Thornton Wilder citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1897 - 1975

Citáty (12)

„„Je třeba milovat život, abychom jej mohli žít, a je třeba život žít, abychom jej mohli milovat.““

„„Morem rodinného života jsou rady.““

„„Rady jsou jako obnošené šaty - nemáme je rádi, ani když nám padnou.““

„Byli krátko v jeho službách a mlčenlivost těchto tří byla malým jádrem smyslu ve světě plném chvástavých, vždy jen sebe omlouvajících žvanilů.“ — Most Svatého Ludvíka krále

„Dnes je všeobecně rozšířené mínění, že dospělí muži neprolévají slzy. Já sám dost často pláču, ale nikdy nebrečím.“

„Historiografie je plánování minulosti.““

„Je možné, aby dva lidé byli stejně nadaní, stejně krásní, ale není možné, aby se dva lidé stejně milovali. (Most Svatého Ludvíka krále)“

„Každý jiný na jeho místě byl by si řekl s tajnou radostí: Deset minut později, a já sám...! Ale jiná myšlenka navštívila bratra Junipera: Proč se to přihodilo právě těmto pěti? Je-li vůbec nějaký záměr ve vesmírném dění, je-li vůbec nějaká osnova v životě člověka, pak je jistě možné objevit je tajemně skryté v těchto pěti tak náhle přeťatých životech. Buď žijeme náhodou a náhodou hyneme, anebo žijeme podle skrytého plánu a také hyneme podle něho. A v tomto okamžiku usmyslil si bratr Juniper, že prozkoumá skrytý běh života těchto pěti osob, které právě letěly vzduchem, a že vyslídí smysl jejich náhlého skonu.“ — Most Svatého Ludvíka krále

„Obecenstvo, pro které básníci tvoří mistrovská díla, není z tohoto světa.“ — Most Svatého Ludvíka krále

„Rozkoš nebyla mu více věcí prostou jako jídlo a pití; láska z ní udělala přesložitou věc. (Most Svatého Ludvíka krále)“

„V jeho obraznosti nebylo místa pro novou oddanost, ne snad proto, že by jeho srdce bylo menší než Manuelovo, nýbrž proto, že byl hruběji srouben.“ — Most Svatého Ludvíka krále

„Víra ve znamení poskytuje našim milým Římanům – od metaře až po konzula – vágní pocit bezdůvodného optimismu a zároveň je prostupuje mlhavým strachem; strachem, jenž nemobilizuje k činům a neaktivizuje důmysl, nýbrž ochromuje. Snímá z beder lidí nepolevující povinnost stavět, neustále stavět svůj vlastní Řím. Víra v omina k nám přišla schválená a posvěcená zvykem našich předků, dýše pocitem bezpečí našeho dětství; hoví pasivitě a utěšuje neschopnost.“