Naďa2411 komentáře u knih
Známý fotograf zabloudil, osud mu poslal do cesty amorovým šípem místní krásnou ženu ve středních letech. Od začátku je velký předpoklad, jak se bude vyvíjet vztah osamělého muže a vyhořelé ženy. Příběh v aknize z růžové knihovny je rychle čtivý a poutavý, určitě by tento titul mohl mít vyšší procento spokojenosti. Líbí se mi i zpětná vazba této ženy po dvaceti letech, krásné vzpomínky v nás prostě zůstávají dlouho.
Dnešní svět čerpá mnoho informací a poučení z historie, jak naší předchůdci žili bez moderních přístrojů a různých technických vymožeností. A o tom vypráví esoterický příběh v aknize o ženě Anastasii, která žije v Rusku v tajze daleko od veškeré civilizace. Vypráví nám podle ní přirozený způsob života, způsob potravy, způsob bytí.....Kdyby si každý čtenář vzal z této knihy aspoň "něco", možná by svět ještě měl šanci k uzdravení se. Věřím a budu doufat. Kniha může působit pro někoho jako fantazie, mě se moc líbila, i když některé pasáže jsou pro dnešní svět bohužel nereálné. Každopádně si cedrový přívěšek objednám.
Knihu mám evidovanou jako přečtenou, již z období maturitního studia, v mém čtenářském deníku. Nyní jsem si jí připomněla v aknize. Tento titul je literární parodií klasického milostného příběhu Jitky, sestry franckého hraběte Oty a Břetislava, syna českého přemyslovského knížete Oldřicha. Švandrlíkův humoristický pohled vychází z proměny, že Jitka zdaleka nebyla cudnou řeholnicí brodského kláštera, jak se traduje v klasickém podání, stejně jako Břetislav nebyl poslušným synem svého slavného otce.
Pod autorovým zorným úhlem se i klasický únos jeví spíše jako oboustranně výhodná státnická intrika, která vyřešila, řečeno dnešním slovníkem, okamžitou spletitou mezinárodní situaci k všeobecné spokojenosti. Kniha určitě pobaví a připomene něco málo z historie. Doporučuji všem studentům.
Vyprávění z období před vládou Karla IV. v aknize je takový mix fantazie, tajemna a skutečných událostí z 13. století. Přiznám se moc mě to nebavilo, spisovatelka zbytečně rozvinula mnoho témat, a proto jsem se v obsahu díla ztrácela.
Další akniha z mého oblíbeného 87. revíru, i když mi moc chybí Carella - hlavní vyšetřovatel, protože je na dovolené. Útočník napadá ženy, ale nikdy je nezabije, skloní se a řekne: "Clifford vám děkuje, madam." Ale nyní se objevila mladá oběť, která útok nepřežila. Pěkná zápletka mezi detektivními kolegy. Autor opět nezklamal.
I já jsem si tuto knihu vybrala kvůli ČV. Nedala jsem se odradit předchozími komentáři, mně se kniha respektive povídky líbily. Jak to bývá, některé byly slabší, ale většina se mi četla dobře, povídky jsou ze života a o vztazích. Některé příběhy mnou tedy velmi hluboce otřásly, připomněly mi mé chmurné období. Každopádně já doporučuji, i když jsou většinou katastrofální, ale bohužel autorka pravdivě píše o nás lidech a zde platí poučení - "Čím kdo zachází, tím také schází“.
Jako jsou hrady a zámky místy tajemné i takový kostel má svá tajemná a hlavně tajná místa. Příjemná oddychová kriminální detektivka v aknize, ve které se tají dech, když se zvony rozezvoní a z hlubin močálů je slyšet pláč. Tentokrát jsem vraha s tváří anděla odhadla, ale i tak bylo tempo čtení rychlé k rozluštění všech záhad.
Příjemná oddychová detektivka v aknize, ve které nás autorka zavede na barokní zámek u Chebu. Nadějný restaurátor zde odkrývá tajemství fresky s krvavou historií. Děj se mi líbil, jasný, bez zbytečných dalších nabalenin.
Mám ráda historické knihy o Karlu IV., bohužel tímto titulem jsem velmi zklamaná. Nic zásadního jako předchozí čtenáři jsem se nedozvěděla. Při čtení jsem se nudila a myšlenky utikaly jinam. Asi si budu muset vyhledat jinou knihu o Anně Svídnické.
Má povinná maturitní četba z dob studia, nyní jsem si aknihu připomněla, ve které autor pravdivě popisuje historické události, i když příběh je vymyšlený. Spisovatel zobrazil ve svém posledním románu francouzskou revoluci v roce 1793. V. Hugo věrně podává charakteristické rysy na pohnutých osudech hlavních postav románu, nadšených a obětavých revolucionářů s trpícím a utiskovaným lidem i sobeckých aristokratů, které vede princ Lantenanc. Autor ukazuje, jak těžko se lid probojovával k uvědomění a k pochopení hrdinství těch, kdo jej proti jeho vůli přišli osvobodit z nadvlády feudálů. Místy dlouhavé, ale pro připomenutí historie chvályhodné.
Knihu jsem četla na střední škole, nyní jsem si jí ráda připomněla v aknize. Děj je z prostředí hradu Krabonoš, zařadila jsem si tuto knihu do ČV z prostředí dovolené, protože jsem byla letos na mnoha hradech a zříceninách s táborem se sebeobranou. A má to i souvislost proto, že v knize je zmiňován hod zvaný "osoto gari". Hlavní hrdinka Káťa prožívá první zamilování a právě proto je kniha určená pro dospívající dívky. Od koho dostane kytici krásných bílých kopretin nebudu prozrazovat. Autor neopomněl na malou zápletku, která souvisí s novým mladým průvodcem. Pěkný čtivý děj z krásného prostředí.
