Rebecca Marie Chambers citáty

Becky Chambers · pseudonym

americká, 1985

Citáty (8)

„... Jak se mám na tohle ptát ostatních, když tu otázku nedovedu samo zodpovědět?“ ... „Jak můžu lidem tvrdit, že jsou dost dobří, když já si tak nepřipadám?“ Modlitba pro samorostlé


„Nikdy jsem se nepovažovalo za problém,“ špitne. „Není to zrovna příjemný pocit, že?“ ... „A vůbec nad sebou jako nad problémem nepřemýšlej,“ nabádá Echo starostlivě. „Jestli proti tobě něco mají, je to jejich problém. A vlastně to vůbec nesouvisí s tebou osobně. Oni jen… nechápou, co jsi zač. Nebo jim možná nepasuješ do té jejich víry a toho se bojí. Kvůli strachu z neznámého se někdy chováme jako pitomci.“ Modlitba pro samorostlé


Jak by on mohl mluvit o válce? ... nic víc než příběh, něco, co se dělo lidem, které neznal, na místech, která nikdy nenavštívil. Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu


Je těžké připisovat hodnotu objevům, když jste ještě neodhalili parametry reality. S pokorou a nadějí


Myslím, že domov může existovat jen v daný okamžik. Něco zároveň nalezeného i vytvořeného. Vždycky je v rámci běhu světa dočasný, ale přesto nepostradatelný. S pokorou a nadějí


Pocity jsou relativní. A v jádru jsou stejné, i kdyžvycházejí z různých zážitků a používáme na ně různá měřítka. - Šéfdoktor; Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu


Pravdou je, Rosemary, že jsi schopná čehokoli. Dobrého i zlého. Vždycky jsi byla a vždycky budeš. S tím správným popostrčením bys i ty mohla dělat strašlivé věci. Temnotu máme v sobě všichni. ... To jediné, Rosemyry, co můžeš udělat - to jediné, co můžeme všichni udělat -, je pustit se místo toho do práce na něčem pozitivním. Je to rozhodnutí, které musí učinit každý sapient každý den ve svém životě. Vesmír bude takový, jaký si ho uděláme. Je na tobě, aby ses rozhodla, jakou budeš hrát roli. - Šéfdoktor; Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu


Většinu dní, když vstanu, nemám ani tušení, co dělám. - Rosemary; Dlouhá cesta na malou, rozzlobenou planetu