Jodi Picoult citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1966

Citáty (174)

„Chtěla jsem, aby mi pod srdcem něco rostlo. Chtěla jsem dýchat, jíst, rozkvétat pro někoho jiného.“

„Chtěla, aby ji odnesl pryč odsud, aby ji znovu objal, aby jí řekl, že dva světy lze pohledem a dotekem spojit. Chtěla, aby řekl, že patří k němu, že on patří k ní a že tohle je to jediné, na čem skutečně záleží. Chtěla, aby řekl, že milujete-li někoho tak silně a horoucně, je v pořádku dělat věci, o kterých víte, že jsou špatné.“

„I kdyby se k vám všichni otočili zády, i kdybys už nikdy neměla vidět přátele ani rodinu, bude svět jenom s ním a vaším dítětem tak plný, že se tam nic jiného nevejde, protože bude plný lásky.“

„I když jste na zárodek kladli morální hodnotu, nemohli jste mu dát práva, pokud byste je zároveň upírali ženě, která tentýž zárodek nosí. Možná ta otázka nezněla, kdy se ze zárodku stává člověk, ale měla znít: Kdy přestává být lidskou bytostí žena?“

„I ta nejhorší příšera, může být jednoho dne vzdálenou vzpomínkou. (Vypravěčka)“

„Jak by mohl sdělit člověku, který Emily nikdy neviděl, že vždycky voněla jako déšť, nebo že se mu sevřely útroby pokaždé, když ji pozoroval, jak si rozčesává vlasy? Jak by mu mohl popsat, jaké to bylo, když za něj dokázala dokončit větu, nebo když pili z jednoho hrnečku a ona schválně tiskla rty na stejné místo jako on? Jak by mu dokázal vysvětlit, že ať spolu byli ve školní šatně, nebo třeba v bazénu nebo v lesích oblasti Maine, vždycky se cítil doma tam, kde s ním byla Emily?“

„Jak může člověk sbalit svůj život jen tak do kufru?“

„Jak si někdo může začít myslet, že musí ničit, když nemůže zachraňovat? A viníte pak jeho, nebo viníte lidi, kteří mu tohle přesvědčení měli rozmluvit?“

„Jak vlastně víš, že šlo o skutečnou lásku, když nemáš srovnání?“

„Jde o to, že když tě někdo opustí, může to být míň o tobě a víc o něm.“ — Kéž bys tu byl

„Je možné vyjmout člověka z divočiny, ale není možné vyjmout divočinu z něho.“

„Je možné, že jak stárnete, přestává se vám po druhých tolik stýskat? Možná když vyrostete, soustředíte se na to, co máte, ne na to, co vám chybí. (Čas odejít)“

„Je to asi ta nejtěžší věc na pochopení: jak je možné, že i hrůza člověku zevšední?“

„Jediné obludy, které jsem kdy znala, byli lidé.(Vypravěčka)“

„Jediný způsob, jak se dá z tohohle pekla dostat, je v podobě popela, který vyletí těmi komíny.“

„Jednou se mě bratr zeptal, jestli bych si vzal lék proti Aspergerovi, kdyby existoval. Řekl jsem mu, že ne.“

„Jestli mě poslední měsíce něco naučily, tak to, že přátelství je jako kouřová clona. Lidé, o kterých si myslíte, že jsou tu pevně s vámi, jsou jenom přelud; a pak se zadíváte pozorněji a zjistíte, že vaší podstatou a základnou, která vás drží, jsou ti, co jste je brali jako samozřejmost. ( Velké maličkosti )“

„Jizvy jsou mapou vedoucí k bolesti, kterou v sobě člověk pohřbil příliš hluboko, než aby si ji pamatoval. (Vlk samotář)“

„Jsem jediný člověk na světě, jehož matka zemřela dvakrát?“ — Kéž bys tu byl

„Jsem lepší matka, protože mám své psaní, a jsem lepší spisovatelka, protože mě mateřství vytvarovalo.“

„K čemu je osobní vítězství někomu, kdo celý život ztrácí sám sebe pro větší dobro všech ostatních?“

„Každá z těch vzpomínek je jako papírový květ, který vytáhne kouzelník z rukávu: nejdřív není vidět, ale vzápětí se rozloží na velkou květinu a člověk uvažuje, jak mohl zůstat tak dlouho schovaný. A stejně, jako ty papírové květy, jakmile se vzpomínka jednou vynoří, není možné ji už znovu schovat.“

„Každé dítě se rodí krásné. Zoškliví teprve tím, co do něj projektujeme.“

„Každý máme ve svém nitru nějakou příšeru; každý máme ve svém nitru i někoho svatého. Otázkou je, kterého z nich živíme víc a který toho druhého přemůže. (Vypravěčka)“

„Kdyby mohli zastánci života zabránit potratům tím, že zvýší daně a nabídnou se jako adoptivní rodiče, udělají to? Pokud zastánci volby věří, že ženy mají mít možnost rozhodovat se bez nátlaku zvenčí, vzdají se části svého příjmu, když tyto ženy ohrožené chudobou nechtějí těhotenství ukončit?“

„Kdybych psala jenom o tom, co znám, moje kariéra by byla krátká a nudná.“

„Když člověk dokáže oddálit nevyhnutelné, je to vždycky lepší. Proto predátor svou oběť vždycky pronásleduje. Není to pohrávání si s potravou, jak si někteří lidé myslí. Jde o to, aby se u lovce a oběti srovnala hladina adrenalinu. Přijde ale okamžik, kdy už není možné čekat. Zaslechnete srdce oběti bít ve vlastní hlavě a to je poslední myšlenka, kterou se vám podaří vědomě zachytit. Jakmile převládne pud, stává se z vás pozorovatel, sledujete své druhé já, jak trhá maso, aby našlo ten nejlepší kus. Vpíjíte se do strachu oběti, ale ten chutná jako vzrušení. Nemáte minulost, budoucnost, soucit ani duši. Ale to jste věděli už předtím, než jste se do toho pustili, ne?“

„Když člověk najde dívku, do které se zamiluje, rozeznějí se mu v hlavě zvony a v duši se mu rozzáří ohňostroj...“

„Když člověku vezmou svobodu, asi ji potom vnímá spíš jako poctu, ne jako nárok. (Vypravěčka)“

„Když jsem s tebou, přestane být svět problém, který nemůžu vyřešit. Pojď se mnou prosím tě na ples, protože ty jsi moje hudba...“