Autoři
Oblíbení čeští autoři
Oblíbení autoři ze zahraničí
TOP autoři
Doporučujeme
Nejnovější diskuze u autorů
Miloš Doležal
„Miloš Doležal je básník a spisovatel, jehož publikace o Josefu Toufarovi byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2012, za sbírku Jana bude brzy sbírat lipový květ zase získal cenu Magnesia Litera. Ve své nejnovější knize zkoumá osudy devíti židovských osobností na pozadí událostí 20. století. Jak zvládá pracovat s takto obtížnými tématy? „Každé ráno se snažím probudit malou holčičku, která se jmenuje Naděje a vzít ji za ruku a jít s ní tím dnem,“ prozrazuje.
6. září 2024 v pořadu Host Lucie Výborné“... celý text
— Snoopi
Karel May
„Jako čtenáři mi vůbec nevadí nereálné "reality" místa, kde se jeho romány odehrávají. Nebyl v tomhle směru vůbec sám a jediný. Nakonec, Karel May se dostal do Ameriky už jako movitý spisovatel až čtyři roky před smrtí a rozhodně se nepohyboval na již pomalu končícím Divokém západě. A zklamal ho i Přední východ, i když podle mě vystihl mentalitu tamějších obyvatel i realitu osmanské říše docela dobře, stejně jako uměl popsat v literatuře nevídané - stručný úvod do dějin a praxe islámu.
Nakonec adorovaný Jules Verne taky popisoval svět, který v jeho době vlastně už tak ani nevypadal a to nemluvím o jeho vizionářství, kdy jako velké vynálezy popisoval věci, které v jeho době už existovaly - od ponorky, přes letadla až po telefon, gramofon a dokonce i kinematograf. A taky to jeho příznivcům nevadí. Ondřej Neff napsal svého času oslavnou knihu o Julesi Verneovi a neopomněl zmínit, jak je Mayův Old Shatterhand/Kara ben Nemsí nesmyslně nereálná postava. Jako kdyby Verneho hrdinové byli reální. Pravda, Old Shatterhand by si zasloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů jako člověk, který perfektně ovládal snad stovku nejrůznějších jazyků a dialektů. Ale to Jakub Pouto vlastně dokáže taky.
A bláboly, zdůrazňující, že May byl podvodníček a zlodějíček i to, že ho rád četl Hitler miluji taky. Hitler poslouchal s mimořádným zaujetím Beethovena nebo i Wagnera. A co jako? Perličkou je, že knihy, na které mělo a možná i má monopol vydavatelství v bavorském Bamberku začaly být u nás (právě z důvodu jejich údajné oblíbenosti Hitlerem) vydávány až v době, kdy nastupující muž č.1 v komunistickém východním Německu Erich Honecker přiznal rovněž jejich oblibu a mohly se tedy znovu objevit na pultech knihkupectví.
A souběžně s tím se doslova roztrhl pytel s filmy z Mnichova, které ve své době představovaly fenomén srovnatlený s Harry Potterem nebo adaptacemi Tolkienových děl.
Karl May popisoval svět, jaký si představoval a možná i po trpkých zkušenostech z mládí přál. I s jednoznačným důrazem na rovnost lidí bez ohledu na rozdíl národnosti, rasy a náboženství. A to přes spoustu darebáků, které bylo třeba pronásledovat a zničit. A to je to, co je na jeho knihách to kladné v širším slova smyslu. Žádný těžký úděl bílého muže ani kritika britského imperialismu a přehlížení toho vlastního.
Obliba podobných knih a děl obecně jde ve vlnách. Kromě trvalých příznivců se daná díla nebo autoři vrací. A tak doufám, že k románům Karla Maye se vrací a nebo je objeví ještě řada příslušníků nastupujících a budoucích generací.“... celý text
— jadran