Most Svatého Ludvíka krále přehled
Thornton Wilder
Thornton Wilder je z velké generace amerických romanopisců, kteří vstupovali do literatury ve dvacátých letech. Jeho novela Most Svatého Ludvíka krále, která vyšla v roce 1927, vzbudila mezi čtenáři obrovský ohlas, během jediného měsíce se objevilo šest dalších vydání. Autor se ve své novele volně inspiroval dílem Prospera Mériméa Kočár svátosti oltářní. Rámcový příběh o neštěstí, které se událo v osmnáctém století nedaleko peruánského města Limy, je pro Wildera výchozím bodem k zamyšlení nad věčnou otázkou, co určuje běh lidského života.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2001 , AcademiaOriginální název:
The Bridge of San Luis Rey, 1927
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Most Svatého Ludvíka krále. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Byla jsem docela překvapena - jednak schopností autora psychologicky postihnout různé typy a charaktery, ale zejména jistou dávkou humoru a ironie, s jakými Wilder psal o peruánském životě začátku 18. století, o vazbách této kolonie s "mateřským" Španělskem, o roli místokrále, o divadelním provozu těch let atd.
A udivil mne i docela svobodomyslný a výsměšný pohled na tehdejší roli katolické církve v této zaostalé a porobené zemi:
"V Limě žilo cosi, co bylo zabaleno do mnoha loktů fialového brokátu, z něhož vyčuhovala veliká odulá hlava a dvojice perleťových rukou: a to byl arcibiskup. Z kulaťoučkých masíček vyhlížela dvojice černých očí, plných špatné nálady, laskavosti a chytrosti. Zvídavá vroucí duše byla uvězněna v této spoustě tuku, ale protože si nikdy nedovedla odepřít bažanta, či husu, či každodenní nástup římských vín, byla svým vlastním krutým žalářníkem. Někdy se kajícně zahleděl do své tloušťky, ale bolest výčitek byla méně pronikavá než bolest půstu a hned v zápětí zase dumal nad tajuplným poselstvím, jenž pečeně posílala salátu. A aby se potrestal, vedl v každém jiném směru život vskutku příkladný ... Arcibiskup věděl, že většina peruánských kněží je čistá sebranka. Bylo potřebí vší jeho vybrané epikurejské výchovy, aby v této věci nic nepodnikal; opět a opět musil si opakovat své zamilované poznatky: že bezpráví a neštěstí jsou na světě stálými veličinami; že teorie pokroku je klam; že chudí, již nikdy nepoznali blahobytu, jsou bez citu pro neštěstí. Jako všichni bohatci nemohl nikdy uvěřit, že by chudí skutečně mohli trpět. Jako všichni vzdělanci byl přesvědčen, že jenom člověk sčetlý o tom ví, když je nešťasten."
Nejvíce mne však zaujalo vyprávění o tom, jak se františkán bratr Juniper snažil sestavit statistický důkaz o ceně lidských životů na základě číselného obodování dobroty, zbožnosti či užitečnosti každého zkoumaného člověka, a pak: "Sčetl tato indexová čísla obětí a srovnal součet se součtem indexových čísel zachráněných: ukázalo se, že mrtví byli pětkrát lepší zachráněných. ... Roztrhal své výpočty a hodil je do vln ... Rozpor mezi vírou a skutečností je opravdu větší, než se domníváme."
Hezkou knížku (vydání z roku 1930) zdobí též zajímavé ilustrace malířky Toyen - trochu naivní a ne ještě tak vybroušené, jako její pozdější tvorba, ale přesto cenné.
Náhoda nemá dobrú povesť. Akosi nesedí s našou túžbou po kontrole. Ach, aké by to bolo krásne držať volant pevne v rukách a umne manévrovať na ceste životom. Zastaviť sa pred mostom, ktorý sa čoskoro zrúti... Ale bola to náhoda, že päť ľudí vkročilo na most pred bratom Juniperom. Skláňam sa pred princípom náhody, pred tou presilou, ktorej však nie som ochotný obetovať. Bôžikov a modiel už bolo dosť.
Je čas dospieť.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (4)
„Každý jiný na jeho místě byl by si řekl s tajnou radostí: Deset minut později, a já sám...! Ale jiná myšlenka navštívila bratra Junipera: Proč se to přihodilo právě těmto pěti? Je-li vůbec nějaký záměr ve vesmírném dění, je-li vůbec nějaká osnova v životě člověka, pak je jistě možné objevit je tajemně skryté v těchto pěti tak náhle přeťatých životech. Buď žijeme náhodou a náhodou hyneme, anebo žijeme podle skrytého plánu a také hyneme podle něho. A v tomto okamžiku usmyslil si bratr Juniper, že prozkoumá skrytý běh života těchto pěti osob, které právě letěly vzduchem, a že vyslídí smysl jejich náhlého skonu.“
„Obecenstvo, pro které básníci tvoří mistrovská díla, není z tohoto světa.“
„Byli krátko v jeho službách a mlčenlivost těchto tří byla malým jádrem smyslu ve světě plném chvástavých, vždy jen sebe omlouvajících žvanilů.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Ocenění knihy (1)
1928 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
Kniha Most Svatého Ludvíka krále v seznamech
v Přečtených | 60x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 33x |
v Chystám se číst | 45x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
láska 19. století zfilmováno 18. století americká literatura hledání smyslu života Pulitzerova cena Peru historické romány
Autorovy další knížky
1997 | Březnové idy |
1976 | Devět měst |
1958 | Most Svatého Ludvíka krále |
1974 | Osmý den |
1985 | Naše městečko |
Krásná kniha o různých podobách lásky a o zcela zásadních proměnách v lidském nitru, které zvenčí vůbec nemusí být vidět. Přeloženo skvostnou češtinou (jeden člověk "byl hruběji srouben" než druhý, třetí "karbaníval do bílého rána"...)
A jeden detail má dnes nový význam: Ani bratr Juniper, když lidem přiděloval index dobroty, index náboženské horlivosti a index užitečnosti pro rodinu a když pak tyto indexy sčítal, součty srovnával s dalšími indexy atd. atd., ani Wilder, když si to vymýšlel, asi netušili, že jednou se z podobných absurdit stane v sociologii, antropologii a jinde celý průmysl, kde se budou udělovat granty, vybavovat laboratoře... Inu ironie dějin.