Zdeněk Bauer

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1974

Populární knihy

/ všech 11 knih
Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo
Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo
Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě
Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě
Stroje na stavbách 1849–1948: Stavby, stavitelé a jejich stroje v Českých zemích a na Slovensku
Stroje na stavbách 1849–1948: Stavby, stavitelé a jejich stroje v Českých zemích a na Slovensku
Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství
Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství

Nové komentáře u knih Zdeněk Bauer

Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě Herbert Lom, nejslavnější český herec na světě

„Zajímavý nepřehlédnutelný vzhled (nechtěla jsem použít slovo zjev), zajímavý nelehký osud a dlouhatánský život, zajímavé nezapomenutelné role - skutečně veleslavný český herec, akorát o jeho původu se u nás zas tak moc a dlouho neví, a kdo ví, zda to vůbec tuší diváctvo za humny. Moc pěkně udělaná biografie - "skutečný život inspektora Dreyfuse" - s množství černobílých i barevných fotek. Velmi čtivé i informativní.“... celý text
— soukroma

Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo

„Autorovo badatelské úsilí se v této velmi obsáhlé publikaci zaměřuje na trestanecké tábory spjaté s jednotlivými doly na Jáchymovsku, kde byl těžen uran (Rovnost, Svornost, Bratrství a další) v letech 1946 až 1951 a v letech 1954 až 1961. Z důvodu obsáhlosti publikace vyzdvihnu kapitoly, které mě zaujaly nejvíce. Jde především o kapitoly pojednávající o kázeňském trestání formou táborového pranýře (kapitoly: Týrání zimou jako nástroj represe, Táborový pranýř za protesty a vzdor, Pranýř za odpírání těžby z důvodu svědomí, Fixování k pranýři, odvozy těl a pokusy o ututlání případů), jakási dekonstrukce mýtu, lze-li to tak nazvat, o Františku Palečkovi alias Dvořákovi, veliteli tábora /šachty Rovnost na Jáchymovsku a kapitola o vyšetřování-nevyšetřování takzvané Vyšetřovací komise 1968 - 1970. O samotné formě brutálního mnohadenního či mnohatýdenního táborového pranýřování v mrazu (v teplotách dosahujících až minus dvacet stupňů Celsia pod nulou), nechť si každý přečtením uvedených kapitol udělá svůj názor sám. Oběťmi nejstrašnějších zločinů tohoto typu trestání, jak vyplývá z knihy, byly (ať si o nich myslíme cokoli) Svědkové Jehovovi, kteří kvůli svým mírumilovným neoblomným postojům z důvodu svědomí odpírali těžbu uranu (například zpočátku odmítali těžit uran, který byl určen pro vývoz do SSSR k válečným účelům; později v tomto svém postoji polevili, když bylo zřejmé, že uran bude mít jiné využití) a stali se tak lakmusovým papírkem míry zločinnosti celého obludného soustrojí (státu, podniku Jáchymovských dolů, provázanosti tehdejšího Ministerstva spravedlnosti jako dodavatele vězeňské síly a jednotlivých nepatrných vykonavatelů jako byl kupříkladu velitel tábora Rovnost František Paleček v padesátých letech 20. století). Není mi ale jasné, kolik z mučených mohlo pranýřování mrazem přežít, takže spíše než o pokusu o tutlání případů (viz název jedné kapitoly) bych mluvila o „dokonaném ututlání“ případů, nikoli o pouhém pokusu. Takzvaná vyšetřovací komise z roku 1968 zřízená v rámci ministerstva vnitra (viz kapitola Vyšetřovací komise 1968 – 1970), která měla prošetřovat jednotlivé případy/oběti zločinného zacházení (nejen) s vězni v jáchymovských táborech, evidentně měla šetřit s cílem nic nevyšetřit, což není nic, nad čím by bylo se bylo třeba se pozastavovat/podivovat minimálně i s ohledem na zásadu „nemo iudex in causa sua“ (nikdo nemůže být soudcem ve vlastní věci). Ostatně, i kdyby v té přednormalizační/normalizační době konce šedesátých a počátku sedmdesátých let měla tyto zločiny prošetřovat justice, jak by se s tím popasovala, když svůj nepopiratelný podíl viny neslo i Ministerstvo spravedlnosti jako vrchní dodavatel vězňů včetně svých uhlazených úředníků (viz např. JUDr. Karel Klos) a jednotliví soudci/soudkyně, kteří/které určitě věděli/y, kdeže je poptávka po dodávkách levné pracovní síly vězňů (uranové doly na Jáchymovsku)? Jde-li o osobu Františka Palečka, velitele tábora Rovnost v padesátých letech 20. století, je třeba ocenit snahu autora o objektivní analýzu tohoto „mytizovaného démona“ - osobnosti, v zásadě obyčejného člověka, fanatika disciplíny a milovníka stoprocentního pořádku, vysoce inteligentního (na rozdíl od jiných příslušníků represivních složek), spíše emocionálně odtažitého, v němž se uvolnila v průběhu jeho vlastní osobnostní táborové deformace ona potřebná dávka sadismu zřejmě tolik potřebná pro účely represivního stroje za účelem exploatace vězeňské pracovní síly. Publikaci doporučuji jako solidní základ pro ty, kdo se zajímají o fakticitu uranových dolů na Jáchymovsku převážně v padesátých letech 20. století, ale nejen jim, neboť se domnívám, že mnohé otázky/oblasti ještě stále zůstaly neprobádány, případně otázky v této publikaci položené mají přesah i mimo samotné vytčené téma knihy.“... celý text
— BlueMind18

Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo

„Monumentálním dílem je tato kniha. Najdete tu snad všechny odpovědi na otázky k problematice uranových lágrů na Jáchymovsku, ale i Příbramsku. Kniha je odbornou prací s minimální citací ze vzpomínek vězňů a několikrát upravuje mýty, které se objevují právě ve vzpomínkových knihách. Zároveň je ohromně čtivě připravena. Vyčerpávajícím způsobem nás seznamuje nejenom s obecnou problematikou trestání a vězeňství, ale hlavně s propracovaným systémem postihu politických vězňů v komunistických lágrech v Československu. Malá výtka směřuje k brožované vazbě, kniha se tak hůře drží a čte vzhledem k množství stránek a její tloušťce. Pevná vazba by jí slušela lépe.“... celý text
— ondrej.b

Klub zvídavých dětí Klub zvídavých dětí

„Velmi dobrá a obsáhlá práce o klíčovém období života Jaroslava Foglara a o podmínkách práce s dětmi a mládeží za protektorátu. Autoři pravděpodobně nejsou profesionální historici, což se mírně odráží v jisté naivitě přístupu k archivním materiálům, ale každopádně je to bohatě vynahrazeno množstvím provedené práce, pramenů a celkovým vhledem do Foglarova života a díla. Pro každého fanouška jde o mimořádně zajímavou četbu. Trochu zarážející je neuvedení autora / autorů nebo alespoň editora knihy, v tiráži a copyrightu je napsán Zdeněk Bauer jako "vedoucí projektu, rešerše a autorská spolupráce". Bylo by zajímavé vědět, co k této opatrnosti autora / autory vedlo. Možná v knize naznačený spor s dědici autorských práv. Nevím.“... celý text
— Dobraadresa

Klub zvídavých dětí Klub zvídavých dětí

„Specifická, zajímavá, originální kniha pro zvláštní okruh čtenářů, tedy těch co se zajímají o Jestřába - J.Foglara, či činnost mládeže a organizací v protektorátu za druhé světové války. Obsáhlá knížka určitě není k přečtení za jeden den. Na to je příliš plná informací, faktů a odkazů, z nichž o některých musíme zapřemýšlet, pochopit je, orientovat se. Každopádně vynikající pomůcka a příručka pro zájemce či badatele o výše uvedená témata. Mě osobně kniha každopádně nadchla a zaujala svoji originalitou a spoustou informací o kterých jsem dosud neměl ponětí. Proto jsem ji i doporučil několika svým kamarádům ze skautu a SPJF. A pochopitelně tuto knížku doporučuji všem těm, kteří mají zájem o výše uvedené. Poznámka na závěr, konečně jsem dle této knihy zařadil odznak, co mám po svém dědovi Arnoštovi, totiž odznak Klubu Robinsonů. Toť vše. Nazdar.“... celý text
— Turlogh

Přejít na knížky autora