Životopis
Vladimír Semjonovič Vysockij (rusky: Владимир Семёнович Высоцкий) (*25. ledna 1938, Moskva – †25. července 1980, Moskva) byl ruský básník, herec a písničkář.
Narodil se v rodině důstojníka, v letech 1947 - 1949 žil ve městě Eberswalde v Německu u svého otce, důstojníka Rudé armády. Po návratu do Moskvy začal v roce 1955 studovat strojírenskou fakultu Moskevského institutu, kde strávil jeden rok, poté se dostal na divadelní fakultu MCHAT, kterou úspěšně absolvoval. Poté působil v několika moskevských divadlech. Od roku 1964 byl členem Divadla dramatu a komedie Na Tagance. Oženil se s francouzskou herečkou ruského původu Marinou Vladyovou.
Svůj výrazný herecký talent uplatnil v řadě postav, které interpretoval jako střety svobodného individua s omezující společností. Hrál i v řadě filmů a televizních inscenací.
Proslavil se rovněž jako interpret vlastních písní, u nichž se sám doprovázel na kytaru. Jeho písně oslovovaly intelektuální publikum i nejširší masy nejen v tehdejším Sovětském svazu, ale i v zahraničí. Některé jeho písně převzal do svého repertoáru Vladimír Nohavica
Zemřel ve věku pouhých 42 let, celkově vyčerpán nejen tvůrčím vypětím, ale i vlivem alkoholu a drog. Byl jako mluvčí své generace velmi populární. Dodnes patří k nejpopulárnějším a nejtalentovanějším umělcům v novodobých dějinách Ruské federace a bývalého SSSR.
(zdroj životopisu: spisovatele.cz, cs.wikipedia.org)
Vladimir Semjonovič Vysockij knihy
1983 | Koně k nezkrocení |
1984 | Zaklínač hadů |
1988 | Vladimír Vysockij |
1997 | Pravda a lež |
2006 | Nepiju sám |
1987 | Na křídlech revoluce |
1985 | Môj Hamlet |
1990 | Štyri štvrtiny cesty |
Vysockij je 19x v oblíbených.