Jane Goodall citáty

Citáty (7)

„Hluboce to na mne působilo, když jsem pracovala v kráteru měsíc předtím, než se mi narodil syn. Nemohla jsem se smířit s představou, jaké je to plýtvání energií a životy. Vždyť pakoní matka nosí své mládě tak dlouho, konečně je porodí, a pak, než se naděje, je ten maličký zázrak mrtvý, aniž měl vůbec možnost žít. Je to hanebně nevědecký přístup k pozorování přírody, ale těhotné ženy mají právo na své představy. A soucit, v rozumných mezích, není nikdy na škodu. I ta nejoddanější milovnice koček jistě věnuje trochu citu mrtvému ptáčeti, kterého jí její miláček tak hrdě složil na podlahu, ale kočce to asi nebude mít za zlé. A přitom její kočka, na rozdíl od tolik odsuzované hyeny, rozhodně nepotřebuje lovit proto, aby si opatřila potravu.“ — Nevinné bestie

„Je škoda, že si Grublin nebude pamatovat ty noci, které strávil u doupěte Zlaté trávy. Často usnul, když se díval na vycházející měsíc nebo na hvězdy, a jestliže se probudil, slyšel kolem sebe bučivé, hýkavé hlasy pakoní nebo podivné volání vyjících šakalů nebo třeba „úúúú-hap“ nějaké hyeny běžící kolem. Dělala jsem ovšem, co jsem mohla, aby se neprobudil, protože to rušilo moje pozorování. Jestliže se tedy začal vrtět, snažila jsem ho ukolébat znovu k spánku písničkou. Když se přitom někdy mezi hyenami něco dělo, prostě jsem své pozorování na magnetofon nazpívala. Když jsem si pak druhý den pásek přehrávala, bylo to někdy k popukání. Představte si například něžnou melodii Brahmsovy Ukolébavky: „Bloody Mary jde, obličej a krk rudý od krve, v tlamě nese nohu“, nebo nápěv písně „Rock-a-bye Baby“ s textem: „Nelson se hystericky hihňá, dvojčata mu olizují penis.“ — Nevinné bestie

„Jen když porozumíme, probudí se v nás zájem. Jen když se v nás probudí zájem, můžeme pomoci. Jen když pomůžeme, dočkáme se všichni záchrany.“

„Má-li člověk vůbec v životě poznat NADĚJI, musí se cítit silný a získat dojem, že jeho snažení přineslo výsledek.“ — Kniha o naději

„Mám v paměti rovněž jeden krásný, živý obrázek Nelsona. Jeho postava se rýsuje proti zapadajícímu slunci, lemovaná zlatou svatozáří, jak se až po kolena brouzdá zářivě růžovými kvetoucími tra- vinami. „Úúúú-hap! Úúúú-hap!" prozpěvuje si tiše sám pro sebe a roztančené jezerní mušky nad ním, to jsou stovky stříbrných světýlek na temném pozadí úbočí kráteru.“ — Nevinné bestie

„Tisíce lidí, kteří se pokládají za milovníky zvířat, zasedají několikrát denně ke stolu, aby si vychutnali maso tvorů, kterým byla nejprve odepřena možnost radovat se ze života a kteří posléze podstoupili děsivé utrpení a hrůzy na jatkách.“

„Zdědili jsme Zemi od svých předků, ale půjčili jsme si ji od svých dětí“ — Kniha o naději