Trish Doller citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá

Citáty (23)

„..Byl to člověk, jakým bychom měli bý my všichni, ale většina z nás není. A kdybych si s ním mohl vyměnit místo, a dát mu tak trochu víc času na tomhle světě, udělal bych to. Mrzí mě, že jsem nemohl….(Aspoň trochu normální)“

„..V tom jediném objetí je schován rok a půl, kdy mě nemohla sevřít v náručí, a mám dojem, že kdyby to bylo aspoň trochu možné, už by mě nikdy nepustila….Je mi na zvracení. Částečně proto, že netuším, co bych měl říct, a částečně proto, že jsem naživu. (Aspoň trochu normální)“

„Asi půl hodiny to probíhá zhruba takhle – vlasec se odvijí, jak se žralok snaží zmizet co nejdál může, pak se tah zastaví a Harper ho navíjí zpátky, jak nejvíc může. Je to únavné a paže se jí chvějí úsilím….(Aspoň trochu normální)“

„Byl jsem tak dlouho bez toho, že bych viděl vlastní tvář, že mě můj obličej pořád tak trochu překvapuje. Jako bych se díval na někoho cizího. Někoho, kdo je menší, než jsem si myslel, a přitom vlastně vůbec malý není… (Aspoň trochu normální)“

„Dokážu si představit horší varianty toho, jak strávit noc. – Jaký? – Kteroukoliv noc v Afghanistánu. (Aspoň trochu normální)“

„Harper? Můžu se tě na něco zeptat? – Jo. – Mohlas mě zavést rovnou domů, ale neudělalas to. Proč? (Aspoň trochu normální)“

„Chci bejt šéfkuchař, Solo. Ale na jako takový ty namyšlený blbci, co dělaj miniaturní jídla, který neumí nikdo ani vyslovit. Chci mít restauraci, kam budou chodit obyčejný lidi, co budou chtít ochutnat kulinářský speciality, a kde nebudou cítit blbě jen proto, že si nebudou jistý, kterou vidličku použít. (Charlie; Aspoň trochu normální)“

„Je všechno v pořádku? – Jasně. Odcházím. A moje pivo napište na jeho účet. (Aspoň trochu normální)“

„Jedna z opravdu úžasných věcí v Afghánistánu byly právě hvězdy.“

„Možná, že se jednoho dne zase uvidíme, Charlie. Myslím jako doopravdy. Do té doby mi drž místo, Jo? – (Solo, Aspoň trochu normální)“

„Myslím si, že každý člověk má nějaký příběh, který nikomu nevypráví. Když o tom chceš mluvit, uděláš to. Když ne, mlčíš. (Alex)“ — Kde hvězdy stále září

„Nejspíš by ses ode mě měla držet dál. Jsem asi pěkně v hajzlu. (Aspoň trochu normální)“

„Nepotřebuju terapii. Potřebuju jen víc dní, jako je tenhle.“

„Nepřidal jsem se k mariňákům z nějakýho vznešených důvodu. Neudělal jsem to proto, abych chránil americkou svobodu, ani mě nemotivovaly teroristické útoky 11. září. Chodil jsem na střední a mojí prioritou v životě byl zvonek, který signalizoval konec školy. Přihlásil jsem se hlavně proto, aby se zbavil svého otce, který mi dělal ze života peklo od té doby, co jsem na konci druhého ročníku vystoupil z fotbalového týmu. (Aspoň trochu normální)“

„No, možná bys měla přestat myslet na to, jak se budou cítit oni, a rozhodnout se, co je nejlepší pro tebe.“ — Kde hvězdy stále září

„Oficiálně tě prohlašuji za nejúžasnější holku na světě.“

„Proč si na mě do prdele tak hodná? – Co chceš, abych udělala, Travisi? Mám se na tebe kvůli tomuhle zlobit? Nebuď blbej. (Aspoň trochu normální)“

„Rozhodně je fajn moct se se spoustou věcí, co nosím v hlavě, svěřit, ale pořád mám noční můry…. (Solo, Aspoň trochu normální)“

„Tak jaké to tam bylo? Zabil si někoho? – Nechce se mi o tom moc mluvit. – Proč? Myslíš, že jsi moc dobrý… - Ne tati, nemyslím si, že jsem moc dobrej na to, abych ti vyprávěl o Afghanistánu. Jen sakra nechci mluvit o zabíjení lidí u večeře. (Aspoň trochu normální)“

„To je moje máma - jedinej rodič na celý planetě, kterej se snaží vlastní dítě přesvědčit, že drogy jsou rozhodně lepší než přidat se k mariňákům.“

„Tvoje cesta je jen a jen tvoje a ty po ní musíš jít, ať tě zavede, kam chce. (Ellen, Aspoň trochu normální)“

„Víte už, co si dáte? - Já bych si dal jeden polibek. - Cože? – Nic, co máte v menu, se tomu nevyrovná. (Aspoň trochu normální)“

„Zlo si vás vždycky najde, i když si myslíte, že jste chráněni.“ — Kde hvězdy stále září