Katja Millay citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká

Citáty (41)

„Stěžovat si na rodiče někomu, kdo je nemá, je jako stěžovat si, že vás tlačí boty, někomu, kdo chodí bosý po střepech. - Moře klidu“

„Takže Oreo můžu, ale ostatní balené čokoládové sušenky s půl roční zárukou jsou úplně někde jinde. Život je moc krátký, než abych si ho kazila něčim takovým. Věřte mi, vím to. - Moře klidu“

„Umírám? - Myslím, že to přežiješ. Proč? - Protože se se mnou dělíš o sladké. To je, jako bys mi dávala svůj život. Určitě umírám. - Moře klidu“

„Umírání není tak hrozné, když už ho máte jednou za sebou. A já mám. Smrti už se nebojím. Bojím se všeho ostatního.“

„V posledních několika letech jsem strávila strašně moc času čtením knih a sledováním filmů, ve kterých když umřete, vrátí vás mezi živé a součástí dohody jsou nadpřirozené schopnosti. Promiň, nezískala jsi sice věčný pokoj a mír, ale s prázdnou od nás neodejdeš! Můžeš se vrátit zlomená a divná, ale dostaneš za to kosmickou kompenzaci, jako třeba schopnost číst lidem myšlenky, mluvit s mrtvými nebo poznat lež. Nebo něco stejně úžasného. Já nejsem schopná ani ovládat živly. (Moře klidu)“

„Váha reality mě mačká k zemi tak silně, že si některé dny říkám, jak je možné, že jsem vůbec schopna se zvednout na nohy a jít. - Moře klidu“

„Ve světle nových cílů vedoucích k mému polepšení se hodlám poprat se svým strachem, že budu stažen zaživa z kůže, a jedu k ní. Hned. - Tak to hodně štěstí. (Moře klidu)“

„Voda. Tentokrát fakt, přisahám. - Moře klidu“

„Zmatek a zvědavost ze mě udělaly hlupáka, protože zcela proti zdravému rozumu zvedám hlavu a dívám se mu do očí z větší blízkosti než kdy dřív. - Moře klidu“

„Žasnu, jak se lidi pořád bojí, co se jim může ve tmě stát, ale za bílého dne nebezpečí nikdo nevidí. Jako by slunce poskytovalo nějakou dokonalou ochranu před vším zlem. Neposkytuje. Jen vám našeptává, omámí vás teplem a pak vámi mrští ksichtem o zem. Denní světlo vás před ničím neochrání. Špatné věci se dějí neustále, nečekají, až budete po večeři.“

„Žiju ve světě bez kouzel a zázraků. Ve světě, kde nejsou jasnovidci ani nadpřirozené bytosti, žádní andělé ani superkluci, kteří by tě mohli zachránit. Ve světě, kde lidé umírají, hudba se rozpadá a věci jsou na nic. Váha reality mě mačká k zemi tak silně, že si některé dny říkám, jak je možné, že jsem vůbec schopná se zvednout na nohy a jít.“