Zdeněk Matěj Kuděj

česká, 1881 - 1955

Populární knihy

/ všech 49 knih

Nové komentáře u knih Zdeněk Matěj Kuděj

Ve dvou se to lépe táhne Ve dvou se to lépe táhne

Ta kniha šíleně trpí tehdejší cenzurou. Ta zjevně nedovolila vydat knihu, ve které by Jaroslav Hašek vypadal tak trochu "nevhodně." Vypráví zředěně o cestě podél Berounky. Jen z úcty ke Kudějovi a jeho níže zmíněné knize, dávám čtyři hvězdy. Ta, o které píšu níže by zasloužila hvězd sedm. Já mám to štěstí, že doma vlastním originál nejlepší Kudějovy knihy "Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře," (v databázi se o ní zmiňuji) která vypráví o putování kumpánů podél Sázavy. Je to jeden z nejlepších českých humoristických románů vůbec. Žel málo známý. Nechápu proč není vydán necenzurovaný tak, jak byl vydán někdy v roce 1927.... celý text
Modi666


Neklidný zadek mě pálí Neklidný zadek mě pálí

Ač je Kuděj figurka neskutečně zajímavá - bohém, tulák, zcestovalý (byl i několik let ve Spojených státech) a dokonce jsem pil snad nejlepší pivo v životě u hospůdky pojmenované po něm - tehdy jsem jeho jméno ale neznal, tak jeho psaní mě až tolik nenadchlo. Povídky se Zlým dědkem sice neurazí, ale taky mi tam chybí ty vyšperkované pointy a humor ve stylu Haška, což je při faktu, že Kuděj je vlastně předobrazem Švejka, zarážející... je to takové ukecané, ale bez pointy. Teprve ale tím spojením Haškovy osobnosti, průpovídek a jeho umu pro trollení s tím, co se dělo a jaký byl Kuděj, Hašek prostě trefil hřebíček na hlavičku - tak vznikl Švejk. Nejlepší částí pak samozřejmě je, jak jinak, Kudějovo vyprávění o svém kumpánovi. Haška líčí jako člověka, který je sice veselá kopa, rád kecá a vlastně je to člověk se zlatým srdcem, ale stejně tak nemá cit pro zodpovědnost, mravy a peníze rozhazuje ostatním, například i ženě, protože "možná" s ním má dítě. Hašek byl takovej typickej con man (podvodníček) a uměl v těch maličkostech chodit, neměl potřebu vyloženě okrádat, ale ojebávat a být bohém, chlastat a užívat si, neřešit věci, toulat se (s výjimkou ke konci života, kdy naopak přibral)... všude si napůjčovat a rozházet mu zkrátka nedělalo problém, pak sice nadělal psaním a svým jménem, ale Haškův nakladatel Synek z něj ke konci musel texty Švejka doslova páčit po stránkách. Lidi ho znali a zdravili a měli v oblibě (dokonce mu někteří, po jeho smrti, dluh smázli nebo odpustili). Byl to osoba živá a upovídaná. Ale ke svému dítěti se například nesměl hlásit, jeho žena ho s ním nechala být jen pod podmínkou, že klukovi neřekne, že je jeho a že je to jen strejda, pan redaktor. Tou dobou už Hašek měl novou ruskou známost. Manželka ho dokonce zažalovala, protože se s ním nikdy nerozvedla, ale Hašek se s Ruskou nijak nesezdal, takže z žaloby sešlo. A tak dále. Bohémové tohohle ražení zkrátka nemají smysl pro zodpovědnost a finance a žijí si svobodně, což je ale dvojsečný nůž... ale to je to, co pak lidem připadá romantické na podobných osobnostech. Na konci dne, tohle je přesně to, co ženy v mužích nehledají, tohohle nekontrolovatelného náruživce, co se strhává emocemi doleva a doprava a baví ho život... proto Hašek ten rodinný život opustil, jak na konci Kudějovi sám zdůvodňuje, že ty lidi i ženy k němu táhlo to jeho bohémství, ten image a kdyby on začal žít ten spořádaný život, o ten image a toho svobodného ducha by přišel a tím pádem by přišel i o to, proč ho lidi měli v oblibě v prvé řadě. Kdoví, jaká je pravda, Kuděj s Haškem