i mou maličkost uvedla do mdlob, když ODCHÁZEL S PODZIMEM.
Do Kachyňovy kuchyně nahlédl přes VYSOKOU ZEĎ, až srdce poskočí.
Byl jedním z mála rozumných. Byly mu cizí. Zajídaly se poměry místních, letních charakterů. Posádka poklesků. A tak raději vyskočil ze své "jamky," pláchnul JAKO ZAJÍCI. Před lovci. Plemeny, co plení. Lidskými hraboši. Na loďce bez kotvy, do dáli, aby byly jeho oči ušetřeny spoušti Dne kobylek. Po česku.
Lidu dal pražskou poetiku pokoutných BONŮ a zákoutí KLIDU. Vítězoslavně třímal PRAPOR, TANKOVAL porevoluční úspěch.
Vlastník klíčů od 13. KOMNAT, líčící střepy a pavučiny celebrit.
Fešácký James Dean svého času. Dnes čerstvý osmdesátník.“... celý text
— andrii24
Nač se bát Frankensteinů?
„Opět směska povídek, fejetonů a bůhví čeho ještě. Bohužel nic z toho není zajímavé nebo nějak vtipné. Olmer tu navíc často opakuje vtipy a motivy z předchozí knihy Tváře jak dětské prdelky.“... celý text
— Prubner
Tváře jak dětské prdelky aneb příběhy českého filmaře
„Nejzajímavější je první část: humorně laděné vzpomínky (škoda, že nejsou rozsáhlejší). Zbytek knihy je uspořádán stylem: co dům dal. Fejetony, povídky, články, fiktivní rozhovory, přičemž většina z těch příspěvků byla předtím otištěna v časopisech a novinách (včetně těch vzpomínek, ty vycházely v Kinorevue). Aspoň že je to (občas) vtipné.“... celý text
— Prubner
Park aneb Příběhy ze smíchovského Bronxu
„Kniha byla celkem pěkná“
— kaliopka
Vít Olmer - knihy
Žánry autora
Fejetony, eseje Literatura faktu Novely Povídky Romány Literatura česká
Štítky z knih
Praha životopisy, biografie ženy humor zfilmováno UFO kultura manželství rodinné vztahy autobiografické prvky
Olmer je 1x v oblíbených.