Josef Váchal citáty
česká, 1884 - 1969
Citáty (3)
„Bylo mi hořko, když jsem vzpomněl bohopustého podvodu, prováděného úsilím o novou výtvarnou formu tam, kde umění má přinášeti pravdu, podvodů v současné dnešní době; přemýšlel jsem o osudu tak mnohých slavných pláten, až, nehledě k tomu, že záhy zčernají, vystřízliví příští generace z modního opilství, vsugerovaného jim nemocnými autory jako jediný možný vkus doby; vzpomenul jsem řady oněch neznámých, nikoliv celníků primitivů, ale civilisovaných, prostých a upřímných lidí, zvěčňujících krásu, jíž brala se jejich duše v individuelním, leč poctivém projevu. Přemýšlel jsem, které kusy z moderního francouzského umění, moha voliti mezi nimi a náčrtníkem tohoto četaře, bych zavrhl vzdor jejich peněžité ceně. Závidím podnes majiteli onoho skizáku!“ — Malíř na frontě: Soča a Italie 1917-18
„Cesta až ke kapličce, odkud nahoru k Strážovu, vrchu, stoupati počala, byla stále horší a horší; dal jsem se do mocného proklínání lidí obec tvořících a pro vzájemné dobro ničeho nepodnikajících. Byl bych zlořečil ještě dále, potkali jsme však bílého psa, pološpiclíka s nohou přeraženou a pouze na kůži jemu visící; i přestal jsem klíti, neboť v takových chvílích, vida bezmocnost tvora na zemi se pohybujícího a o mnohou radost, jiným popřátou, zkráceného, sevře se nitro mé žalem a již více ani Stvořiteli zlořečiti nemohu a nedovedu; všechny theorie Karmy a znovuzrozování nejsou mi dostatečně silnými, aby podepřely rozum v nějakou spravedlnost a cestu citu dalšímu zabránily; stávám se pouze mlčícím vlkodlakem s nadějí, že jedenkráte účastníkem oné mohutné reformy o bezbolestnost všem tvorům na zemi žijícím usilující se stanu, v životě jiném a silnějším. (Cesta Slovenskem)“
„Jest ostatně věcí přirozenou, že všude tam, kde zájmy lidské střetnou se s přírodními, krása hyne; les ustupuje polím, příbytky opeřenců domovům tvorů na pevných nohách a skály v štěrk mění svou tvářnost; co však nejnerozumnějším činem lidským zůstává, je zasahování do vlastní činnosti přírodní tam, kde živelná dění, málo posud a částečně jen člověkem ovládaná, samy prospěšný nakonec stav zemi vytvářejí, třeba spočátku působení jich zhoubným býti se zdálo.“
Josef Váchal - knihy
Žánry autora
Dobrodružné Komiksy Literatura faktu Romány Literatura česká Poezie
Štítky z knih
první světová válka (1914–1918) eseje psi strašidla deníky ekologie dopisy korespondence Šumava zfilmováno
Váchal je 36x v oblíbených.