Na dně v Paříži a Londýně přehled
George Orwell (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240012/bmid_na-dne-v-parizi-a-londyne-mwS-240012.jpeg
4
604
604
Aby poznal život chudých z první ruky, vydával se George Orwell na výpravy do chudých městských čtvrtí, nejprve v Londýně a později i v Paříži. Oblékal se jako nuzák, aby mezi místní lépe zapadl, protloukal se jen s minimem peněz, přespával v zavšivených ubytovnách, pracoval jako myč nádobí. S tím, jak chudí žijí a umírají, se seznámil bezprostředně též v jedné pařížské nemocnici, když na svých toulkách onemocněl. Orwellova sociologická reportáž dodnes slouží díky své upřímnosti a procítěnosti jako protipól všech suchých statistik o nezaměstnanosti, chudobě a bídě.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Literatura faktu
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
Down and Out in Paris and London, 1933
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Na dně v Paříži a Londýně. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (93)
Tak tohle mě překvapivě bavilo. Do knihy jsem se pouštěl bez znalosti o čem vlastně je a bez očekávání. Známější díla od autora jsem znal a četl. Líbila se mi, takže byl předpoklad, že ani od této knihy nebudu odcházet nespokojený. Vlastně se stal opak. Nečekaně zajímavá kniha, která se s trochou nadsázky dá považovat i za dost aktuální (lidí pracující v restauraci se v knize možná trochu našli).
Co spojuje Jacka Londona, George Orwella a Stephena Cranea? Ano, byli to spisovatelé, ale mimojiné na vlastní kůži dobrovolně pocítili chudobu a poznali nejnuznější vrstvy obyvatelstva. Musíte být přeci jen charakter na to, abyste odložili svůj společenský status a dobrovolně chtěli žít mezi tuláky, trpět hladem a spát ve špinavých útulcích... A Orwell takový charakter byl.
.
Na dně v Paříži a Londýně je autentickou sondou mezi tuláky a bezdomovce, ale také mezi tzv. plonguery, tedy umývače nádobí stojící v gastronomickém průmyslu snad na nejnižším stupínku. Nebyl by to Orwell, kdyby nedokázal trefně shrnout, jak to v takovém podsvětí francouzské restaurace chodí a jeho výstižným popisům by mohl přitakat snad i sám Pohlreich. Orwell se nezdráhá popisovat špinavé spiky (bezdomovecké útulky v Anglii), zvláštní životní osudy tuláků, se kterými se setkal, vývoj nadávek i četnost homosexuální vztahů.
.
Orwell tu a tam vyzdvihne, co člověku může dát pád na absolutní dno, přesto chudobu nijak neopěvuje. Objevuje se i kritický tón, z většiny ale hovoří o tulácích jako o lidských bytostech, které si nezaslouží, aby jimi většina společnosti opovrhovala, navrhuje také změny, které by mohly dopomoci k lepšímu životu. Zvláště působivé je zamyšlení nad tím, že tuláctví je práce: "žebrák pracuje, když stojí venku za každého počasí a dostává křečové žíly, chronické bronchitidy, apod. Je to řemeslo jako každé jiné, ano, je zcela neužitečné, ale vždyť spousta úctyhodných povolání je také bez užitku (...) Jen zřídkakdy získá od společnosti víc než na holé živobytí a navíc za to, což by ho mělo podle našich etických ideálů ospravedlňovat, zas a zas platí svým utrpením."
Související novinky (1)
Knižní novinky (19. týden)
09.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Na dně v Paříži a Londýně v seznamech
| v Právě čtených | 8x |
| v Přečtených | 819x |
| ve Čtenářské výzvě | 86x |
| v Doporučených | 75x |
| v Knihotéce | 177x |
| v Chystám se číst | 261x |
| v Chci si koupit | 55x |
| v dalších seznamech | 14x |
Autorovy další knížky
| 2000 |  Farma zvířat |
| 2021 | 1984 |
| 2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
| 2007 | Válečný deník |
| 2015 | Hold Katalánsku |
Tuhle knížku jsem měla v seznamu Chystám se číst už od gymplu. Dostalo se na ni až teď, po tom, co jsem se skoro umořila předchozí čtenou knihou, naučnou literaturou. Beletrie tak pro mě byla velmi vítané zpestření.
Od Orwella jsem četla do kánonu 1984 a Farmu zvířat. Tato kniha mě zaujala svou anotací, a tak jsem jakž takž představu, o čem bude, měla. Bavila mě, je to velmi zajímavá sonda do pro nás neznámého a přehlíženého světa.
Zaujaly mě dvě věci: 1) podobnost stylu s Guy de Maupassantem, chvílemi jsem se musela ujišťovat, že to vážně nepsal on (v pařížské části);
2) jistá bezčasost knihy. Kdybych nevěděla, kdy Orwell žil, mohla by se kniha klidně odehrávat i v 19. nebo možná i 18. století (nebýt sem tam zmínky o autech).
Také mě více bavila pařížská část.
Mini poznámka: Ztrácela jsem se v měnách a jejich částech (navíc tam peníze byly zmiňovány z pochopitelných důvodů opravdu často), ocenila bych nějaké vysvětlivky.