Věra Hofmanová citáty

Věra Podhorná, Květa Legátová · pseudonymy

česká, 1919 - 2012

Citáty (16)

,,Můžu ti říct, co mi napadlo?" zeptal se Joza s rozpaky. - ,,Můžeš." - ,,Napadlo mi, že když jsem s tebou kdekoliv, je kolem nás krásně." Milionkrát před námi zopakované vyznání. Pokaždé nové, právě objevené, jedinečné.


" Pochoduji jako voják, kterému bubnují do kroku. Má duše mě opustila. Bloudí horskými stráněmi a hlída zbytečné hroby."


"Láska je náš osobní problém, trofej či tragédie,a nezaleží na tom, je-li opětována."


/Napadlo mi, že když jsem s tebou kdekoliv, je kolem krásně./ Milionkrát před námi zopakované vyznání. Pokaždé nové, právě objevené, jedinečné. Jozova Hanule


Co svět světem stojí, plazí se člověk před krásou a není hlouposti, které by pro ni nebyl schopen. Dobrala jsem se krásy svého muže. Jozova Hanule


Co svět světem stojí, plazí se ke kráse. Je nad lidské síly přijímat její čaromoc jako nestoudnou lež. Ono se těžko věří, že přitažlivý mladý muž je hovado a líbezná kráska bestie. Proti hrubostem holých faktů se v nás něco vzpírá. Cítíme se jimi uráženi a zavíráme oči. ... Co svět světem stojí, plazí se člověk před krásou a není hlouposti, které by pro ni nebyl schopen. (Jozova Hanule)


Hledači pokladů dělají osudnou chybu pohledem do dálky. Je to místo mizení. (Jozova Hanule)


Hodnota věcí nespočívá v nich samých, nýbrž v nás. Želary


Jozova něžnost byla tak přirozená jako jeho krevní oběh. Jozova Hanule


Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí. Jozova Hanule


Ke všemu je třeba nadání. I ke štěstí. (Jozova Hanule)


Láska je nejzneváženější slovo v lidském slovníku. Dá se tak nazvat skoro vše. Všechny chtíče, sobecké návyky, závisti i nenávist a arogance. (Jozova Hanule)


Lidé mě zdravili, ale zdravili mě způsobem, jakým očichává pes pochybné individuum.


Poznala jsem, jak málo může člověk rozhodovat sám o sobě. Jozova Hanule


Snil jako jiní své sny, ale jistě v žádném z nich neměl odvahu pomyslet na to, co mu nabídla náhoda a co bylo určeno princi. Jozova Hanule


Zvířata nemají tak nízký strop, jak by si naše lidská ješitnost přála. (Vraždy v lomu)