Tomáš Halík citáty

česká, 1948

Citáty (40)

To, co nás (v Česku) obklopuje, není „ateismus“, ale spíš naprostá nevzdělanost v této oblasti, která je semeništěm předsudků, intolerance a naprosté nepřipravenosti orientovat se v jedné z velmi důležitých oblastí současného světa.


To, že je ústředním symbolem křesťanství kříž, a ne zpodobení zmrtvýchvstání, není zřejmě dáno jen tím, že událost vzkříšení a vzkříšený Ježíš by byli obtížnějším tématem k výtvarnému zpodobnění. I kříže na stěně chrámů a na stěnách našich domácností nás vybízejí: teď jdi a svým životem dopověz ten příběh! Posledním zastavením křížové cesty je obraz uložení do hrobu, avšak ta rozjímavá cesta má pokračovat naší další životní cestou. Je nám řečeno: Teď ty jsi byl vybrán za ‚svědka Vzkříšení‘ - ty máš dosvědčit, jakým způsobem je Ježíš v tomto světě a v této době živý! (Vzdáleným nablízku)


V lásce jsme nejvíce sami sebou. V lásce jsme lidští, nejvíce lidští.


Velkým úkolem teologie i pastoračního duchovního doprovázení dnes je odmítnutí banálního boha (kterého fundamentalismus hlásá a ateismus vyvrací) a hledat živého Boha Bible a mystiků, Boha paradoxů.


Věřím, že víra ve vzkříšení a ochota křesťanů dosvědčit přítomnost a životnost Krista čerpají svou sílu z událostí Vzkříšení, a ne pouze z inspirativní síly nějakého mytologického obrazu. Věřím, že přítomnost Vzkříšeného v našem světě je podstatně reálnější než přítomnost ‚velkých zemřelých‘. Dokonce bych to vyjádřil tak, že reálnost Vzkříšení mne nutí revidovat mé dosavadní příliš úzké chápání reality, prolamuje horizont světa mé zkušenosti do hloubky bezedného tajemství. A nejen mé chápaní reality, nýbrž sama realita mého života, sám můj život tím dostává novou hloubku a nový smysl – a tento smysl je už přítomen v mém životě, i když ho dosud fakticky nepřetvořil, je zde přinejmenším jako oslovení, jako pozvání na hloubku, které mohu přijmout či odmítnout. (Vzdáleným nablízku)


Víra není zastávání určitých názorů a „jistot“, nýbrž odvaha vkročit do prostoru tajemství.


Vytvářet blízkost – to je duchovní úkol, který nemůžeme delegovat na žádný technický nástroj své expanze, svého ovládání světa. Jak vzniká blízkost? Tato otázka je jen jinou variantou té, kterou farizeové pokládali Ježíšovi: Kdo je můj bližní? Odpověď je táž: Ty se učiň bližním! (Vzdáleným nablízku)


Vyvětrat Hrad od zápachu nikotinu, kořalky, lží, vulgarit a hulvátství může jen člověk, který má vnitřní noblesu. (o Zemanovi)


Zralá víra zná výdech i nádech, noc i den - ateismus je jen fragment. (Vzdáleným nablízku)


Žijeme v kultuře netrpělivosti.