binysek diskuze

souhlasím s Kokou

Simonov, Zoščenko - ty doporučím já, jo a ještě Gorkij a Gajdar - mám je ráda

na svou kapsu a prostory - příliš ba přehnaně často

náhoda

ono se pro 150 kč nikdo nepřetrhne, tedy myslím obchodní inspekci nebo policii, nebo městskou policii, takovéto částky jsou každému lhostejné, takže v těchto relacích je nějaká ochrana kupujícího hrozbou trestního oznámení neúčinná, a všichni, tedy i kupující, to vědí. Skoro myslím, že těch sto a více, nebo i pětset a více, jsou antikváři a ti podle mých zkušeností (klepu) zatím byli vždy solidní, spíše by si člověk měl dát pozor na extrémně levné momentálně žádané knihy od uživatele, který je na Databázi jen mimořádně a nemá žádné nebo jen ojedinělé hodnocení, sám nepíše komentáře, nepřidává knihy a vůbec je jinak neaktivní.
Podle mne ale tázat se na spoluuživatele na FÚ je už za hranou, nehledě na to, že ani on nebude prolamovat bankovní tajemství (komu patří účet) pro 150 Kč. Myslím, že je to prostě smůla a v podstatě ani sankce samotné databáze s tím nic neudělají - bude-li chtít, přihlásí se jinak.
ono ani s tím Aukrem to není tak slavné, mně prodávající knihu neposlal, a aukro tvrdilo (nesmyslně), že od něj nebo od prodejce dostanu jen cenu knihy bez poštovného, nakonec mi prodejce poslal peníze i s poštovným, takže s tím právníkem na aukru to nebude žádná výhra.Já píšu vždy, když nakoupím, ohodnocení - jako informaci pro budoucí kupující.

já bych přivítala možnost třídit knížky určitého prodejce (možná to jde a jen já to neumím), tedy například - najdu si knihu u prodejce, prohlédnu jeho nabídku a přidám ještě další, někteří prodejci ale mají knih stovky a pak se mi nechce se jimi probírat, kdybych mohla vytřídit - třeba historické, možná bych si taky vybrala, on by prodal a já relativně snížila poštovné

ba ne, nebylo to prvních 15 stran, ale třeba 3 nebo i méně, a i kdyby to bylo 250 denně, jak nekonečně dlouho budu listovat bazarem tak, jak je dnes? .Je to každého názor, ale já setrvávám na tom svém, tento typ bazaru mi nevyhovuje, je zdlouhavý na hledání a je nadměrný důraz kladen na obálky, které mne třeba až tak prioritně nezajímají , zabírají mnohem více místa než datum ve starém, možnost setřídit nabídky (i poptávku) podle jiných kritérií byla i ve starém bazaru. Mne listování v tomto bazaru nebaví, spokojím se nyní tím, že si najdu konkrétní knihu, která mne zaujala jinde a podívám se, zda je v bazaru přímo na jejím detailu.

ano, jak zobrazit detail knihy je jasné, ale v dřívější podob bazaru jsem věděla, od kdy je inzerát na místě, takže jsem mohla sledovat třeba poslední týden a navíc nemusela jsem se prodírat mnoha stránkami s obrázky (které nakonec nabídnou i detaily), je pohodlně jsem přejížděla zrakem po sloupci knih v období, které mne zajímalo.

mně se změněný bazar vůbec nelíbí, předchozí byl mnohem přehlednější a pokud jsem chtěla najít něco bližšího o knize, našla jsem. Navíc jsem mohla sledovat inzeráty v určitém období, to teď nejde, pomalu se do bazaru přestávám dívat, i když jsem tam nakoupila pár hezkých knih, nebaví mne se prodírat těmi dnešními stránkami.

rodiče čtenáři

to nevím, ale je 1. máje schválně tento měsíc si to spočítám.

já taky čtu více knih najednou, jednu nosím v kabelce, kdyby byl někde prostoj, jinou mám u postele a přiznám se, čtu i při jídle, pokud to jde. Ale jsouknihy, při nichž jinou nečtu, tak mne pohltí

když jsem byla malá holka, v rádiu četli na pokračování slovensky knížku, kterou měl napsat Mark Twain a jmenovala se jako Ťuťák Wilson nebo podobně. Byla to knížka o klasické záměně dvou dětí chudé omylem vychováno v bohaté rodině ve frocka a bohaté v chudé v řádného hocha, ale já jsem nikdy až dosud neobjevila tu knížku. Nevíte, která by to byla?

a ještě jeden dotaz, když jsem byla velká holka, četla Jiřina Švorcová taky v rádiu (na chalupě jsme neměli televizi) knihu, jejíž název mi unikl a pojednávala o životních osudech jedné ženy, něco jako Ditta, dcera člověka, ale samozřejmě jinak, Četla to opravdu úžasně, ale ta nahrávka prý byla po listopadu 1989 zničena a já si nevybavuji tu knížku, taky bych si ji přečetla.

já mám taky ráda knihy očtené, třeba s povolenou vazbou (ne slepovaný salát), ale vysloveně plesnivé, na ty si neppotrpím

u Jak jsem vyhrál válku, u Švejka, u Hrůza padá na seržanty..., ono jich bude víc