keri.H diskuze

Lethania: Já si sice taky dokážu zapamatovat, kde jsem skončila, ale zase s tou záložkou je to jednodušší, jelikož to se jen otevře a můžeš číst, ale jinak když to nemáš založený, tak to musíš listovat a hledat.

Pallando: Tak to fakt naštve. No škoda, že na ně nezapůsobí taková věc jako je, že jsi se začetla do knihy. :D

kuceju: jo o tom mi povídej, mě se někdy stane v mhd, že se do toho úplně začtu a vůbec nevnímám to hlášení těch zastávek a pak si najednou uvědomím, že vůbec nevím, kde jsme. :D a nejlepší je, když zjistím, že už příští zastávku mám vystupovat. :D Ale záleží to právě na knize, jak hodně zaujme. :)

Já je mám seřazené podle přečtených a nepřečtených, abych poté, co nějakou přečetla mohla hned sáhnout po knize, kterou jsem ještě nečetla. :)

Muflonius: S televizí to mám taky tak, ruší mě při čtení a občas i když někdo mluví, ale jak jsem psala v předchozím příspěvku, někdy se do toho tak ponořím, že ani nevnímám mluvení. :D
Ale s tou hudbou, ta mi taky vadí u čtení, hlavně když je nahlas a ani jako kulisu jí nemusím. Ale dobře se mi u hudby vždycky učilo. :D

dearkiki: Tak já jsem přečetla spoustu knih v MHD a to jakýchkoliv. Většinou se do toho tak dokážu začíst, že ani nevnímám hlášení zastávek a pípání dveří a už se mi několikrát stalo, že jsem si uvědomila až zastávku předtím, než jsem měla vystupovat, že už skoro budeme na té zastávce. :D Ale je fakt, že občas mě ruší někteří lidi, co se vykecávají, ale ono záleží, jak moc se do knihy ponořím. :)

Včera se mi stalo, že jsem ráno v autobuse dočetla knihu a jelikož jsem bohužel neměla jinou, tak jsem neměla odpoledne co číst v autobuse. Řeknu, že to bylo pro mě celkem utrpení bez té knihy. Jsem si tak na to navykla číst v autobuse, takže příště až budu na konci knihy a nebude moc tlustá, tak si musím zabalit další. :D Sice jsem včera stála, jelikož byl autobus plný, ale většinou si čtu i vestoje, sice je to těžší, ale radši číst vestoje, než 35 minut jenom koukat. :D

helenkan: to věřím, že přijdou, ale jen doufám, že budou o víkendech pěkný dny :)

helenkan: ano den začínal krásně a těšila jsem se na to, že bych si mohla po práci ještě číst na balkoně, jelikož každý pátek končíme dříve, ale bohužel se počasí zkazilo a začalo pršet jako obvykle, takže jsem bohužel už balkon nevyužila a kávu jsem si dala u jednoho dílu z mých oblíbených seriálů.
Takže snad budu moct využít balkon jindy.

Naias: Ano pokud se někdo vykecává přímo u tebe není to příjemný a bohužel jsem už zažila, že takhle vede mě byli nějací mladí holky s klukama a ti tam na sebe křičeli a vůbec mluvili hrozně moc nahlas, takže to mi bylo taky dost nepříjemný.
Ale neumím si představit, že bych v mhd nečetla, hlavně, když jezdím nějakých minut autobusem do práce, hlavně mi to přijde jako dobře zabitej čas v autobuse. :)

Bíba1968: To sice ano a je opravdu nejkrásnější ty knihy mít ve své sbírce ve své knihovničce, jenomže bohužel to také není zrovna nejlevnější záležitost a ne každý si může takhle knihy dovolit kupovat, takže já osobně si knihy ráda i půjčím, ale samozřejmě vždy vracím v dobrém stavu a myslím, že většina vášnivých čtenářů, kterým na knihách záleží se budou o knihy starat, i když jsou půjčené. :) Takže ono spíš podle mě jde o to, komu je půjčovat.

