Vladimir Semjonovič Vysockij citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1938 - 1980

Citáty (19)

„Do paměti se vrývá každý šrám, data i tváře, dramatické scény. Paměť je studna, podívej se tam - v té hloubce uvidíš se sám a obraz bude trochu rozostřený.“

„Já sklouznul, ale nesletěl, / tak dál, jen dál. / Vždyť každý vrchol na světě / se zvládnout dá.“

„Jistě že pravda zvítězí. Ale až dokáže totéž co lež.“

„Když s úsměvem mi křídla přelámali, / já řval a chroptěl, taky jakej div. / Když bolest s bezmocí se do mne daly, / už jsem jen šeptal: Aspoň že jsem živ.“

„Když se tak všechny hrůzný věštby vyplnily / a noc se naplnila chroptěním a křikem, / dav přese všechno ještě hledal vhodnou chvíli / pro tupou pomstu, jak už bývá jeho zvykem.“

„Lidi jsou tu, jen lidi se říkat jim nedá. / Ani zášť, ani smích. / Marně v lhostejných tvářích jsem náznaky hledal, / že bych byl jeden z nich.“

„Náš mocnej duch se neodvratně šíří / a natolik se rozmoh po světě, / že na záchodcích všude po Paříži / i v ruštině už nápis najdete.“

„Nebejt kripl a mít šanci / aspoň chvilku z lůžka slézt, / já bych tomu ukecanci / prokous hrdlo, na mou čest! / Nechtěla říct ani Kláva, / jakou mám teď podobu. / Škoda, že můj soused zprava / vzal si pravdu do hrobu.“

„Ryzím zlatem se pokrejvaj v Rusku kostely, aby pámbíček všímal si víc....“

„Ta kniha je jak moudrá učitelka, / na každej osud má svůj paragraf, / a já jsem rád, když sazba není velká. / Přece jen někdo vyjde živ a zdráv. - Píseň o trestním zákoníku“

„Teď z prořídlý roty, jak může, se sám každej vrací / a všechno, co bylo, po výbuchu má si vzít zem. / Já jen bych rád věřil, že za naši zlou, hrubou práci / smí někdo z vás klidně se dívat, jak vzchází zas den.“

„Věčně se hádat, to seš na koni, / anebo hrát si na city. / Jeden se za den tolik nahoní, / pak přijde domů - tady ty.“

„Z nás každej má důvody ke skepsi. / Časy jsou zrádný a sporný. / Zvlášť v poslední době nám vaděj psi, / ti čoklové bezprizorný. / Vy řeknete: ,,Všechno je jeden pes!" / Já ale držím se svého. / Když se ten pes upoutá na řetěz, / nemůže spáchat nic zlýho.“

„Za svou víru a bezbřehou oddanost / pěknejch pár let jsem užil si ráj. / Člověk z hlouposti do všeho strká nos, / až mu do nosu pořádně daj.“

„Za trochu prostých pravd vytáhnem do boje, / ságy, zkazky v nás ožijou zase. / Dobro je neměnný, vždycky to dobro je, / v minulejch, v budoucích, v dnešních časech.“

„Zbožňoval jsem výstřelky a ženy, / každej den jsem míval jinou z nich. / Šířily se zprávy podložený / o těch skutcích, co jsem v lásce stih.“

„Ze soudu v hlavě nezbylo mi moc. / Probral mě lágr - vítr, mráz a bílo. / Zdálo se mi, že kolej je jen noc, / a to tím spíš, že vono to tak bylo.“

„Но знаю я, что лживо, а что свято,- / Я это понял все-таки давно. / Мой путь один, всего один, ребята,- / Мне выбора, по счастью, не дано.“

„Я пишу тексты и сам сочиняю музыку на них, и сам пою. И стараюсь петь их только сам. Потому что это моё, и я как хочу, так и пою. И другие люди могут спеть лучше, но не так, и вообще я не люблю, когда вот, например, мои песни поют другие певцы, исполнители. --- Píšu texty, skládám k nim hudbu a sám je také zpívám. Usiluji o to, abych je zpíval pouze sám. Protože jsou moje a zpívám je tak, jak chci. Jiní lidé je mohou zazpívat lépe, ale ne tak, no, celkově prostě nemám rád, když například mé písně zpívají jiní zpěváci, umělci...“