• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 8 knih

Nové komentáře u knih Walter A. Trobisch

Měl jsem rád jedno děvče

„„Kdo miluje, není už sám. Vždycky je s ním ten, koho má rád. Kdo miluje, nechce už být středem svého života. Nechává toho druhého stát se středem jeho života a pociťuje to jako zisk a štěstí. Otvírá se a opouští sám sebe. Stává se jako otevřenou dlaní, která chce přijímat. Kdo miluje, neváhá se stát nízkým, tím, kdo něco od druhého potřebuje.“ Tahle knížka je opravdu poklad! Na malém prostoru je tady tolik motivů a různorodých postojů a emocí! Líbilo se mi, fakt líbilo, jak byla plná střetů a protikladů. Hlavně v samotném Františkovi, samozřejmě: nejvíc chtíč a proti němu touha po hluboce prožívaném vztahu, po tom, aby to mezi ním a Cecílií bylo správně. Ale také jeho ochota podřídit se církevní autoritě a radám staršího bílého muže vs. jeho netrpělivost a malá víra. Jeho příběh měl sice africká specifika, ale bylo v tom cosi velmi obecného, cosi co zřejmě bude důvěrně známe mladým mužům po celém světě ve všech dobách (a říkám si, jestli jenom mladým? A jestli jenom mužům?). Jako církevně žijícího křesťana mě k pozornosti nutila i ta církevně-disciplinární linie. Moje obavy, že pan farář bude v knize napsané hluboko v dvacátém století prkenný a školometský, vzaly rychle za své. No, jako občas tam bylo něco zastaralého (třeba v názoru, že při výběru partnera nejprve musíme dívat, jestli je také křesťan), ale jinak to byla až překvapivě živá a srozumitelná obhajoba předmanželské zdrženlivosti a výlučnosti manželského svazku. Žádné mlácení Biblí po hlavě, žádné zákazy z pozice neomylné autority. Ale moudrost a laskavost, vlídné vysvětlování. A navíc něco ještě cennějšího: ochota dotknout se osudu druhého, nést s ním - alespoň duchovně - jeho kříž. Ale na druhé straně zase žádná upejpavost v kritice, žádné schvalování čehokoli. To celé dohromady bylo opravdu inspirující. Primárně jsem četl něžný a smutný příběh o lásce, o vzájemném hledání dvou citlivých lidí. Ale byl to také příběh o Evropanech v Africe, o předsudcích plynoucích z neznalosti. A také o tom, že láska je víc než zákon. „Milý bratře Ámosi, to vše klade nám farářům jednu vážnou otázku: Neskrývá se za církevními tresty trochu malé víry? Není v nás trochu nedůvěry, zda Bůh opravdu dovede uchovat svou církev čistou? Nedomníváme se, že i my tady musíme pro to taky něco udělat? Jsme my opravdu odpovědní za to, uchovat církev čistou? Anebo je spíše naším úkolem hlásat výhradně Kristovo poselství, evangelium, tuto bezvýhradnou nabídku milosti ze strany Boží? Když my v tom budeme Boha poslušni, on už svou práci vykoná.“ Moudrá a krásná kniha. Jsem moc rád, že ji vlastním.“... celý text
— mirektrubak

---

Měl jsem rád jedno děvče

„Malá velká kniha. // Tím větší, čím patrnější je schopnost zachytit vnitřní dění i dění okolo. A teď nemyslím pouhou potřebu svěřit se papíru nebo ochotu pisatelů odpovídat. Ta tu prostě je - všichni ji mají, František, Cecílie, Walter,... všichni - a trvá... Mám na mysli  jejich schopnost formulovat, tj. vybavit si a vidět detaily, když dopis píší; vidět mezi řádky, když dopis čtou. // Zvlášť Walterovy dopisy mě učarovaly. Umět přirovnat, napovědět, poradit, umět přetvořit otázky v odpovědi, ve vysvětlení, a zároveň napomenut, vést k zamyšlení, k řešení. To není snadné. // Děkuji za ně. Děkuji za knihu. Dávám maximální počet hvězdiček a za Františkovu větu  - „Teď bych vás chtěl vidět, jak se k tomu tváříte.“ ze strany devětatřicet pomyslnou šestou. Ještě stále se třesoucí smíchem.“... celý text
— milamarus

---

Dva středy - však jeden kruh

„Inspirativní kniha, která nastiňuje problematiku partnerských vztahů a prezentuje koncept křesťanského přístupu k manželství, jež má i své určité psychologické opodstatnění. Zaujme náhledem praktických příkladů ze životů lidí v jiných kulturách (Afrika) a také tím, že autor dává nahlédnout do vlastního soukromí, kdy sami s manželkou procházeli partnerskou krizí.“... celý text
— stanlus

---

---

Dva středy, však jeden kruh

„Jak se tak říká: je to 50/50. Kniha mě nenudila, ani nenadchla. Pro věřícího člověka se tam kdovíjaký objev nevyskytuje. Nový však pro mě byl netradiční popis tradiční Afriky a to z úhlu problematiky vztahů. Je opravdu smutné jak velkou spoustu problémových situací lze vyřešit stěží a to proto, že se jedná o tzv. bludné kruhy. Křesťanská literatura je plná mě nic neříkajících knih. Tato je dobrá.“... celý text
— DaSmoulinka

---

Měl jsem rád jedno děvče

„Tak od této knihy jsem čekala jen prostou korespondenci. Trochu jsem se obávala, že má radit duchovní a hrozila se, jak bude vypadat citování z Bible a jestli toho nebude až moc. Musím ale říct, že to bylo tak upřímné a citlivé. Věty z Bible vše krásně doplnily a snaha pana faráře pomoci Františkovi odlišit lásku od neznalosti a chtíče, tak to bylo mnohdy tak krásně popsané. Cecilie to má srovnané asi více, než věčně zmatený František. Líbí se mi, jak se střídají dopisy od faráře Waltera - Františka - Cecilie - manželky faráře Ingride a každý sděluje svůj pohled na věc, na lásku. Jen mě též zaráží, jak velkou moc v oblasti poradentství manželství a lásky, svěřili do rukou evropským duchovním. Místní mladí tak asi nemají moc na výběr, komu se svěřit a kam jít pro radu. Pan Walter na mě ale působil mile. Útlá knížka, kterou doporučuji k přečtení.“... celý text
— hayalet