Knihu jsem četla povinně v období maturitního studia v ruském jazyce. Hlavní hrdinou je mladý Chlestakov. Zde vnikl výraz: "chlestakovšitna" - moment, kdy člvověk udělá něco , aniž by si to uvědomoval a nikdy by to neudělal.
Chlestakov přijíždí do města a lidé ho považuji za revizora. Spisovatel poukazuje na hloupé naivní lidé, kteří mají nasazené růžové brýle a věří v něco za každou cenu. Dílo jsem si připomněla v aknize, dosud je se hraje v divadlech. Vtipné, mě se to líbí.
Tato novela byla mou povinnou četbou k maturitě. Před revolucí bylo toto dílo zakázané, a po převratu jsme ho museli číst, i když toto téma pro nás studenty bylo velmi odporné. Nyní jsem si připomněla tento morbidní titul v aknize, velmi těžké čtení a hodně emotivní. Spisovatel zachytil na postavě Karla Kopfrkingla přeměnu člověka a to v chování, jednání a myšlení v období těsně před válkou a po okupaci. Pan Karekl K. je členem měšťácké rodiny a zaměstnanec strašnického krematoria. Je pro mě nepochopitelné, jak se zachová ke své rodině, ke svým příbuzným a známým jen kvůli svému postavení.
Znovu jsem dala knize šanci, a jak jsem uvedla v komentáři před rokem, akniha mne moc nezaujala. Příběh nás zavádí do poklidného městečka, hlavní postavy jsou tři kamarádi. Všední až nudný chod života rozvíří příchod komedianta a jeho krásné tanečnice. Ta se stane hlavním středobodem zájmů všech kamarádů. Následující věta je ale pro mnoha z nás nezapomenutelná: "Tento způsob léta se mi zdá poněkud nešťastným."
Další kniha od mého oblíbeného čtenáře a to s věnováním a toho si skutečně cením. Těšila jsem se na jiné téma než jsem dosud od autora zvyklá. A protože se tak trochu tajemnem zabývám, možná proto jsem čekala od knihy něco jiného.
Připomněla jsem si velmi silný emotivní protiválečný dramatický příběh v aknize, který je i dnes bohužel aktuální. V období studia tato kniha byla mou povinnou četbou. Kolik matek dříve i nyní prožívá stejný osud, jako v této knize, ve které manžel i její synové bojují nejen za sebe , ale i za národ. V knize se silně projevuje mužský pohled na válku - nevadí, že riskují a obětují život oproti matce, jenž žije jen pro své děti, pro svou rodinu. Smutný, dojemný, pravdivý, skutečný příběh....i slza ukápla...jsem také matkou.
Autorka v knize ukazuje na sociální nerovnosti společnosti. Proti zámeckým pánům a dvořanům vystupují chudí a sirotci z podzámčí. Nemoc cholera nakazí chudé i bohaté, ale ti mají aspoň zdravou stravu. Aknihu jsem si připomněla a bohužel sociální rozdíly jsou znatelné i v dnešní době. Velmi pěkná kniha, která je povinnou četbou od naší známé spisovatelky. Připomeňte si toto krásné dílo a uvidíte, že i bohatí můžou pomoci v maličkosti, jako vypráví tento příběh.
Velmi emotivní příběh v aknize, který jsem si nyní po dlouhé době připomněla. Již jsem tento titul četla v období na střední škole. Děj se odehrává v Berlingloně ve státě Pensylvánia v nemocnici Tří okresů na oddělení patologie. Hlavní postavou je starší doktor Pearson a začínající doktor Coleman. Spisovatel v knize popisuje dva různé velmi smutné příběhy. Pěkně popsal precizní práci na patologii, kam se málokdo za života podívá. Mám knihy z lékařského prostředí ráda, protože se dozvím o jejich práci a o to více "smekám" před zdravotním personálem. Kniha je čtivá, doporučuji všem nejen zdravotníkům.
Mladá ruská studentka Mila si přivydělává v knihovně, neboť ráda čte historické knihy. Ve velmi mladém věku se stala matkou a osud jí poslal další přítěž, začala válka a sama se nechá naverbovat. Stává se z ní odstřelovačka, a protože míří přesně je nazývána Paní Smrt. Ve druhé linii je pozvaná do Ameriky, kde prezentuje se svým týmem svou "práci" na bitevním poli, vojenské znalosti a zkušenosti. I když se ocitá daleko od svého rodného města, musí být přesto ostražitá.
Kniha se mi velmi líbila, i když děj je z první světové války, téma je bohužel aktuální.
Kniha byla napsaná podle skutečnosti a už v rukopisné podobě byla odměněna cenou Toma Stopparda. Dílo bylo mou povinnou četbou v době na střední škole, nyní připomenuto v aknize. Pamatuji si, že jsem kdysi viděla filmové zpracování. Autorka nás zavádí do ruzyňské věznice, děj se odehrává za totality. V kapitolách: Majka, Libuška, Paní Helenka, Andy Rumová pralinka, Helga, Paterková Denisa, Bóži -trhovkyně, Věra, Naděnka, Anča a Alička - popisuje své "přítelkyně", které byly postupně s ní na cele. Autorka popisuje jejich život a důvody, proč se ocitly právě ve vězení. Sama spisovatelka je vězněná za politickou činnost, která "nevyhovovala" totalitnímu režimu. Nezapomenu, jak jsem prožívala děj a i nyní jsem plakala.