Hun
diskuze
jo jo, vernovky, kam všude se s nimi člověk v dětství podíval!
Ou – tak teď jsi zabrousila do oblasti, kterou vůbec neznám. Já dosud neměl s Hrabalovými knihami ani podle nich vytvořenými filmy čest. Tedy až na Skřivánky na niti.
Správně hádáš, že jde o autora zahraničního. A oproti Hrabalovi musíme jít notně nazpět v čase.
Postava, která hledá autora, si myslela, že je domácí kutil.
Ostrov je Zanzibar a román je pochopitelně Pět neděl v balonu.
Nový Zéland objevil Holanďan? Pěkné, to jsem nevěděl. Co se tady člověk všechno nedozví...
Knihu, autora i hledanou postavu znáte všichni. Stoprocentně.
Doporučuji gamebook O Norikovi. Je to gamebook humoristický, tedy pro děti zcela vhodný. A pokud si pamatuji dobře (je to už takových 18 let, co jsem to četl, vážně hodně vtipný. Strašně jsem se u toho řezal smíchy.
Pokud hledáte kratší a méně náročnou klasiku, tak co třeba Farma zvířat? Máte-li ráda pochody lidské mysli a zákoutí lidské duše, pak sáhněte po Netrpělivosti srdce nebo Otci Goriotovi. Z českých již zmíněná Válka s mloky.
Obloukem se vyhněte Jiráskovi či Palackému. Tito autoři jsou nesmyslně označováni v hodinách češtiny za klasiky, ale jen z vlasteneckých důvodů. Objektivně vzato jejich díla nic výjimečného nenabízejí.
Nápověda: Na ten klavír hraje celým tělem. Známe pouze příjmení postavy, ale většině lidí naskočí snáze než jména hlavních hrdinů.
Hm, zajímavý člověk, díky. Jeden můj přítel byl kvůli náboženství vězněn tady v ČSSR dokonce 19 let. Byla to divná doba. Nejhorší je, že v Rusku se to teď vrací – konfiskace náboženských budov, zákaz dovozu Biblí...
Obraťme list:
Autora teď hledá postava, jež ve slavném románu hraje zcela epizodní a nepodstatnou roli, a přesto je nesmírně známá – čtenáři u nás i jinde ve světě ji často citují a mají ji ve velké oblibě. Postava je popsána jako podnikavý člověk, rozený vůdce a v knize dokonce originálním způsobem hraje na klavír.
Tak já bych řekl, že Richard Wurmbrand hledá sám sebe (poté, co našel Boha). :-)
R.E.M.: No já si právě myslím totéž co vy – že muži moc knihy od žen nečtou. Teď je otázka, jestli jsou muži čtenáři tak předpojatí, anebo ženy spisovatelky tak orientované na čtenářky. :-)
Hanka_Bohmova: Tohle mě už taky napadlo. ženy mohou s volností rozšiřovat své obzory, získávat vzdělání a život se psaním tak možná posledních 150 let, snad ani ne. Asi i to bude důvod, proč 90 % veleděl světové literatury napsali chlapi...
Jazyková vsuvka: Obrat, že někdo „je správně“, jsem asi ještě neslyšel, leda ve významu "jsem tu správně?“. Není to nářeční? :-)
R.E.M.: No jo, ale kdyby to bylo tak (muž se trefí do vkusu mužů, žena zase do vkusu žen), výsledkem by bylo, že mužské autory čtou hlavně muži a ženské autorky hlavně ženy. Jenže tak to dle mého není. Přijde mi, že muže čtou obě pohlaví stejně, ale ženy čtou převážně čtenářky. Ta disproporce je zajímavá...
Tsal: Přesně jak píšete, já jako muž to mám naopak. Mnohé ženské hrdinky stvořené muži se mi líbí – jsou schopné, sebevědomé, nezávislé, ale pro mě tak jaksi přirozeným způsobem. Zato když se totéž pokusí vykreslit žena, působí to na mě strašně uměle a chtěně feministicky, jestli mi rozumíte. Je hrozně cítit, jak ta autorka chce ukázat tu nadřazenost, nebo minimálně rovnoprávnost ženy. Autor muž umí (podle mě) totéž ukázat přirozeně.
Ale to je prostě můj dojem.
R.E.M.: Takže podle vás není příčina v autorech, ale ve čtenářích? Tedy že mužům vadí ženské hrdinky, zatímco ženám nevadí hrdinové muži?
No možné to je...
Už delší dobu mám pocit (a údaje zde na DK to zdá se potvrzují), že knihy od žen čtou především opět ženy. Zatímco knihy mužských autorů mi obecně přijdou jaksi „univerzálnější“, čtené stejně oběma pohlavími. Když pominu knihy pro děti a mládež, kde ženy tradičně vynikají (Lindgrenová, Burnettová, Rowlingová, Traversová), nejslavnější díla ženských autorek vídám převážně opět v rukou čtenářek, nikoli čtenářů (Austenová, Brontëová, Dickinsonová, u nás Frýbová, Loukotková…). Výjimkou je snad Agatha Christie.
I tady na DK mívají ženské autorky mezi přečtenými spíš čtenářky než čtenáři. Naopak prakticky všechny velké spisovatele (muže) čtou mám dojem rovnoměrně obě pohlaví. Je-li to tak, čím to může být? Anebo je to celé jen můj dojem?
(Poznámka: V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ to nemyslím sexisticky. Nenaznačuji, že muži píšou lépe. Jen mě to zaujalo jako fenomén.)
To mi připomíná, jak během Karibské krize jedna sovětská ponorka už už vypouštěla jadernou střelu na USA... Ovšem jestli je to tom kniha, to nevím.
Tý jo, to byl fofr. Je to tak – až si říkám, jak jsem mohl jako dítě usnout, když jsem si něco tak děsivého četl před spaním. :-)
Podáváš...