Xenofón citáty

řecká, -430 - -354

Citáty (66)

(Sokrates) tvrdil, že ten, kdo bere od kohokoli peníze, přijímá ho za svého pána a dostává se do otroctví, které je odpornější než kterékoli jiné.


(Sokrates) zaváděl pokáždé debatu na sám základ…. Tímto způsobem vedl rozhovor, až i jeho protivníkovi vysvitla pravda.


Aby se vládce rozzlobil na všechny své poddané najednou, to považuji za velkou chybu. Kdo nahání strach mnoha lidem, nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti.


Ani peníze nejsou majetkem, když je člověk neumí používat.


Bez moudrosti není prospěch ani z žádné jiné dobré vlastnosti. Vždyť co by byl ve státě komu platný silný a statečný člověk, zdatný jezdec, boháč nebo dokonce panovník, kdyby nebyl moudrý?


Bohatství a chudobu nemají lidé v domě, ale v duši.


Bohové lidem nedovolili, aby se jim dobře dařilo, jestliže nevědí, co je třeba dělat, a jestliže se nepokoušejí dělat to.


Bohové vytvořili po zralé úvaze dvojici, které se říká muž a žena tak, aby oba měli ze společného života co největší prospěch. Oba dva musí dávat a přijímat, proto poskytli oběma stejnou měrou paměť i pozornost, stejnou měrou také učinili oba schopné sebeovládání. Protože nemají oba přirozené vlohy k týmž věcem, potřebují tím spíš jeden druhého a jejich spojení se ukazuje ještě užitečnější: na co nestačí jeden, to dokáže druhý.


Člověk ctižádostivý se liší od ziskuchtívého tím, že ctižádostivý je ochoten kvůli cti a slávě podstoupit námahu, kde to je třeba, i vystavit se nebezpečí a vyhýbat se nepoctivému zisku.


Člověk nezdrženlivý přináší zhoubu druhým lidem, ale ještě mnohem větší sám sobě, pokud je největší zhoubou hubit nejen svou domácnost, ale i své tělo a duši.


Člověk se liší od ostatních tvorů právě tím, že je žádostivý cti. Ctižádost se vůbec nevyvinula v nerozumných zvířatech, ba ani ve všech lidech ne. Ovšem ti, jimž je vrozena láska ke cti a slávě, ti se právě nejvíce liší od dobytčat a ti jsou považování za skutečné muže, ne pouze za lidi…


Dobrý vládce se v ničem neliší od dobrého otce. Otcové se přece starají především o své děti, aby jim nikdy v budoucnosti nechybělo, co je pro ně dobré.


Hospodaření je nauka, která umožňuje lidem pozvednout své hospodářství; hospodářství je všechno, co patří k vlastnictví; vlastnictvíje všechno, co je užitečné pro život každého jednotlivce; užitečné je všechno, čeho umí člověk užívat.


Chceš-li být fyzicky silný, musíš si zvykat na to, jak své tělo podřídit rozumu, a musíš je otužovat námahami a potem.


Chceš-li se zdát dobrý, je třeba pokusit se opravdu být dobrý. Zamýslíš-li se nad vlastnostmi, které jsou mezi lidmi prohlašovány za ctnosti, zjistíš, že všechny lze zvětšit učením a cvikem.


I v soukromém životě bojovní a silní zotročují nebojovné a slabé a využívají jich k svému prospěchu.


Je ošklivé zestárnout pro svou nedbalost dřív, než člověk spatří své tělo v největším rozkvětu a síle. Kdo se o to nestará, ten to neuvidí, protože něco takového nevznikne samo od sebe.


Je to vždycky tak: když je vládce lepší, jsou zákony zachovávány přesněji, když je horší, jsou zachovávány hůře.


Jestliže tedy chceš sklízet slávu a obdiv, pokus se všemi prostředky získat si znalosti toho, čemu se chceš věnovat. Vynikneš-li v tom nad ostatní, pak mě nepřekvapí, dosáhneš-li úplně snadno, po čem toužíš.


Kdo chce vládnout lidem, musí vycházet z poznání jejich povahy a potřeb. O Kýrově vychování


Kdo je ctižádostivý, je podněcován i pochvalou - některé povahy žízní po chvále přinejmenším stejně silně jako jiné po jídle a pití.


Kdo má rád chválu, musí si k ní vysloužit důvod.


Kdo se podrobuje různým omezením z vlastního rozhodnutí, tomu přinášejí potěšení samotné potíže, protože je snáší s nadějí na dobrý výsledek - například lovci rádi snášejí nepohodlí, protože doufají, že něco uloví.


Kdo zná podstatu té které věci, je schopen vysvětlit ji ostatním.


Kdyby bylo ve všech oborech zřejmé, že ten, kdo zavede něco dobrého, nezůstane bez odměny, povzbudilo by to mnoho lidí, aby se s úsilím věnovali vynalézání prospěšných věcí.


Ke slávě nevede žádná cesta bezpečněji, než stát se opravdu dobrým v tom, v čem se člověk chce dobrým zdát.


Koho lidé považují za lepšího, než jsou sami, tomu často slibují poslušnost dobrovolně a bez donucení. O Kýrově vychování


Králové a vládcové nejsou ti, kteří mají žezlo, ani ti, kteří byli kýmkoli zvoleni nebo získali vládu losem, ani ti, kteří se dostali k moci násilím nebo klamem, ale ti, kteří umějí vládnout.


Kýros věřil ve správnost poznatku, že vždycky se stanou nejlepšími ti, kteří se přestanou rozptylovat mnoha věcmi a obrátí svou pozornost na činnost jedinou. O Kýrově vychování


Milostný styk těší daleko víc, je-li spojen s oddanou láskou. Ne v požitcích, které jsou kdykoliv po ruce, ale v požitcích, v něž se teprve doufá, spočívá hlavní půvab milostné touhy.