Citáty (17)
„Díky četným vědeckým důkazům se už dnes nedá popírat, že rakovina do velké míry souvisí se stavem životního prostředí. Klíčivé akademické dílo Clinical Environmental Medicine je základní učebnicí v tomto oboru a jeho současné vydání z roku 2019 uvádí tyto hlavní příčiny vzniku rakoviny: cigaretový kouř, znečištěné ovzduší, rozpouštědla, pesticidy a toxické kovy. Pro určité druhy rakoviny jistě existují genetické předpoklady, ale jestli rakovina v určitém věku propukne nebo ne, to jo ovlivněno epigenetikou a signifikantně to souvisí s vlivy životního prostředí. Přitom záleží na křížovém působení různých vlivů. Tento koktejlový efekt je vědecky jen těžko měřitelný, ale můžeme předpokládat, že různé negativní vlivy životního prostředí se vzájemně zesilují.“ — Co nás má naučit koronavirus
„Dle nejnovějších poznaků biologie člověka je třeba na náš imunitní systém pohlížet jako na komplexní smyslový orgán schopný komunikace. Jako takový stále prohledává prostředí, v němž žijeme, jako jakási organická anténa či biologický radar.“ — Lesní terapie ve městě
„Eko-psychosomatika je věda, založená na důkazech, o hmotném i nehmotném vlivu rostlin, zvířat a ekosystémů na tělesné a psychické zdraví člověka, jehož hranice přesahují povrch pokožky. Člověk je, stejně jako všechny živé organismy, zasazen do evolučně podmíněného funkčního kruhu se svým přirozeným životním prostorem.“ — Léčivý kód přírody
„Eko-psychosomatika neznamená, že bychom se měli vzdát civilizace. Jde o integraci kontaktu s přírodou do každodenního života a do zdravotnictví. Eko-psychosomatika je kromě toho spojena i s uctivým chováním vůči ekosystémům a zvířatům.“ — Léčivý kód přírody
„Ekologická perspektiva vyžaduje široký úhel pohledu. Změna životního prostředí se týká klimatu, vzduchu, který dýcháme, biodiverzity a funkčních okruhů přírody jako celku. Všechno souvisí se vším. Životní prostor člověka můžeme pozitivně ovlivnit jen tehdy, budeme-li se důsledně zaměřovat na celý systém a porozumíme mu.“ — Co nás má naučit koronavirus
„Jednotlivé nádorové buňky se po čase naučí dostat ze sebe účinné látky obsažené v chemoterapeutikách pryč. Přežilí-li tyto buňky chemoterapii, může se z nich pomocí buněčného dělení opět vyvinout nový nádor, který již chemoterapií odstranit nelze. S tímto obávaným fenoménem se mají vypořádat nově vyvíjené léky. Při jejich vývoji hrají terpeny nezanedbatelnou roli a jeden lék proti rakovině na bázi terpenů již dokonce existuje. Hlavní složkou tohoto léku je terpen taxol, jenž najdeme v kůře a jehlicích tisu.“ — Lesní terapie ve městě
„Jistě víme, že v rámci našeho imunitního systému nedochází k žádnému boji dobra a zla, ale spíše k neustálému procesu vyvažování nejrůznějších vlivů. Jsme v neustálém kontaktu s potenciálně nakažlivými viry a bakteriemi a náš imunitní systém se snaží o trvalé vyrovnání. Pokud je dobře vycvičen a nachází se v rovnováze, snižuje se nebezpečí onemocnění při kontaktu s původcem.“ — Lesní terapie ve městě
„Jsem přesvědčen, že osobní léčba a léčba celé společnosti je udržitelná jedině tehdy, když do našich životů a našeho životního prostoru vrátíme přírodu- a to především do měst.“ — Lesní terapie ve městě
„Kontakt s přírodou samozřejmě nepředstavuje plnou záruku ochrany před nemocemi. Regulační účinek biofilní bakterie na náš imunitní systém ale byl prokázán v mnoha studiích a není o něm pochyb. Stejně tak není pochyb o tom, že pro naši obranyschopnost je důležitá nejen bakterie Mycobacterium vaccae, ale i jiné organismy. V nenarušeném ekosystému se to jen hemží mikroby v půdě, na stromech, listech, mezi kameny, na lišejnících, meších a také houbách. Zdravá půda obsahuje statisíce až miliony různých druhů bakterií, hub a jiných organismů.“ — Lesní terapie ve městě
„My lidé jsme od přírody biofilové, tedy něco jako milovníci přírody. Jako společnost se sice chováme k přírodě ničivě, což dokazuje dlouhá historie lidstva jako celku, jedinec však v přírodě často nalézá zalíbení.“ — Lesní terapie ve městě
