Populární knihy
Nové komentáře u knih Wojciech Górecki
Přípitek předkům
„Vynikající reportážní kniha jednoho z předních zástupců polské literární reportáže. Je o to cennější, že autor není běžným reportérem či cestovatelem, který by někam vyrazil (třeba i opakovaně) a následně sepsal svá pozorování. Górecki totiž navíc v popisovaném regionu dlouhodobě žil a působil jako diplomat. A aby toho nebylo málo, je zároveň historik a analytik, takže je jeho kniha nadprůměrně (bráno v rámci reportážního žánru) prodchnuta spoustou cenných faktů, srovnání, souvislostí a postřehů. Ač jsem Ázerbájdžán, Gruzii ani Arménii nikdy nenavštívil a v dohledné době se tam patrně nepodívám, četba to byla strhující a vzbudila ve mně silný zájem o téma. A to jsem si záměrně negoogloval, jak města a místa v textu zmiňovaná vypadají dnes, líbilo se mi setrvat ve svých představách podnícených nezřídka sugestivními záznamy (byť Górecki není žádný „malíř slova“).
Jako určité minus vnímám to, že byly všechny tři kavkazské republiky vměstnány do jediné knihy. Je totiž zřejmé, že každá z nich by si zasloužila svazek zvláštní, vždyť Górecki by měl o čem psát a dovedl by to. Mimoto je třeba říct, že jakkoli jsou samy o sobě jednotlivé kapitoly-reportáže brilantní, jako celek působí lehce chaoticky, chybí tam nějaká jednotící linka, důslednější kompozice. Skoro se zdá, jako by autor to, co za určité údobí sepsal a porůznu publikoval, zkrátka nějak poskládal dohromady a vydal knižně.
Překlad je obecně vzato na vysoké úrovni, ale tu a tam zůstaly drobné chyby a nepřesnosti (např. *Společnost nezávislých států místo náležitého Společenství...) nebo polonismy. Ve druhé části knihy myslím nebylo úplně šťastné u překladu citací spisů starších cestovatelů (19. a začátek 20. století) pokoušet se o jinou než neutrální jazykovou charakteristiku, výsledek totiž neimituje sloh našich literátů předminulého století, ale je jakýmsi paskvilem humanistické/barokní češtiny, což je – minimálně pro jazykovědně školeného čtenáře – rušivé. Bohatě myslím postačilo starší původ textů jemně naznačit dílčími lexikálními prvky (anebo to prostě překládat dnešním jazykem).
To však nic nemění na tom, že kniha je to nesmírně cenná, tematicky u nás relativně ojedinělá, což mimoděk potvrzuje i fakt, že je vyprodaná a ani v antikvariátech nebývá často k mání.“... celý text
— V_M
Přípitek předkům
„Zopakovala jsem si něco z dějin Gruzie, kde jsem byla loni, poučila jsem se o dějinách Arménie, kam chci příští rok. Nu a k tomu informace o Ázerbájdžánu, pro mne zcela zatím neznámé destinaci. Cením velmi kladně zajímavé informace o vzájemných vztazích těch tří národů, vidím v novém světle nedávnou akceleraci konfliktu v Karabachu.“... celý text
— elexmil
Přípitek předkům
„První polovina knihy je věnována Ázerbájdžánu, druhá Gruzii a Arménii. Zejména v druhé části mi občas přišlo, že autor "vaří z vody". Jistě má velké znalosti historie a reálií všech tří zemí, ale kniha musí mít nějaký koncept a vyprávění nějaký směr. Místy je to jen vrstvení všelijakých informací a kusých poznatků bez ladu a skladu, jako by se chtěl autor předvádět se svou erudicí, místy to sklouzává k povrchně turisticky popularizačnímu tónu. V Ázerbájdžánu autor pět let žil a ta část knihy, která se mu věnuje, se mi zdála nejkompaktnější. Zajímavé mi přišly z většiny též kapitoly o Arménii, Gruzie je odbytá. Nevím, zda se v tom odráží autorovy preference a nebo relativní znalost jednotlivých zemí. (A nebo v mém vnímání hraje roli, že zatímco o Ázerbájdžánu jsem před přečtením této knihy nevěděl zhola nic a nikdy jsem tam nebyl, v Arménii jsem byl jednou a v Gruzii několikrát, což naznačuje úměru mezi tím, nakolik zemi sám znám a nakolik se mi líbí její popis od Góreckého?) Také mě trochu iritoval autorův typicky polský patriotismus v podobě potřeby zmínit co největší počet Poláků, kteří v historii měli s jihokavkazskými zeměmi co do činění, a jejich význam pro něj. Jako by se o Kavkaz nezajímal nikdo jiný než Poláci.
Přes tyto výhrady je to zajímavé čtení a pro toho, kdo se zajímá o Kavkaz, více méně "povinná četba" (vzhledem k tomu, jak málo toho je v češtině). Většinou je to dobře napsané s příjemným nadhledem. Občas jsem se i zasmál.“... celý text
— jozik_v_tumane
Přípitek předkům
„Až tuto knihu dočtete, tak se pravděpodobně začnete zajímat o možnost výletu do Gruzie, Arménie a Azerbajdžánu, jak by člověk mohl vše vidět a zažít na vlastní kůži :-)
Pozoruhodné a nám tak neznámé, exotické země...“... celý text
— Zdekat
Přípitek předkům
„Vše, co jste chtěli vědět o Kavkaze, ale ani vás nenapadlo se na to zeptat.
Přestože na každou z trojice kavkazských zemí připadá jen něco málo přes sto stran, šíře témat Goreckého je obdivuhodná. Od mýtů dávnověku a historii (které na Kavkaze často splývají v jedno), přes nestabilní politickou situaci posledních dekád až po popis strastí a radostí každodenního života. Nesourodé střípky dohromady tvoří komplexní obraz jednoho z nejpestřejších regionů světa. Všechny spojuje věčná otázka: Leží Kavkaz v Evropě nebo v Asii? (podobně choulostivá jako "je Česko ve východní Evropě?). A taky pořádná dávka melancholie, postesknutí si nad mizejícím světem předků. Co přinese budoucnost je v tak turbulentní části světa ve hvězdách. Budoucnost na Kavkaze bohudík nikdo moc neprožívá, takže zbývá dodat jen: Gaumardžos!
EDIT (podzim 2020): Tak budoucnost na sebe nenechala dlouho čekat, nám nezbývá než být v myšlenkách s obyvateli Náhorního Karabachu.“... celý text
— Kmotr99
