Tarjei Vesaas citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

norská, 1897 - 1970

Citáty (2)

„„Někdo chodí po lese! A zanechává za sebou stopy jako tenká příď lodi. V mém lese. Tady, kam nikdo dřív nesměl, sem přišel jen déšť a slunce, aby u mne přebývalo – Kdo řekl, že si to přeji, toto šlapání po mých pěšinách, tuhle nepatrnou vůni, která vychází z mladého stvoření? Jsem ten, jenž ztratil; ve šťastné chvíli, když jsem spal, přišel někdo a urval mi srdce, a hraje si s ním ve smavých stráních. To těžké, bohaté jaro! Když jsem byl samovládcem jako nikdo a žádný květ nestál pod křovinami, - má býti mým posledním takovým jarem? Plní mne pláč pro to, co mám opustit. A chvěji se proto, co mám dostat. Nikdo není tak vyčerpán jako já teď pochybnostmi. Hledím na svůj les, naposled, a chodím průseky a volám a toužím – po tom, co mi léto přinese do klína!““

„Tichým večerem zaduje vítr. Žádný obyčejný vítr, tohle je horký a temný vítr z neznámých hlubin, který nosí člověk v sobě.“