„Náš způsob života a hospodaření požírá přírodní látky této planety, které potřebujeme, abychom byli zdraví nebo se z nemoci uzdravili. Zároveň náš životní prostor zamořujeme škodlivinami, jedy, hlukem a spoustou umělého světla.“ — Lesní terapie ve městě
„Pobyt v přírodě je nejen inspirativní, ale má také lékařský a psychoterapeutický potenciál. Prožitky v přírodě staví náš organismus zpět do původního funkčního kruhu člověka a prostředí, z něhož jsme vyšli. Skládáme tak dva dílky skládačky, které do sebe zapadají- tedy člověka a přírodu, do jednoho celku. Medicína, zabývající se vzájemným působením člověka a přírody, udržuje naše zdraví a podporuje nás v boji s nemocemi. Tyto účinky bychom přísně vědecky mohli popsat jako evolučně podmíněné, zdraví prospívající účinky přírody na člověka. Snad mi prominete, že místo téhle šroubované formulace raději používám srozumitelnější pojem a nazívám ho léčivým kódem přírody.“ — Léčivý kód přírody
„Procházky lesem napomáhají mimo jiné tomu, že se v kůře nadledvinek tvoří větší množství látky zvané DHEA (dehydropiandrosteron). Tato látka představuje jakýsi předstupeň jak mužského, tak ženského pohlavního hormonu a zvyšuje elasticitu cév, což vede k prevenci srdečních chorob a ochraně před infarktem srdce.“ — Lesní terapie ve městě
„Večerní a noční umělé osvětlení ve městě a našich bytech rozhazuje rytmus našich vnitřních biologických hodin a vede také k narušení hormonálních funkcí v těle, což přispívá mimo jiné ke vzniku rakoviny.“ — Lesní terapie ve městě
„Vlivem průmyslu a vytvářením betonových džunglí měst se stále více odpoutáváme od zdraví prospěšných přírodních látek, jako jsou například anionty a napomáháme tak rozvoji civilizačních chorob.“ — Lesní terapie ve městě
„Vypařování olejů (s terpeny) v nemocničních pokojích by mělo být pacientům nabízeno už jen proto, že často nemohou nemocnici opustit a sami se na lesní terapii vydat. Díky odpařování olejů by tak jejich tělo mohlo během noci cenné terpeny příjmat samo. Prospěch by z toho mohli mít hlavně pacienti s oslabenou imunitou a ti, kterým by zvýšení obranyschopnosti pomohlo při léčbě. Mezi takové pacienty patří i nemocní rakovinou.“ — Lesní terapie ve městě
„Život v městské aglomeraci a vliv průmyslové činnosti nás doslova odstřihl od našeho původního životního prostoru. Přírodní látky- anionty, půdní mikroby, terpeny lesního vzduchu a mnoho dalších- nám v každodenním životě chybí. Avšak člověk se v rámci evoluce vyvíjel vždy v přírodě nebo alespoň ve vztahu k ní. Jsme od přírody biofilové. Organismus člověka Homo sapiens už po statisíce let funguje pod vlivem přírodních látek. Připočítáme-li dobu našich starších předků, jako byli Homo erectus, dojdeme k číslu dva milióny let, během kterých byl člověk ve vzájemném vztahu s lesními terpeny a jinými účinnými látkami přírody. Pokud se podíváme na druhy, které žily ještě dříve, jako například Australopithecus, vzroste doba působení přírodního prostředí na více než čtyři milióny let. Příroda nás ovlivňovala nepředstavitelně dlouhou dobu. V tomto měřítku tedy člověk žije ve velkoměstech jen pár okamžiků. Není pochyb o tom, že vzdálení se organismu člověka od těchto přírodních látek je spoluzodpovědné za vznik různých nemocí. Pozitivní vliv našeho přirozeného životního prostoru, který neustále ničíme, našemu organismu jednoduše chybí. A do toho přicházejí chorobotvorné škodliviny.“ — Lesní terapie ve městě
Clemens G. Arvay knihy
2021 | Očkovat, nebo neočkovat proti koronaviru? |
2018 | Les léčí - Efekt biofilie |
2021 | Co nás má naučit koronavirus |
2019 | Léčivý kód přírody |
2020 | Lesní terapie ve městě |
Žánry autora
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Příroda, zvířata Psychologie a pedagogika Zdraví Ekologie, živ. prostředí
Štítky z knih
příroda rakovina, nádory lesy životní prostředí zdraví člověk a příroda rozvoj osobnosti, osobní rozvoj očkování pandemie civilizační choroby
Arvay je 2x v oblíbených.