Vít Slíva | Databáze knih

Nová kniha

Kyblík: Etudy 2005–2020

Kyblík: Etudy 2005–2020 - Vít Slíva

detail knihy

Nové komentáře u knih Vít Slíva

Černé písmo Černé písmo

Z poetického díla Víta Slívy jsem před lety četl hostovský výbor Boudní muzika a utkvěl ve mně dojem, že mě jeho verše oslovily. Se zájmem jsem se tedy začetl do jeho druhotiny (vydané ovšem, asi i s ohledem na politickou situaci, krátce před čtyřicítkou) Černé písmo, kterou jsem náhodou objevil doma v knihovně, neschopen si vybavit, za jakých okolností jsem ji pořídil. Slívův básnický jazyk a přístup v této sbírce není ani mélicky ladný, ani atmosféricky sugestivní, ani řezavě přesný, ani aforisticky propastný (řekněme, že od všeho má špetku), a přesto z něho emanuje hlubina slova, bytostný smysl pro hru s ním (i práci s dvojtečkami!) i pro ohledávání toho ryzího v životě a životní reflexi. V něčem mi to připomnělo pozdější fáze Holanovy tvorby, ale nedokážu to teď určitěji specifikovat (nenajdu bohužel čas vrátit se v nejbližších týdnech k Holanovi a konfrontovat to). To vše – společně se dvěma jednoduchými, ale vynikajícími ilustracemi Miloslava Sonnyho Halase (skutečně: černé psaní na podkladě černých vrstevnic) i poněkud zvláštní (nejsem si jist, zda záměrně: byl chaos kolem roku 1990) typografií včetně číslování – činí z Černého písma ne snad prvoplánově prvotřídní, ale dozajista hutný, nebanální a komplexní poetický zážitek. Nejlepší básně: Slavnost letnic, V lásce, Nemoci, Ze snů, Na prahu noci, Sůl, Olé!, Na Nový rok, Znova, Synu, Co není slyšet. Poslední jmenovanou si zde dovolím uvést coby návnadu, třebaže nezachycuje typickou ani esenciální náladu sbírky: CO NENÍ SLYŠET To mluví o život, nebo se upíjí k smrti? – Ještě je ho slyšet: Ať vás ani nenapadne jít mi na pohřeb! Do hospody, ožrat se! Všecky dluhy platím. Co už ale slyšet není: jak by nejradši, až bude po tom, kdyby se k popelu navrátil oheň a vrátil ho tělu. A teď? Lahví, co právě dopil, drtí na prášek smůlu. Ještě to skřípe, ale báseň je u konce, a tu musí přijít metafora, ta poslední, co všecko mění na světlo!... celý text
V_M


Všelijak poplantane: Vít Slíva v rozhovoru s Jiřím Trávníčkem Všelijak poplantane: Vít Slíva v rozhovoru s Jiřím Trávníčkem

Snad moje hodnocení není příliš pod vlivem toho, že oba pány osobně znám. Ale musím říct, že jsem věděla sakra málo. Slíva je prostě osobnost a neuvěřitelně citlivý člověk, který to, co vidí a vnímá, dokáže ještě vtělit do básní. Ty mě nikdy před tím extra nebraly, ale po této knize jsem docela změnila názor. Najednou vidím člověka zapolícího se svými hříchy a svojí vírou i nevírou... A z ptačí perspektivy je vtipné, jak se v tom plácá a netuší, že má obrovský dar to duchovno cítit a promlouvat s ním právě skrze své básně. Takovým patří království nebeské - kteří jsou opravdoví a bojí se jen zavázat onen řemínek u opánků... Takovou pokoru před Bohem i lidmi jsem vskutku netušila a jsem vděčná za tuto knihu, která otevírá zcela jiné úhly pohledu na tohoto básníka.... celý text
Tyyynab


Ultima Thúlé, nejzažší zem Ultima Thúlé, nejzažší zem

Literární ekvivalent exhibicionismu. Pod honosným kabátem se skrývá jen... Platón by zaplakal.
Ovar



Bóje Bóje

Krásna zbierka básní od pána Slívy. Zastavil som sa nad nimi, pousmial, uvedomil aké je dôležité naše šťastie, existencia nášho života. V jednoduchosti je krása, ktorá nepotrebuje žiadne komentáre.... celý text
Peter74


Bubnování na sudy Bubnování na sudy

Tuto brožuru básní jsem dostala od samotného autora v roce 2002 i s věnováním. Nejsem znalec poezie a nikdy jsem jí nerozuměla. Ale je pro mne ctí, že jsem mohla být žákyní pana Slívy od 6. do 9. třídy na naší vesnické základní škole na Opavsku. Dodnes nerozumím tomu, proč kvalitní učitel jednoho brněnského gymnázia učil několik let na ZŠ, ale pro mě to mělo obrovský přínos. Učil český jazyk a dějepis. Získala jsem díky němu velký rozhled. Je to jeden z těch učitelů, na které člověk nezapomene v dobrém slova smyslu. Takže díky pane Slívo, jste moje srdcovka!... celý text
Hana86