pekl, takže jasně, že o něm nenapíše vyloženě špatnosti, koneckonců byli si dost podobní... a odtud pochází Kudějova pozůstalost, ve spojení s Haškem... podobně jako třeba Max Brod je spjatý s Kafkou. I když je zde spousta takových drobných detailů, u kterých člověk kolikrát neví, Hašek byl koneckonců troll především a je to zjevné už v tom, jak k lidem mluvil, jde z toho cítit Švejk na sto honů, občas jsem si ho v hlavě dokonce "omylem" představoval jako Hrušínského z filmové adaptace, než jsem přepnul k Haškově až podivně dětské tvářičce, zaujal mě Kudějův detail, že na dětech měl rád jejich malé rty, ale pak ostatně jako se vším, byl vztah k ženám, mužům, i dětem, jaksi ambivalentní, někdy se mohl předat a být geniální společník, lidský a pak zase zdrhal a na vše jebal a byl schopen provádět špatnosti (myslím si, že tohle jde ruku v ruce s chlastem a ten do sebe Hašek vlastně tahal do posledního dechu - a obdobně jako můj kolega v práci kritizoval vodu - doktor Novák, který byl u Haška v posledních dnech, tlumočil, jak mu poslední trošku alkoholu namíchal s mlékem a dával mu po troškách upíjet a Haškova poslední slova k němu zněla "Poslouchej, doktore, mně se zdá, že mě šidíš,"). Myslím si, že tomu pozitivnímu náhledu pomáhá to, že lidi se soustředí na to, co takový umělec říká, jak (se) romantizuje, jak (se) hraje... ale už ne tolik na to, co skutečně dělá a co se skutečně děje. Třeba i sám Kuděj se v jednom vyprávění snaží popsat Haška jako dobrého kamaráda a pak se sám haní, že popisuje jen, jak si dělal legraci ze známého, kterému právě amputovali nohu... ale ten známý s ním sám v tom rozhovoru vtipkoval a podle mě, tohle je lepší ukázka a detail, co vám řekne víc, než nějaké okázalé falešné chválení nebo předstíraná empatie. Méně známá je pak část Haška kuchaře, který měl rád vše domácí a dost podrobně se vyznal i v kulinářské historii a způsobech příprav pokrmů, obdivoval Magdalenu Rettigovou a dokázal mít o kulinářství pomalu přednášky a českou kuchyni hájil oproti vší ostatní nade vše. I přestože neměl rád brambory, na cestách k nim byl shovívavější a tak Kuděj přidává jeden z Haškových receptů na přípravu v děravém kotli s bylinami. Chytání raků a ryb, nebo Haškovy kulinářské "objevy" (převzaté) jako čejčí vejce se smržovou omáčkou, nebo celá kachna, Hašek se toho zkrátka nebál a jídlu holdoval s očividnou vášní. Neméně zajímavé jsou třeba i části, kde se Hašek, kupodivu za zvědavosti publika, rozpovídá na téma sebevraždy (a i zde si neodpustí si z toho vlastně utahovat), ale přijde mi, že krom občasných vážných momentů byl tenhle člověk "ultimate troll" a předběhl v tomhle dobu o hodně. Život žil naplno a po svém a zemřel ve 39 letech, Kuděj část o jeho smrti a o tom, co se dělo okolo pohřbu, popisuje dost detailně, nicméně vzpomíná, o roky později, kdy už dojmy nejsou tak čerstvé a přesné, což je možná škoda. Je zajímavé, že Švejka, respektive název a motiv, začal Hašek psát ještě před válkou, nicméně tehdy slavný nedokončený román ještě neměl s jeho finální podobou krom názvu mnoho společného. Je to fajn čtení se spoustou drobných detailů, pokud máte téma rádi, ale mě to místy poněkud nudilo. Záleží o čem Kuděj zrovna píše. Chlap to byl zábavný a svérázný, ale myslím si, že Hašek byl, ve srovnání, prostě takovej ten talent a osobnost, která se narodí jednou za sto, možná i dvě stě, let a je jen pár českých autorů, které s ním vůbec můžete srovnávat.... celý text
JP


