Erich Paul Remark citáty

Erich Maria Remarque · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1898 - 1970

Citáty (169)

„Dobrá paměť je základem přátelství a zkázou lásky.“

„Dobro nadělá často více zkázy než prostoduchá zloba. (Černý obelisk)“

„Drsný věk. Mír se stabilizuje děly a bombardovacími letadly, lidskost koncentračními tábory a pogromy. Žijeme v přehodnocování hodnot. Dnes je útočník ochráncem míru, bitý a štvaný člověk kazimírem světa. A to existují celé národy, které tomu věří.“

„Fantazie neumí počítat. A cit čísly nezesílí. Počítá vždy jen do jedné. Do jedné, - ale to stačí, když to člověk skutečně cítí.“

„Fronta je klec, v níž člověk musí nervózně čekat na to, co se stane.“

„Charakter človeka spoznáme až vtedy, keď sa stane našim nadriadeným“

„I kdyby bylo bůhvíkde zabito statisíce lidí - když se jeden řízne do prstu, nebolí ho to proto míň.“

„Iba ten, kto je hlúpy v živote víťazí; ten druhý vidí priveľa prekážok a stane sa neistým skôr, než niečo začne. (Traja kamaráti)“

„Jak věčně jednotvárná a neměnná jsou slova lásky - a jak bohatá je naproti tomu stupnice nadávek!“

„Je pořád lepší čekat, než nemít nic, na co by člověk mohl čekat.“

„Je to můj přitel,“ řekl jsem dívce, „Kamarád z války. Jediný člověk, co znám, který si z velkého neštěstí udělal malé štěstí. Neví už, co se životem, a proto se jednoduše raduje, že ještě žije. (Tři kamarádi)“

„Je to tak zvláštní, jak křivolaké cestičky někdy volíme, jen abychom neukázali, co opravdu cítíme! (Noc v Lisabonu)“

„Je typické, že když člověk propadne panice, má dojem, že odevšad na něj míří reflektory a celý svět nemá na práci nic jiného než ho hledat. (Noc v Lisabonu)“

„Jen ten, kdo se vždycky vrací ke své samotě, zná štěstí pospolitosti. (Tři kamarádi)“

„Jenom jednoduché věci nikdy nezklamou. A štěstí se má začít hledat úplně dole při zemi.“

„Jsme opuštění jako děti a zkušení jako stáří lidé, jsme suroví a smutní a povrchní - myslím, že jsme ztraceni.“

„Jsou krásné, tyhle ženy, které nám zabránily stát se polobohy tím, že z nás dělají otce rodin, měšťáky, stroje na vydělávání peněz, když nás zajaly, nachytaly na iluze, že z nás udělají bohy. Nejsou krásné?“

„Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním - malým krůčkem ke konci. (Tři kamarádi)“

„Každý člověk je pro někoho dobrým člověkem, a pro jiného pravým opakem.“ — Čas žít, čas umírat

„Každý prožitý den zkracuje o den i tvůj život.“ — Černý obelisk

„Kdo nic nečeká, není zklamán - to je dobrá základna. Všechno, co přijde potom, je už přídavek navíc...“ — Vítězný oblouk

„Kdo sám nežízní, je mírumilovný.“

„Kdo vyl z ráje jednou vypuzen, nemůže nikdy zpět. (Cesta zpátky)“

„Když člověk viděl tolika mrtvých, nemůže už pochopit tolik bolesti pro jediného.(Na západní frontě klid)“

„Když je člověk v nebezpečí, jeho smysly nabudou na ostražitosti. (Noc v Lisabonu)“

„Když jsme se v poli zúčastňovali na rozkaz bohoslužeb a duchovní různých vyznání se modlili za vítězství německých zbraní, uvažoval jsem často o tom, že se přece právě tak angličtí, francouzští, ruští, američtí, italští a japonští duchovní modlí za vítězství zbraní svých zemí, a Boha jsem si představoval jako nějakého uspěchaného spolkového předsedu v časové řízení, zejména když se k němu modlily dvě soupeřící země stejného vyznání. Pro kterou se měl rozhodnout? Pro tu, která má víc obyvatel? Nebo pro tu, která má víc kostelů? A jak to bylo s jeho spravedlností, když nechal jednu zemi vyhrát a druhou prohrát, ačkoliv i tam se pilně modlili?“

„Když my bombardujeme nějaké město, je to strategická nutnost; když to dělají druzí, pak je to odporný zločin.“ — Čas žít, čas umírat

„Když se konečně něčemu doopravdy naučíme, jsme už moc staří, aby nám to k něčemu bylo.“

„Koľko len žiaľu sa zmestí do očí, do dvoch malých otvorov, ktoré možno zakryť palcom.“

„Konec může být dobrý jen tehdy, když všechno předtím bylo špatné. Takže špatný konec je mnohem lepší.“