Jodi Picoult citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1966

Citáty (174)

„Pravda je daleko horší než příběh. Někteří z těch co přežili, jsou schopní hovořit jen o tom, co se tehdy stalo.Chodí do škol, muzeí a chrámů a vyprávějí. Myslím, že je to způsob, jak chtějí najít nějaký smysl.Pár z nich jsme slyšela tvrdit, že to vnímají jako svoji odpovědnost, možná i důvod, proč žít.....Zbraně, které má autor v tomto případě k dispozici, nefungují. Některá slova jako by přílišným užíváním ztratila tvar. Třeba láska.Mohu napsat slovo tisíckrát a pro každého bude představovat něco jiného. Proč se snažit vypsat na papír pocity, ketré jsou příliš propletené, obrovské a ohromující, než aby se se daly spoutat abecedou?Láska není jediné slovo, které selhává.Stejné je to i s nenávistí. Válkou.A nadějí.Ano, nadějí.. Proto jsem svůj příběh nikdy nevyprávěla. Když člověk něco takového prožije, je mu jasné, že neexistují slova, která by to dokázala aspoň přibližně popsat. A i kdybych to udělala, ostatní nemohou nikdy porozumět.“

„Proč máš dojem, že musíš mluvit, abys něco řekla?“

„Proč se lidi tak bojí umírání? To je snadné. Je pro nás totiž hrozně těžké představit si svět bez nás.“ — Kniha dvou cest

„Proč se snažit vypsat na papír pocity, které jsou příliš propletené, obrovské a ohromující, než aby se daly spoutat abecedou? Když člověk něco takového prožije, je mu jasné, že neexistují slova, která by to dokázala alespoň přibližně popsat. A i kdybych to udělala, ostatní nemohou nikdy porozumět.“

„Prosím. Je to přání umírajícího člověka, dožaduje se. Nebo možná přání člověka, který chce zemřít. V tom žádný rozdíl není. “ — Vypravěčka

„Přátelé se k tobě můžou otočit zády. Ale víš, co je nejlepší, když máš ségru? Ta je navždycky. (Velké maličkosti)“

„Přemýšlel jsi někdy o tom, o jakých zvířatech se nikdy nedozvíme? Mám na mysli ty, která to nezvládla?“ — Kéž bys tu byl

„Přesně takhle jsem se cítila. Jako bych byla v malé loďce unášené uprostřed velkého, širého oceánu. Bez motoru a bez vesel.“ — Kéž bys tu byl

„Při pohledu na ni jsem pochopila, proč matka dokáže hladovět, aby dítě nakrmila, proč si pro něj vždycky najde čas a má pro něj v náruči místo, proč dokáže být tak měkounká, aby posloužila jako polštář, a zároveň tak silná, aby pohnula nebem i zemí.“

„Příběhy vždycky přežívají své autory.“

„Příroda má úžasný způsob, jak vás přimět přijmout skutečnost. Pokud chcete, můžete sedět a plakat, ale nejspíš vás někdo zabije, protože jakmile se začnete ztrácet ve svém smutku, přestanete být ostražití. (Vlk samotář, s. 409)“

„Rodičovství znamenalo, že jste se probudili s mýdlovou bublinou v dlani a řekli vám, že ji máte držet, když skáčete padákem z omamující výšky, šplháte na nejvyšší hory a stojíte v první bojové linii v bitvě. A vy jste tu bublinu chtěli jenom někam pečlivě schovat, do bezpečí před přírodními katastrofami, násilnostmi, předsudky a sarkasmem, ale neměli jste na vybranou. Žili jste den za dnem ve strachu, že vám před očima praskne, nebo že ji rozbijete vy sami. A věděl, že ve chvíli, kdy se ztratí ta bublina, ztratí se i on...(Záblesk života)“

„Rovnoprávnost znamená chovat se ke každému stejně. Rovnost znamená brát v potaz odlišnosti, aby všichni měli šanci uspět. To první zní fér, to druhé fér je. Jako když dáte stejný vytištěný test dvěma dětem. Ale pokud je jedno z nich slepé a druhé vidí, už to rovné není. (Velké maličkosti)“

„Sloní matky ty lidské strčí s přehledem do kapsy.“

„Sluch je smysl, který odchází poslední.“ — Kéž bys tu byl

„Slyším za sebou vodu ve fontánce a myslím na tok vod, jak se zvedá jako pára, promění se laškovně v mrak a vrátí se jako déšť. Řekli byste, že padá? Nebo se jenom vrací domů? (Velké maličkosti)“

„Smyslem cestování s někým z domova je, abyste si uvědomovali, odkud jste přišli, abyste měli důvod odejít, když se začnete ztrácet ve světlech Paříže nebo v majestátnosti safari a pomalu si říkáte: Co kdybych prostě zůstal?“ — Kéž bys tu byl

„Snaha uchvátit moc, pomstít se nebo získat lásku - to všechno byly jen různé formy hladu. Čím větší je ta prázdnota ve vás, tím zoufaleji se ji snažíte zaplnit. (Vypravěčka)“

„Svět se může změnit mezi dvěma údery srdce, život není nikdy absolutní...“ — Kéž bys tu byl

„Ta otázka ve skutečnosti nezní, jak jsem mohl opustit tenhle svět a vydat se do lesa. Je to celé o tom, jak jsem se přiměl vrátit zpátky.“

„Ten vzdech, který se vám vzdouvá v hrudi, ten oheň v žaludku, když se vám milovaný muž zlehka otře o paži, zvuk jeho hlasu hladící po duši - nemohly by i takové věci spojit muže a ženu navždy?“

„To je paradox ztráty: Jak je možné, že něco, co je pryč, nás dokáže tak strašně tížit? -Vypravěčka“

„Toužila se dostat k Jamesovi co nejblíž, až pod jeho kůži, stát se jeho součástí, aby se tak zbavila vlastních myšlenek a starostí.“

„Trošku s překvapením jsem si uvědomila, že po všech těch letech, po té dlouhé době, ho pořád znám - morseovku našich polibků, místo na zádech u pasu, kam doputuje rukama, jaké to je prohrábnout se mu vlasy.“

„Ukázalo se, že peklo není v tom, když sledujete, jak lidem, které milujete, někdo ubližuje; peklo přichází až ve druhém jednání, když je příliš pozdě něco zastavit (Desátý kruh).“

„Uklidněte se, normální matky. Už to, že si děláte starosti, jestli jste dostatečně dobré matky, znamená, že jimi jste. (Nejsem jako vy)“

„Uprostřed nejhlubší noci mi říkala, že mě bude milovat, dokud měsíc nespadne z nebe.“

„V divočině by mládě mladší dvou let bez matky nepřežilo. V divočině je matčiným úkolem naučit svou dceru vše, co potřebuje, aby sama mohla být matkou. V divočině matka s dcerou zůstávají spolu, dokud jedna z nich nezemře.“

„V jednu chvíli si uvědomíte, že můžete plánovat sebelépe, organizovat sebepečlivěji, ale pořád jste vydaní na milost chaosu.“

„V našem světě, nebudou žádné středníky. Ať je to tečka nebo čárka, ale ať se rozhodne.(Vypravěčka)“