Kočičáci: Tak já když jsem četla o čem kniha je, tušila jsem že by se jí mohla líbit právě podle toho co čte a právě to zaujalo i mě. :D Jinak čte dost historický romány, což teda jsem ještě nečetla a ani nemám chuť je číst.
Tak ono, když víš, že to ten člověk bude číst, tak proč to nekoupit viď a pak si to od něj nepůjčit. :)

Kočičáci: se ségrou si taky knihy půjčujeme. :) Já jí teď dávala k narozeninám knihu Ve stínu černých ptáků, která mě zaujala podle popisu, tak jsem jí říkala, že si jí pak od ní půjčím a že mi může říct, jak se jí kniha líbila. :D

Naias: S tou hudbou to znám, taky mě to dost ruší. Jiný věci ani ne. Třeba si čtu i v mhd, kde hlásí zastávky a kolikrát se tak začtu a pak zjistím, že ani nevnímám to hlášení :D
Ale při hlasitý hudbě se na to nedokážu soustředit a pak mě taky ruší televize.

Já zrovna teď kamarádce jsem půjčovala knihu od Palmera, jelikož jsme se bavili o knihách a ona mi říkala, že knihy z lékařského prostředí má ráda, tak jsem ji řekla, že jí ji půjčím a ona mi na to řekla, že neví, jak bude mít čas to přečíst, že neví, jestli to stihne až se zase uvidíme, tak jsem na to reagovala s tím, že mi je jedno, kdy mi jí vrátí, ale hlavně že mi jí vrátí. :D Ale u ní vím, že mi jí určitě vrátí. :) Takže mě nevadí knihy půjčovat, ale záleží komu. Některým lidem bych v žádným případě knihu nepůjčila, ale těm bych většinou nepůjčila vůbec nic. :D

„Proč?“ opakoval Ackerman. „To je ta věčná otázka, viď? Od samého počátku lidské existence urputně hledáme odpověď na tuto jednu otázku: proč? No, já se obávám, že pro tebe nemám odpověď, můžu jenom říct, že já jsem prostě takový. Někteří lidé malují nádherná umělecká díla. Další lidé jsou lékaři, řezníci a pekaři a výrobci svícnů. Já jsem predátor, zabiják. Život je hra, a já hraju rád. Ale s tebou jsem to hraní ještě tak úplně neskončil.“ (Ethan Cross - Pastýř smrti)

Z této knihy mám vypsáno několik pasáží, které mě zaujali. Autor píše úžasně a některé pasáže jsou skvělé. :)

Ackerman pohlédl na oba policisty, jako by byl nějaké hladové zvíře a oni byli jeho příští potravou. Ztišil hlas. „Nakonec, bez ohledu na to, kolika falešnými představami o své velkoleposti se zaslepujeme, jsme všichni buďto lovci nebo lovení, predátoři nebo kořist. Život je jen jedna velká hra, pánové. Vítězi přežijí a poražení shnijí. Náš osud určují volby, které učiníme. Takže…učiňte svou volbu.“ (Ethan Cross - Pastýř smrti)

Na mě hodně zapůsobil Malý princ, nádherná kniha. :)

Životem prolétáme jako vlak, který se temnotou řítí do neznáma. (A. Christie - Smrtonoš - příběh Červená)

Myslím, že většině z nás se stane, že nás zaujme něco v knihách. :)
A tady je jedna věta, která mě zaujala. :)

Zatímco jsem jel tmavou nocí, vymyslel jsem novou teorii evoluce. Zlo má svou metamorfní inteligenci: Žraloci a hadi s ostrými zuby, sliznaté jedovaté kreatury, které se ukrývají v bahně, neuvolnili ve vývoji své místo obojživelníkům, plazům, ptákům a savcům. Jednoduchý kvantový skok dovedl zlo z vody na zem. Ze žraloka se stal násilník, z úhoře škrtič, ze slimáka drtič lebek, s touhou po krvi zakódovanou v jádru šroubovice.
Zdálo se mi, jako by se na mě tma tlačila ze všech stran, byla neodbytná a páchnoucí. Sešlápl jsem plynový pedál a snažil se jí ujet. (J. Kellerman - Svědkyně)