Když táhne silná čtyrka. Část 2 Když táhne silná čtyrka. Část 2

Nekonečná párty kumpánů z pražské bohémy pokračuje druhým dílem. Rozhoň s Jakoubkem ustupují do pozadí a na scéně se objevují pouze sporadicky, za to máme možnost se seznámit s Frantou Sauerem, alias habánem ze Žižkova, nakouknout do vyhlášené restaurace U Brejšků, zažít vykutálenou promoci i svatbu nebo se dostat do spárů profesora Thomayera. Duo Kuděj-Hašek jde z lumpárny do lumpárny a většina knihy je zábavná i po těch letech, které uplynuly od jejího napsání. Kniha ztratí tempo jen chvilku, kdy se Kuděj neudrží a na nemálo stranách dává prostor Haškovu slovnímu průjmu o spiritualismu, kterým oblbuje továrníkovou Stromkovou. Jinak ale parádní, stejně jako první díl, navíc s hodnotným bonusem v podobě popisu okolností vzniku ikonické fotografie „Spisovatelé Hašek a Kuděj při ledování U Brejšků.“... celý text
Inozuka



Ve dvou se to lépe táhne Ve dvou se to lépe táhne

Ve dvou se to lépe táhne je to nejlepší co asi Kuděj napsal a je to i nejlepší co bylo napsané v beletrii o Haškovi - ale jde bohužel o strašně malý výcuc z původního textu. Z několkikasetstránkové dvoudílné knihy je maličká brožurka. Vydavatelům z té doby čest za to že Kuděje knohu aspon nějak vydali? Nbeo hana, že ji zprznili? Navíc původní vydání z dvacátých let bylo přebohatě a kvalitně ilustrované - opět nehcápu proč byl Kuděj tak nehorázně zprzněný. V této knize naro rozdíl od jiných se totiž ani nijak nenaváží do Ruska (carského). A přese všechny jeho extempore s komunistickými papaláši nad ním Ančík a další drželi ochranou ruku. - i proto si mohl dovolit být až do smrti svůj. Protože na druhé straně - a celkem oprávněně to byl levičák, antikapitalista antiimperialista. Škoda - všem kdo tohle vydání četli doporučuju sehnat si původní vydání a samozřejmě i obě další pokračování (byť vlastně nesjou chronologicky psané) a už samozřejmě nejsou tak skvělé jako knoha Ve dvou...)... celý text
Pivomil


Ve dvou se to lépe táhne - ve třech hůře. Sv. 1 Ve dvou se to lépe táhne - ve třech hůře. Sv. 1

Tahle kniha je nejvzácnějším exemplářem mojí knihovny. Pro mě je to jeden z nejlepších českých humoristických románů. Snad bych řekl, že vedle Švejka, i nejlepší. Zdeněk Matěj Kuděj s úžasným humorem popisuje své putování s Jaroslavem Haškem a občas s někým dalším podél řeky Sázavy. Prvně jsem tuhle knihu četl jako kluk a pravidelně se k ní vracím kdykoli se chci zasmát. Tuhle knihu zná asi málokdo. Zřejmě z důvodu nevhodnosti ukazovat Jaroslava Haška, jako milovníka hospodských zařízení, tuto knihu za předlistopadového režimu nevydali. Vydali pouze, zdaleka ne tak povedenou, zřejmě zcenzurovanou, knihu o putování podél Berounky. To je ovšem jen slabý odvar knihy popisující putování Posázavím. Tím, že tuhle skvělou knihu nikoho nenapadlo znovu vydat, málokdo zná úžasného humoristu, Zdeňka Matěje Kuděje. Jaroslav Hašek může být na svého kumpána hrdý. Mimo jiné se v knize objevuje také malíř Josef Lada. Poznáme ho i jako domácího Jaroslava Haška a vášnivého karbaníka...... celý text
Modi666